Začínající podnikatelé možná nebudou muset po určitou dobu od zahájení samostatné výdělečné činnosti platit zálohy na sociální pojištění. Pojistné budou moci uhradit až při jeho řádném ročním zúčtování. Předpokládá to koaliční poslanecká novela o pojistném na sociální zabezpečení, kterou 10. července v úvodním kole podpořila sněmovna.

Úleva by podle pětice poslanců ze všech vládních stran měla pomoci lidem při zahájení podnikání zejména tím, že jim vylepší finanční toky. Opozice zablokovala návrh, aby dolní komora schválila novelu zrychleně už v prvním čtení. Chtějí další diskusi. Předlohu teď posoudí sociální a rozpočtový výbor.

Příjmy podnikatelů po zahájení činnosti mohou být podle autorů novely nízké a přiměřené výše mohou dosáhnout až po několika měsících. Navzdory tomu musejí tito lidé hradit zálohy na sociální odvody. „To odčerpává již tak nedostatečné finanční zdroje pro start podnikání a je překážkou v začátcích podnikání,“ napsali předkladatelé v čele s Vojtěchem Munzarem v důvodové zprávě.

Předloha podle něho zavádí princip „platím, až vydělám“. Začínající podnikatelé by podle novely nemuseli hradit zálohy na sociální pojištění v roce zahájení činnosti a v následujícím roce. Celou částku by odvedli při ročním zúčtování. Odpadlo by zároveň penále z případného dluhu na zálohách. Za začínající podnikatele by se podle novely považovali i ti bývalí, kteří neprovozovali samostatnou výdělečnou činnost nejméně pět předchozích let. Opatření by se nevztahovalo na podnikatele, kteří se přihlásili u finančního úřadu ke vstupu do paušálního režimu. Novela by měla být účinná od příštího roku.

Pochyby o předloze vyjádřila Alena Schillerová, která připomněla zvýšení odvodů živnostníků takzvaným vládním konsolidačním balíčkem, který označuje za daňový. Nynější novela nesníží živnostníkům povinnost odvodu pojistného ani o korunu, upozornila. Radim Fiala poslaneckou iniciativu ocenil, postěžoval si na byrokracii, kterou podle něho zahájení podnikání obnáší.

Výpadek příjmů státního rozpočtu v prvním roce účinnosti novely předkladatelé odhadli na 1,3 miliardy korun a v druhém roce na 2,5 miliardy korun. „Od třetího roku nebude mít opatření dopady na příjmy státního rozpočtu. Jedná se o posun příjmů v čase,“ podotkli.

Záloh na zdravotní pojištění se předloha netýká. Předkladatelé, jimiž jsou dále Josef Bernard, Michael Kohajda, Miloš Nový a Jakub Michálek, poukazují na to, že jde o příjmy zdravotních pojišťoven a pro čerpání zdravotní péče je nutné, aby i začínající podnikatelé do systému průběžně přispívali.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com