Senát dnes 29. dubna 2021 odmítl návrh advokátky a senátorky Adély Šípové, která navrhovala, aby se sněmu České advokátní komory mohli advokáti účastnit distančně. Legislativně upravit chtěla také jednání orgánů ČAK. Komora tuto změnu odmítla, proti byli i zástupci ODS. Podle nich by si Komora měla tuto možnost vyřešit interně.

Podle návrhu Adély Šípové se měl v § 49 zákona o advokacii doplnit odstavec 3, který by zněl tak, že „stanoví-li tak příslušný stavovský předpis, lze účast na jednání nebo zasedání orgánu Komory zajistit též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat práva spojená s účastí na jednání nebo zasedání orgánu Komory. Příslušný stavovský předpis stanoví pravidla účasti na jednání nebo zasedání orgánu Komory distančním způsobem. Člen orgánu Komory není povinen účastnit se zasedání orgánu Komory distančním způsobem.“

Návrh tak měl dle Adély Šípové umožnit online jednání orgánů ČAK, včetně vrcholného orgánu ČAK – sněmu.

Jak ČAK vyjádřila ve svém stanovisku uveřejněném na stránkách Advokátního deníku dne 21. dubna 2021,  jednání orgánů Komory lze již nyní bez problémů uskutečnit distančně s použitím dostupných technických zařízení (Microsoft Teams, Cisco Webex aj.). Je nutné ale zdůraznit, že forma jednání orgánů Komory  není zákonem o advokacii exaktně předepsána, a proto bylo v souladu s organizačním řádem České advokátní komory postupováno stejně jako doposud, pouze bez osobní přítomnosti členů jednotlivých orgánů. Nutno rovněž v této souvislosti podotknout, že omezení setkávání více osob na jednom místě zavedená mimořádnými opatřeními vlády a Ministerstva zdravotnictví se nijak nedotýkala orgánů veřejné moci, takže činnost Komory nebyla nijak ovlivněna. Z tohoto hlediska tedy nebyla  navrhovaná změna zákona o advokacii nutná, neboť řešila otázky, které jsou organizačním řádem České advokátní komory uchopitelné a pokud by měly být z hlediska legislativního purismu výslovně zakotveny, je možné tak jednoduše učinit novelou organizačního řádu a není nutné kvůli tomu měnit zákon o advokacii.

Navrhované řešení distančního jednání orgánů Komory s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat práva spojená s účastí na jednání nebo zasedání orgánu Komory, je podle stanoviska ČAK v současně době již aplikované a nevyžaduje změnu zákona.

Jediným orgánem, jehož jednání nelze tímto způsobem upravit, je sněm jako vrcholný orgán Komory, který se skládá ze všech advokátů, kteří se ho rozhodnou zúčastnit, přičemž jeho výjimečnost v hierarchii orgánů Komory spočívá mj. v tom, že volí ostatní orgány Komory (s výjimkou zkušební komise). Je to právě tato jeho nezastupitelná funkce, která neumožňuje jednoduše aplikovat řešení navržené vládou pro orgány obce a kraje na jednání sněmu, neboť orgány územní samosprávy jsou početně zcela nesrovnatelné s advokátním stavem (cca 12 tisíc aktivních advokátů). Navrhovaná změna zákona o advokacii sice výslovně nezakotvuje distanční volbu členů orgánů Komory – pouze ji umožňuje zavést, rozhodne-li o tom sněm  – nicméně tuto možnost připouští, což samo o sobě vzbuzuje oprávněné diskuse nad realizovatelností takovéto změny.

Je třeba přitom zdůraznit, že sněmu přitom přísluší mnoho pravomocí – a) volit z advokátů přímou a tajnou volbou na dobu čtyř let členy a náhradníky představenstva, kontrolní rady, kárné komise a odvolací kárné komise. Členy těchto orgánů Komory sněm také tajným hlasováním odvolává, b) schvalovat stavovským předpisem organizační řád Komory, c) zřizovat stavovským předpisem sociální fond Komory, popřípadě i jiné fondy a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání, d) schvalovat stavovským předpisem výši plateb advokátů podle § 30 odst. 1, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem, e) schvalovat stavovským předpisem výši náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem, f) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory, g) rušit nebo měnit rozhodnutí představenstva, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3. Práva, která ze zrušeného rozhodnutí představenstva vznikla advokátům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena, h) schvalovat volební řád (§ 49 odst. 2) a svůj jednací řád, i) schvalovat stavovské předpisy přijaté představenstvem v případech, které si vyhradí, a j) usnášet se ve všech dalších věcech, které si vyhradí, s výjimkou rozhodování v kárném řízení.

Česká advokátní komora ve svém stanovisku uveřejněném na stránkách Advokátního deníku dne 21. dubna návrh Adély Šípové nedoporučila, protože situaci v dané podobě nejen neřeší, ale v některých ohledech může situaci i zkomplikovat.

Senát projednal tento pozměňovací návrh v rámci projednávání návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, tisk 73.

Senát chce v rámci změny zákona odložit automatické zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity na rok 2023. Návrh má mimo jiné usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy. Předlohu tak bude muset znovu posoudit Sněmovna.

Odklad má umožnit lepší informovanost lidí o tom, že jim budou datové schránky zavedeny do dvou týdnů po použití jejich elektronické identity, uvedl předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň. Podle něj bude možné datovou schránku do dvou týdnů deaktivovat a vyhnout se tak tomu, že úřady budou lidem bez jejich vědomí do schránek posílat informace a rozhodnutí.

Senátoři rovněž v zákoně zkrátili období, v němž mají státní fondy digitalizovat informace o poskytnutých dotacích. Podle sněmovní verze by měly digitalizovat údaje od roku 2010, podle návrhu Jiřího Čunka postačí digitalizace materiálů od roku 2018.

Zákon má v rámci novel zhruba 170 zákonů mimo jiné prodloužit až do konce roku 2023 zapisování rodných čísel do občanských průkazů. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku a poté měla být nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Norma, které se pracovně přezdívá DEPO, má také o rok, na počátek ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické Sbírky zákonů.

Zákon má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby. Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.

V rámci zákona, kterému se pracovně přezdívá DEPO, se přesněji vymezují pravidla pro používání cloudových řešení. „Data v cloudu jsou zálohována a šifrována a chráněna proti kybernetickým útokům mnohonásobně lépe než při jejich uložení v úložišti jedné z mnoha veřejných institucí,“ sdělila ředitelka pro sektor veřejné správy společnosti Microsoft Lenka Axlerová. Podle ředitele cloud služeb společnosti Algotech Petra Loužeckého je cloud computing jedním z důležitých mezníků nutných pro zrychlení a zlepšení digitálního fungování státu.

Předpis počítá i se systémem pro podávání elektronických petic a upravuje zakládání a používání datových schránek. Umožní například pořizovat záznam o dopravní nehodě v elektronické podobě, potvrdí-li jej účastníci elektronickým podpisem. Sněmovna do zákona vtělila také ustanovení, podle něhož by poskytování právních služeb bez oprávnění bylo pokutováno až jedním milionem korun, v opakovaných případech až třemi miliony korun. Lidem vydávajícím se za advokáty má hrozit pokuta až 200 000 korun.

Zdroj: ČTK, AD
Foto: Senát PČR