Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal ve čtvrtek 25. července 2024 novelu trestního zákona, kterou minulý týden urychleně přijal Parlament v reakci na připomínky Evropské komise, napsal na svém webu list Pravda. Unijní exekutiva má však podle listu Sme další výhrady – ohledně převzetí směrnice o právu na přístup k obhájci a na komunikaci po zatčení – a dala Bratislavě dva měsíce na nápravu. EK zároveň pohrozila, že pokud nedojde ke změně, obrátí se na Soudní dvůr EU. Kvůli stejné směrnici tak učinila i v případě Česka, jak uvedla v tiskové zprávě. Problémy ostatních členských států zmínila v komuniké.

Novela potvrzená prezidentem Pellegrinim zpřísňuje tresty za některé trestné činy, které v únoru sněmovna naopak výrazně snížila. Nejnovější změny vláda zdůvodnila výsledkem konzultací s Evropskou komisí, která stejně jako další evropské instituce měla výhrady už k dřívějším změnám ve slovenském trestním právu či k jejich schvalování ve zrychleném režimu. Podle opozice byla ale důvodem úpravy trestního zákoníku obava, že EU pozastaví Bratislavě vyplácení peněz z evropských fondů. Ty země například využívá při financování většiny velkých infrastrukturních projektů.

V porovnání s únorovou novelou, která ještě ani nezačala platit, budou po dnešním prezidentově podpisu přísněji trestány některé korupční trestné činy a také opakovaná provinění v souvislosti se správou daní, tedy například za neplnění daňových oznamovacích povinností nebo zatajování či zkreslování údajů potřebných pro určení daně.

Novela také počítá s přísnějším posuzováním promlčení včetně přísnějších pravidel ohledně ukládání trestů vězení u trestných činů, které se týkají poškozování finančních zájmů Evropské unie; jde například o podvody v souvislosti s čerpáním peněz z evropských fondů. Opoziční strany při schvalování novely tvrdily, že koalice chrání unijní peníze více než slovenské, napsala Pravda.

Nyní EK necelé dva týdny po urychlené opravě novely trestního zákona vyzývá Slovensko, aby opravilo také vady v legislativě týkající se práva podezřelých a obviněných, zejména práva na obhajobu, napsalo Sme, které také zveřejnilo dopis EK. Ten poukazuje na to, že Slovensko nesprávně převedlo do svého práva směrnici o právu na přístup k obhájci a na komunikaci po zatčení. Směrnice má posílit vzájemnou důvěru členských států a usnadnit vzájemné uznávání rozhodnutí v trestných věcech.

Podle Sme ministr spravedlnosti Boris Susko bude muset nejspíše žádat o svolání další mimořádné schůze Parlamentu, která bude představovat sedmý zásah do znění trestních zákoníků a čtvrtou novelu od prosincové předložení původního návrhu změn. Susko ale dnes trval na tom, že připomínky EK už byly zapracovány a s dalším mimořádným jednáním vlády a Parlamentu nepočítá.

EK ve svém každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích EU, které vydala tento týden, upozornila, že v Maďarsku a na Slovensku přetrvávají významné problémy ohrožující boj proti korupci, nezávislost médií či fungování občanské společnosti.

Slovensko podle zprávy EK nedosáhlo „žádného pokroku při zavádění opatření, která by zajistila, že členové soudní rady budou mít dostatečné záruky nezávislosti, pokud jde o jejich odvolání“, rovněž nedošlo podle unijní exekutivy k žádnému pokroku při zavádění návrhů na regulaci lobbingu a na posílení legislativy o střetu zájmů. Podobně jako v sousedním Maďarsku i u Slovenska zmiňuje Evropská komise obavy o nezávislost veřejnoprávních médií. Země podle zprávy dosáhla jen „určitého pokroku při vytváření legislativních a jiných záruk pro zlepšení fyzické bezpečnosti a pracovního prostředí novinářů“.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Pixabay.com