Dlouholeté snahy o legislativní ochranu whistleblowerů – tedy oznamovatelů protiprávní činnosti zaměstnavatelů – vstupují do další fáze. Vláda ve středu 23. listopadu projedná návrh zákona, který předložilo Ministerstvo spravedlnosti pod vedením ministra JUDr. Pavla Blažka, Ph.D. Protikorupční organizace trvají na tom, že návrh má řadu nedostatků. Upozorňují také, že Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí doporučila vládě zapracovat do zákona několik změn.

Cílem návrhu je reagovat na skutečnost, že oznamovatelé mají zranitelnou pozici. Čelí totiž nejen rozporuplným reakcím svého okolí, ale často i postihům ze strany zaměstnavatelů. „Chráněni budou typicky zaměstnanci a státní zaměstnanci, obchodní partneři zaměstnavatelů, OSVČ, stážisté i dobrovolníci, osoby, které oznamovateli pomohou protiprávní jednání oznámit, a další,“ uvedlo Ministerstvo spravedlnosti v předkládací zprávě.

Podání vědomě nepravdivého oznámení by podle návrhu bylo přestupkem, za který by bylo možné uložit pokutu do výše 50 000 korun.

Protikorupční organizace Rekonstrukce státu, Transparency International a Oživení míní, že zákon ve stávající podobě oznamovatele dostatečně neochrání před odvetou zaměstnavatelů. Kritizují, že zákon se nevztahuje na oznámení jakéhokoliv trestného činu nebo přestupku, navrhovaná pravidla pokládají za komplikovaná a nejasná. Vadí jim také omezení ochrany u anonymních oznámení, která často vedou k odhalení té nejzávažnější trestné činnosti.

Rada vlády totiž nedávno vládě doporučila, aby se zákon o ochraně oznamovatelů vztahoval nejen na oznamovatele trestných činů a závažných přestupků, ale na přestupky obecně. Chce také, aby úřady a firmy ovládané obcemi či státem musely přijímat i anonymní oznámení.

Snaha o úpravu whistleblowingu se v ČR objevuje opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů se však nedočkal konce legislativního procesu. Česko včas nestihlo převést do svého právního systému příslušnou evropskou směrnici, dvouletá transpoziční lhůta vypršela už téměř před rokem. „Přijetí návrhu zákona je tudíž nutné prioritizovat, aby byly závazky České republiky vůči Evropské unii splněny s co nejmenším zpožděním,“ upozornilo Ministerstvo spravedlnosti s tím, že v řízení pro nesplnění povinnosti může ČR dostat citelnou finanční sankci.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com