Oběti trestných činů by se po letech mohly dočkat vyšší peněžité pomoci od státu. Na její nedostatečnou výši opakovaně poukazoval – společně s organizacemi zaměřenými na pomoc obětem – i veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Zvýšení pomoci i rozšíření okruhu jejích příjemců o druhy a družky přináší poslanecký návrh, který v rámci změny zákona o soudech a soudcích mění také zákon o obětech trestných činů.

Návrh mění způsob výpočtu peněžité pomoci. Místo konkrétních částek by měl zákon nově obsahovat podíly či násobky průměrné mzdy. Zachovává přitom poměr, jaký měla peněžitá pomoc k průměrné mzdě v roce 2013, kdy vznikl současný zákon o obětech. Pomoc od státu mohou oběti využít na léčbu fyzických i duševních následků trestného činu. Mohou díky nim také dorovnat výpadek příjmů v době, kdy nezvládnou kvůli utrpěné újmě naplno pracovat.

„Plán navázat peněžitou pomoc na průměrnou mzdu zároveň zaručí, že se budou částky i do budoucna valorizovat. Neměla by se tak opakovat situace, kdy reálná hodnota peněžité pomoci za posledních deset let klesla o třetinu,“ ocenil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Spolu s ombudsmanem Stanislavem Křečkem i pomáhajícími organizacemi na nedostačující výši pomoci obětem upozorňovali již několik let.

Pro výpočet peněžité pomoci se bude používat průměrná mzda dva roky před podáním žádosti o peněžitou pomoc. Ilustrační částky pro žádosti podané v letošním roce vypočítali předkladatelé v důvodové zprávě:

Ombudsman v minulosti doporučoval také zavedení paušální částky peněžité pomoci i pro oběti sexuálních deliktů a pro týrané děti. Tato změna se ale nakonec do návrhu nedostala. Oběti z těchto dvou skupin tak budou muset i nadále prokazovat vznik – typicky psychické – újmy. „Jako promarněnou příležitost vnímám, že návrh nepočítá se zřízením zvláštního účtu, kam by směřovaly prostředky z odklonů v trestním řízení. Podle důvodové zprávy mají prostředky z odklonů nadále vylepšovat bilanci státního rozpočtu. Mám za to, že z odklonů by se měla výslovně financovat jak přímo peněžitá pomoc, tak například i právní pomoc obětem, kterou poskytují pomáhající organizace,“ zhodnotil  Schorm.

Pozitivní podle zástupce ombudsmana je, že aktuální návrh počítá s více penězi pro ty, kdo obětem pomáhají. Nyní má Probační a mediační služba ke svému rozpočtu nárok na 5 % z nespotřebovaných prostředků z majetkových trestních sankcí. Projednávaná novela by zavázala stát, aby vyčlenil dalších 10 %. Polovinu z nich by dostala navíc právě Probační a mediační služba a druhou polovinu by Ministerstvo spravedlnosti rozdělilo mezi organizace pomáhající obětem.

„Podle dat z posledních čtyř let by se podle nových pravidel mohlo pomáhajícím organizacím rozdělit 12–20 milionů korun ročně, v současnosti na dotacích dostávají přibližně 8 milionů. Určení konkrétního zdroje financí je cesta dobrým směrem. Podle důvodové zprávy se ovšem nejedná o čisté navýšení prostředků pro pomáhající organizace, ale jen o vyčlenění stálé položky namísto současných dotací. Přínos by tak ve výsledku mohl být menší, než by se na první pohled mohlo zdát,“ upozornil zástupce ombudsmana s tím, že poskytovatelé pomoci neměli možnost o této plánované změně s autory návrhu diskutovat. Navíc jako poslanecký návrh neprocházela novela běžným připomínkovým řízením.

Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Ilustrační foto: Pixabay.com

Co jsou odklony v trestním řízení?

Odklony v trestním řízení jsou alternativní způsoby řešení trestních případů mimo tradiční soudní proces. Zahrnují instituty jako podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání a podmíněné odložení podání návrhu na potrestání.

Tyto mechanismy umožňují efektivnější a rychlejší vyřešení méně závažných trestních činů, přičemž zohledňují zájmy poškozeného i obviněného.

Odklony mohou vést k nápravě škody a obnově vztahů mezi stranami. Jejich součástí je povinnost pachatele složit peněžité prostředky, které mají být využity na pomoc obětem.

Více například na: https://verejnazaloba.cz/vice-o-sz/vse-podstatne-o-trestnim-rizeni/odklony/