Ministr vnitra Vít Rakušan má pro jednání vlády do konce října připravit návrh zákona o jednorázovém odškodnění lidí poškozených na přelomu 70. a 80. letech minulého století akcí tehdejší Státní bezpečnosti (StB) Asanace. Jejím cílem bylo přinutit tehdejšímu režimu nepohodlné občany k opuštění Československa. Vláda se na svém zasedání dne 21. srpna 2024 shodla, že vydání nového zákona bude nejefektivnější cestou odškodnění těch, kteří byli přinuceni k emigraci. Spolupráci s ministrem Rakušanem uložila předsedovi legislativní rady Michala Šalomounovi a řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislavu Kudrnovi.

Akci Asanace vymyslela StB na přelomu 70. a 80. let. Jejím cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit občany nepohodlné režimu k trvalému opuštění státu. Pracovníci StB po celé zemi začali předem vytipované odpůrce režimu šikanovat i fyzicky týrat. Mezi jejich oběťmi byli například hudebníci Jaroslav Hutka a Vlastimil Třešňák, duchovní Svatopluk Karásek a herec Pavel Landovský.

Vláda slíbila zvážit možnosti odškodnění pro lidi donucené minulým režimem k emigraci a pro ty, kteří podléhali takzvanému dlouhodobému dohledu, v dubnu letošního roku. Tehdy také rozhodla, že by od příštího roku měl u Úřadu vlády ČR začít fungovat fond na pomoc osobám a příbuzným postižených minulým režimem pro případ nestandardních situací, se kterými jim neumí stát pomoct běžnými cestami. Od roku 2026 by fond měl přejít do správy ÚSTR. Vláda tak chce pokračovat v narovnávání křivd v oblasti důchodů někdejších disidentů a dalších osob postižených komunistickým režimem.

Disidenti z éry komunismu začali letos automaticky dostávat důchody minimálně v průměrné výši, na kterou by jinak nedosáhli například kvůli věznění. Prezident Petr Pavel toto opatření podepsal koncem ledna.

Na neřešení problému nízkých disidentských penzí upozornili loni na podzim někdejší disidenti Jiří Gruntorád a John Bok. Protest ukončili poté, co kabinet rozhodl o přípravě změn zákonů k zajištění důstojných důchodů a odvolal své usnesení, jímž se hlásil k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Za nižšími důchody odpůrců komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit ve své profesi a mohlo vykonávat jen pomocné práce s nízkým výdělkem.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Úřad vlády ČR