Ke kulatému stolu s pozvanými zahraničními hosty, zástupci evropských advokátních komor, zasedlo v pátek 12. května 2023  v Brně představenstvo České advokátní komory. Hlavním programem setkání byla diskuse o více či méně palčivých otázkách, které dopadají na advokacii v České republice i v zahraničí.

Jednání vedení ČAK se zástupci evropských komor se uskutečnilo při příležitosti konání slavnostního večera Právníka roku v Brně jako první ze setkání, jež by se měla stát každoroční tradicí a příležitostí pro pravidelnou výměnu informací mezi zástupci jednotlivých komor.

„Jsem rád, že Česká advokátní komora zahajuje novou tradici setkávání zástupců evropských advokátních komor, a to u příležitosti konání celojustiční soutěže Právník roku,“ přivítal jménem ČAK zahraniční hosty i přítomné členy představenstva její předseda JUDr. Robert Němec, LL.M.

Ze Slovenské advokátní komory do Brna zavítal její předseda Martin Puchalla, místopředsedkyně Alexandra Čižmáriková a místopředseda Ondrej Laciak. Slovinskou advokátní komoru zastupoval místopředseda Luka Gaberščik, Chorvatsko pak Ranko Pelicarić, bývalý předseda CHAK i CCBE. Z Polské komory právních rádců dorazil Piotr Chrzczonowicz, předseda mezinárodní sekce. András Szeskay, místopředseda Maďarské advokátní komory tlumočil pozdravy nově zvoleného předsedy advokátní komory a z regionální německé Brandenburské advokátní komory se setkání zúčastnil její předseda Frank Engelmann.

K diskusi byla vybrána témata advokátních úschov, ochrany informací poskytovaných při poskytování právních služeb tzv. attorney-client privilege, elektronických voleb do komorových orgánů, bezplatné právní pomoci a elektronického spisu či online soudních řízení.

Advokátní úschovy byly prvním projednávaným tématem setkání. Předseda ČAK JUDr. Robert Němec, LL.M., představil stávající českou právní úpravu i návrh ČAK na striktnější právní úpravu v tomto směru, a to v souvislosti s negativní zkušeností při zneužívání svěřených finančních prostředků v advokátních úschovách, které ČAK v nedávné době čelila. Advokátní úschovy nejsou legislativně ukotveny v Chorvatsku a ani Chorvatská advokátní komora se v rámci svých stavovských předpisů úschovami nezabývá; advokáti je nicméně nabízejí, ačkoliv ve stále menším měřítku, a to z důvodu případné odpovědnosti advokáta za škodu. Obdobná situace panuje v Polsku, kde advokátní úschovy nejsou upraveny ani příliš využívány; úschovy poskytují především notáři. Ani Slovensko nemá systém advokátních úschov přímo upraven. V souvislosti s advokátními úschovami byl zmíněn francouzský systém CARPA, který je advokátními komorami velmi vyzdvihován.

Téma ochrany informací sdílených mezi advokátem a klientem, tzv. attorney-client privilege, uvedl člen představenstva Mgr. Lukáš Trojan. Informoval přítomné hosty o návrhu novely zákona o advokacii, která má nově zakotvit právní úpravu ochrany sdílených informací mezi advokátem a klientem a jež je nyní v poslední fázi schvalování v rámci legislativního procesu. V současné době zákon o advokacii upravuje pouze povinnost mlčenlivosti advokáta. Z následné diskuse vyplynulo, že některé evropské advokátní komory mají dokonce ochranu advokátů zakotvenou přímo v ústavě; je tomu tak v Chorvatsku a ve Slovinsku. Na Slovensku probíhají diskuse s nejvyššími představiteli justice o novelizaci ústavy – ochrana profesního tajemství by mohla být ústavou chráněna. V Polsku jsou chráněny veškeré informace, které jsou sdíleny mezi klientem a advokátem.

K elektronickým volbám přednesl úvodní příspěvek místopředseda představenstva ČAK JUDr. Martin Maisner, PhD., MCIArb., který zdůvodnil, že ČAK se o toto téma zajímá, poněvadž sněm svým usnesením v roce 2021 uložil nově zvolenému představenstvu, aby zajistilo (do příštího konání sněmu za čtyři roky) možnost elektronického hlasování a možnost volit zástupce volených orgánů ČAK i bez fyzické přítomnosti advokátů na směnu, tj. vzdáleně. Slovenská advokátní komora umožnila poprvé elektronické hlasování na své poslední konferenci advokátů. Při elektronickém hlasování byl advokátům a advokátkám, kteří projevili o elektronické online hlasování zájem, zaslán bezpečností kód na mobilní telefon, kterým se při hlasování identifikovali. V Chorvatsku se systém elektronického hlasování nevyužívá, poněvadž se neorganizuje sněm, na kterém by hlasovali pro své představitele všichni advokáti, nýbrž se využívá systém zvolených delegátů (kolem 360 advokátů), kteří jsou zmocněni k následné volbě představitelů CHAK. V Německu jsou řešeny volby do advokátních komor na regionální úrovni. Advokáti si mohou vybrat, zda budou volbám přítomni fyzicky či budou hlasovat vzdáleně. V Brandenburské advokátní komoře, kterou zastupuje Frank Engelmann, je systém obdobný systému slovenskému s tou výjimkou, že advokátovi je zaslán bezpečnostní kód do elektronické schránky a advokát poté, ve lhůtě dvou týdnů, hlasuje pro své kandidáty. Zaslání kódu je zpoplatněno 1 eurem a tento poplatek hradí regionální komora. V průměru se voleb do komorových orgánů účastní 5–10 % advokátů fyzicky, kteří hlasují v jeden konkrétní den, cca 30 % pak hlasuje online ve zmíněné dvoutýdenní lhůtě.

O bezplatné právní pomoci a její české právní úpravě informovala zahraniční hosty místopředsedkyně ČAK JUDr. Michala Plachká, LL.M., která zdůraznila, že ČAK určuje advokáty k poskytování bezplatných právních služeb tak, jak jí to ukládá zákon, ale je též účastna, a to zcela na dobrovolné bázi, mnoha dalších projektů zaměřených na pro bono poskytování právního poradenství. Bývalý předseda Chorvatské advokátní komory Ranko Pelicarić informoval, že v Chorvatsku je bezplatná právní pomoc organizovaná advokátní komorou a státem. Pokud je bezplatná právní pomoc poskytovaná advokáty v rámci systému provozovaném advokátní komorou, advokáti nesou veškeré náklady sami a nejsou odměňováni. Pokud je bezplatná právní pomoc poskytovaná advokáty v rámci systému provozovaném státem, obvykle v trestních řízeních, tak je odměna určena chorvatským tarifním předpisem a je pouze čtvrtinová ze stanovené hodnoty příslušného právního úkonu. V Německu je systém právní pomoci rozlišován podle toho, zda se jedná o trestní či civilní věc. V trestních věcech se oslovují advokáti zapsaní do speciálního seznamu advokátu v konkrétním německém regionu a částka, kterou obdrží za den, je 500 eur. V civilních věcech klient přímo osloví některého advokáta, informuje jej, že nedisponuje finančními prostředky, kterými by mohl jeho služby uhradit. Advokát, pokud případ převezme, informuje příslušného soudce, a pokud soudce poskytnutí tohoto typu právní služby schválí, je advokátovi poskytnutí právních služeb proplaceno. Na Slovensku je provozováno Centrum bezplatné právní pomoci, které je financováno státem (Ministerstvem spravedlnosti).

Posledního tématu a úvodního příspěvku se chopil opět předseda ČAK Robert Němec, který krátce poreferoval o stavu digitalizace justice, neexistenci elektronického soudního spisu a vzdáleného přístupu k němu či o možnostech konání soudních řízení online. Slovinský zástupce přítomné informoval, že situace ve Slovinsku je obdobná té české a vzdálený přístup k elektronickému spisu není možný; datové schránky však využívají slovinští advokáti také. Zcela opačná je situace v Maďarsku. Advokáti mají vzdálený přístup k elektronickému spisu soudu a elektronicky probíhá veškerá komunikace mezi soudy a advokáty v případě, že klienti jsou advokáty zastoupeni. Je zde zakotvena povinnost advokáta komunikovat elektronicky. Pouze v případě, že osoba advokátem zastoupena není, může podání na soudy zasílat poštou. V Chorvatsku též neexistuje soudní spis v elektronické podobě a podobně jako v ČR či Slovinsku využívají advokáti datových schránek pro komunikaci s úřady.

Po skončení diskuse předseda ČAK jednání ukončil. „Děkuji všem přítomným za jejich účast. Dovolte mi vyjádřit své přesvědčení o nezbytnosti sdílení důležitých informací mezi evropskými advokátními komorami navzájem a udržování přátelských a kolegiálních vazeb,“ řekl JUDr. Robert Němec, LL.M., na závěr.

Mgr. Lenka Vojířová, pověřená vedením Odboru mezinárodních vztahů ČAK
Foto: autorka