Senátní ústavní komise podle očekávání podpořila zavedení korespondenční formy hlasování ve volbách, která bude určena pro Čechy v cizině. Shodla se 23. července jednomyslně na tom, že proti této změně nejsou „přesvědčivé právní důvody“. Senát podle jeho předsedy Miloše Vystrčila bude o této volební úpravě rozhodovat patrně až 21. srpna mimo jiné s ohledem na symboliku tohoto data v českých dějinách.

„Nikdo v komisi nezpochybňuje ani náznakem, že bude zavedena korespondenční volba,“ uvedl Michael Canov. Miloš Vystrčil připomenul, že Senát o korespondenční volbu pro krajany usiluje dlouhodobě a první návrh předložil už v roce 2005. Schvalování návrhu symbolicky na výročí okupace někdejšího Československa vojsky dalších bývalých socialistických států je podle Vystrčila v souladu s míněním senátorských frakcí, i když novelu projednají senátní výbory ještě před červencovou schůzí v tomto týdnu.

Členové komise se zajímali mimo jiné o to, zda návrh dostatečně zamezí možnosti dvojího hlasování. Ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra Tomáš Jírovec uvedl, že v případě osobního hlasování na zastupitelském úřadu v zahraničí by korespondenční hlas voliče nebyl tamní volební komisí započítán. Naopak Češi, kteří by kvůli dlouhodobému pobytu v cizině chtěli hlasovat korespondenčně, by se museli nejpozději 40 dnů před volbami zapsat do voličského seznamu v zahraničí, čímž by přišli o možnost hlasovat v Česku.

Právě spory opozice s koalicí především o to, zda je korespondenční volba v souladu s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování, provázely několikadenní projednávání předlohy ve Sněmovně. Odpůrci hlasování poštou se obávali toho, že tato změna povede ke ztrátě důvěry obyvatel k regulérnosti voleb kvůli možným machinacím. Zastánci hlasování poštou poukazovali na nutnost zpřístupnit volební právo i Čechům v rozlehlých státech, pro něž je časově i finančně náročné jet kvůli hlasování i stovky kilometrů na zastupitelský úřad.

Korespondenční forma hlasování se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb

Korespondenční formu hlasování, která se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb, budou moci podle novely využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Museli by včas o hlasování poštou požádat a nahlásí adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe.

Volební lístek si voliči vytisknou z informačního systému správy voleb, vloží do hlasovací obálky a tu pak s identifikačním lístkem do doručovací obálky, kterou odešlou zpět zastupitelskému úřadu. Okrskové volební komise v cizině otevřou po ukončení hlasování doručovací obálky a s pomocí identifikačních lístků zaznamenají ve voličských seznamech účast voliče. Systém podle předkladatelů v zásadě vylučuje možnost, že by volič hlasoval dvakrát, tedy i osobně. Zaslané hlasovací obálky pak volební komisaři smísí s ostatními ve volební urně.

Hlasy z ciziny se mají započítávat do čtyř největších krajů místo dvou, což by mělo snížit jejich vliv na rozdělování mandátů. O tom, do kterého ze čtveřice krajů budou Češi v cizině volit, rozhodne los Státní volební komise. Zahraniční Češi v Evropě budou vybírat poslance ze dvou krajů, přičemž jeden z nich bude určen pro voliče ze zemí v pásu od Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko. Další připadne Čechům v Americe a čtvrtý zbývajícím krajanům.

Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovat dopisem už v příštích řádných volbách do sněmovny v roce 2025. Opoziční poslanci kvůli tomu obviňovali koalici z účelové snahy získat nové voliče. Zástupci vládního tábora zase opozičním hnutím vzkazovali, že se mají snažit zapůsobit na voliče v zahraničí tak, aby u nich byla úspěšnější.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com