Správní soudnictví by se mělo dočkat změn, jež ho zefektivní a posílí práva účastníků řízení. Počítá s tím komplexní novela soudního řádu správního (SŘS), kterou připravilo Ministerstvo spravedlnosti a na svém jednání dne 21. srpna 2024 ji schválila vláda. Potvrdil to mluvčí resortu Vladimír Řepka. Správní soudy rozhodují mimo jiné o žalobách proti rozhodnutím úřadů či o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, například policie. Na starosti mají také volební věci či záležitosti politických stran a hnutí. Předpis nyní projedná Parlament.

Soudní řád správní, který zajišťuje prostřednictvím krajských soudů a Nejvyššího soudu správního (NSS) soudní kontrolu veřejné správy, je účinný od ledna roku 2003. Od té doby se sice dočkal řady novelizací, ty ale byly dílčího charakteru. Ministerstvo poukázalo na to, že správní soudnictví se v mezičase výrazně proměnilo – vyřizované věci jsou složitější a počet podaných správních žalob dlouhodobě roste. Význam řady ustanovení SŘS navíc posunula rozhodovací praxe NSS.

„Věřím, že tento návrh přispěje k posílení práv účastníků řízení. Že zvýší transparentnost soudních procesů a tím se také posílí důvěra občanů ve správní justici a právní stát obecně. Díky novele se zároveň velmi zefektivní a zrychlí řízení před správními soudy,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Podle ministerstva novela přinese dílčí zjednodušení řízení před správními soudy, posílí vymahatelnost práva, zamezí obstrukcím a také zlepší dělbu práce na správních úsecích soudů. Správní soudnictví také připraví na zavádění elektronického soudního spisu.

Mezi navrhovanými změnami je například rozšíření důvodů, kdy je proti pravomocnému rozsudku nepřípustná kasační stížnost – tedy opravný prostředek u NSS. Podle předkladatelů novely se tak sníží počet věcí, kterými se NSS bude muset zabývat, což může přispět ke zrychlení jeho rozhodování. NSS také dostane širší možnosti sám ve věci rozhodnout, což by mělo omezit takzvaný ping-pong mezi ním a krajskými soudy.

Novinkou je také to, že by se správní soudy mohly zabývat i rušením vnitřních předpisů profesních komor a vysokých škol či jejich fakult.

Zdroj: ČTK
Foto: archiv Úřadu vlády ČR