Zkušební doba by se mohla od příštího roku prodloužit ze tří na čtyři měsíce. Výpovědní lhůta by nově začínala doručením výpovědi, ne až od dalšího měsíce. Při propuštění kvůli porušování povinností a předpisů by se mohla zkrátit na měsíc. Zaměstnavatelé by museli rodičům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte. Někteří pracovníci by mohli výdělek dostávat v eurech. Na brigády o letních prázdninách by se mohlo začít chodit už od 14 let. Počítá s tím takzvaná flexibilní novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, kterou by měla ve středu 21. srpna 2024 projednat vláda. Platit má začít od ledna 2025.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí je cílem novely zvýšit flexibilitu na trhu práce a uvolnit „příliš rigidní nastavení“ zákoníku. Odbory s řadou změn nesouhlasí. Podle nich zajistí flexibilitu hlavně zaměstnavatelům a oslabí pozici zaměstnanců. Odmítají výpověď bez udání důvodu, hrozí protesty. Ministr práce Marian Jurečka opakovaně ujistil, že toto opatření v novele není. Výhrady mají i některé resorty, žádají třeba rozvolnění vyplácení výdělků v eurech. O tom, v jaké podobě připravovaný kodex dostane Poslanecká sněmovna, rozhodne vláda.

Podle návrhu zákoníku práce by se zkušební doba mohla prodloužit ze tří až na čtyři měsíce a u vedoucích pracovníků z šesti až na osm měsíců. Zaměstnavatel by musel matkám či otcům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte. Smlouvu na dobu určitou je nyní možné uzavřít nejvýš na tři roky, a to maximálně dvakrát. Při zastupování za rodiče na rodičovské by počet nebyl omezený, celková doba by ale nesměla přesáhnout devět let.

Výpovědní lhůta by se počítala od doručení výpovědi, ne až od začátku dalšího měsíce. Trvat by měla nejméně dva měsíce. Při propuštění kvůli porušování předpisů či neplnění pravidel by mohla být jeden měsíc. Nejméně měsíc by musel zůstat i pracovník, který podal výpověď po převzetí firmy jiným zaměstnavatelem. Pokud by zaměstnanec dostal neplatnou výpověď, do vyřešení či řádného ukončení pracovního poměru by měl dostávat náhradu mzdy či platu a mít nárok na dovolenou.

Zaměstnanci by si mohli nově sami rozvrhovat pracovní dobu do směn, a to nejen při práci z domova, ale i na pracovišti. Museli by se na tom písemně dohodnout se zaměstnavatelem. Při haváriích, živelních pohromách či mimořádných událostech by se mohl odpočinek zkrátit z osmi na šest hodin.

V Česku by mohli mzdu v eurech začít dostávat za určitých podmínek cizinci, ale i Češi, kteří bydlí v jiném státě. Státní zaměstnanci a úředníci samospráv by mohli nově zasedat ve správních a dozorčích radách firem, pokud by měli písemný souhlas zaměstnavatele. Dosud v nich mohli být jen tehdy, když je tam zaměstnavatel vyslal.

Na brigádu o letních prázdninách by se mohlo začít chodit už od 14 let, potřeba by byl písemný souhlas rodičů. Vykonávat by se mohly jen lehké práce. U mladých pod 15 let a u žáků a studentů do 18 let by směna mohla trvat nejvýš sedm hodin a týdenní pracovní doba maximálně 35 hodin. Novela zákoníku práce upravuje i doručování písemností či pokuty za porušování pravidel.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Pexels.com