Sněmovna dne 29. dubna dala v úvodním kole šanci uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry. Podpořila zároveň navrhované zvýšení ochrany manželství výhradně jako svazku muže a ženy ústavním zakotvením. Snahy o zamítnutí obou předloh už v prvním čtení dolní komora po čtyřhodinové diskusi odmítla. Nyní zamíří k posouzení do výborů ústavně-právního a sociálního. Výbory budou mít na projednání novel 80 dnů místo standardních 60 dnů. I proto není jisté, zda zákonodárci rozhodnou o předlohách do říjnových voleb.

Manželé stejného pohlaví by měli podle novely občanského zákoníku stejná práva a povinnosti jako manželé opačného pohlaví. Jde například o vznik společného jmění, nárok na vdovský a vdovecký důchod, o práva a povinnosti k dětem, které vychovávají, a o přístup k náhradní rodinné péči. Nynější registrovaní partneři by měli možnost uzavřít manželství bez toho, že by partnerství museli rušit, nebo v partnerství setrvat podle příslušného, byť rušeného zákona.

Cílem návrhu ústavního zákona je podle předkladatelů doplnit ochranu rodiny o ochranu jednoho ze základních stavebních prvků úplné rodiny, za který pokládají manželství muže a ženy. Autoři poukazují na historické zakotvení manželství jako v zásadě trvalého svazku jednoho muže a jedné ženy zejména v evropském civilizačním okruhu. Nynější definici manželství je třeba podle nich chránit před „ohrožením ze strany snah o její zpochybnění či přetvoření“.

V minulém volebním období byl ve Sněmovně návrh, který by registrované partnerce nebo partnerovi umožnil adopci dítěte svého protějšku. Kritici tehdy varovali před dalším rozšiřováním práv homosexuálních lidí, zastánci poukazovali na zájmy dětí. Dolní komora o předloze do konce volebního období nerozhodla.

Homosexuální sňatky na celostátní úrovni nyní umožňuje ve světě 29 zemí, z toho 16 v Evropě. Většina těchto států umožňuje i adopci dětí homosexuálními páry. 

Jako první umožnilo sňatky homosexuálních párů v roce 2001 Nizozemsko. Od té doby uzákonily homosexuální sňatky další evropské země: Belgie, Španělsko, Norsko, Švédsko, Portugalsko, Island, Dánsko, Francie, Británie, Lucembursko, Irsko, Finsko, Německo, Malta, Rakousko. První postsovětskou zemí, která povolila alespoň registrované partnerství, se od roku 2016 stalo Estonsko.

Švýcarští zákonodárci hlasovali loni v prosinci pro legalizaci sňatků osob stejného pohlaví. Norma však ještě bude muset obstát v referendu, které se bude konat nejdříve letos v září. Švýcarsko by také jako teprve osmá evropská země umožnila změnu pohlaví před zákonem bez nutnosti potvrzení lékařem nebo soudem. Bez souhlasu rodičů to přitom má být umožněno lidem od 16 let.  V referendu se o sňatcích osob stejného pohlaví rozhodovalo i v dalších zemích. Pro tyto sňatky se vyslovili v referendu v roce 2015 v tradičně římskokatolickém Irsku a o tři roky později v Austrálii. Slovinsko naopak v roce 2015 uzákonění sňatků homosexuálů v referendu odmítlo a v Rumunsku referendum v roce 2018 ztroskotalo na malém zájmu voličů.

Mimo Evropu sňatky osob stejného pohlaví na celostátní úrovni umožňují Argentina (v roce 2010 jako první latinskoamerická země), Brazílie, Ekvádor, Kanada, Kolumbie, Kostarika, Nový Zéland, Uruguay, USA a Austrálie. První zemí v Asii, která umožňuje sňatky homosexuálů, se v květnu 2019 stal Tchaj-wan. V roce 2006 uzákonila homosexuální sňatky jako první a dosud jediná země Afriky Jihoafrická republika (JAR). Izrael uznává homosexuální sňatky, pokud je dotyční uzavřou v cizině.

V USA rozhodl o právu uzavírat sňatky mezi homosexuály a lesbičkami Nejvyšší soud v červnu 2015. Do té doby sňatky osob stejného pohlaví umožňovalo 36 amerických států. Po verdiktu nejvyšší soudní instance muselo od jejich zákazů upustit i zbylých 14 států na jihu a jihozápadě USA, poslední z nich tak učinil v roce 2016. Rozhodnutí soudu se netýká indiánských rezervací.

Homosexualita je naopak stále trestná ve více než polovině afrických zemí, v Mauritánii, Súdánu a částech Somálska a Nigérie příslušníkům sexuálních menšin dokonce hrozí trest smrti. V poslední době ale svoje zákony uvolnily Mosambik, Angola, Seychely a Botswana.

ČR uzákonila registrované partnerství v červenci 2006. Komunita homosexuálů, bisexuálů a trans lidí považuje registrované partnerství za nedostatečné. Vznikají s tím podle nich problémy, například po smrti partnera nemají nárok na vdovský nebo vdovecký důchod a registrovaný partner si nemůže osvojit dítě svého partnera, přestože dítě společně vychovávají. Vznikají tak problémy například při úmrtí biologického rodiče.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com