Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2024, 541 stran, 330 Kč.

Deset let po nabytí účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. vydal autorský tým vesměs členů Katedry občanského práva Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni (Jan Pauly, Tomáš Dvořák, Denisa Kotroušová, Jindřich Psutka a Zdeněk Pulkrábek) první svazek Kompendia občanského práva.

Lze kvitovat, že spoluautoři s vydáním publikace, kterou zamýšlejí jednak jako učební pomůcku, jednak zároveň jako vědeckou monografii, nepospíchali a posečkali, až odezní první vlna novelizací nového občanského zákoníku. Z uvedeného je možné dovodit jejich moudrou předvídavost v tom směru, že občanský zákoník z roku 2012, mediálně tehdy prezentovaný jako vynikající rekodifikace soukromého práva, bude od počátku účinnosti vyžadovat řadu změn a úprav a že judikatura se v prvním desetiletí jeho účinnosti bude při aplikaci teprve tvořit. Trpělivý čtenář, který nechtěl od samého počátku zbrkle investovat do dalších a dalších vydání uspěchaných komentářů, se tak, zdá se, dočkal knihy, která působí oproti nim jako poněkud trvanlivější. Její forma – jak bude ještě zmíněno dále – je monografického rázu i z hlediska práce s použitou literaturou, judikaturou a dalšími prameny.

Vydaný první svazek Kompendia je věnován obecné části a rodinnému právu.

Vědecký monografický ráz má nepochybně již první kapitola první hlavy s titulem Všeobecné pojednání, která podává zasvěcený právněteoretický výklad o místu občanského práva v systému práva, o jeho základních zásadách a pramenech a o občanskoprávních vztazích. Text je systematicky strukturovaný, psaný jasným a srozumitelným právním jazykem, je patrné, že autoři o této problematice přednášejí a mají ji „v malíčku“ a že Kompendium proto bude sloužit i jako vynikající přehledná učební pomůcka. Nechybí tu ostatně ani nezbytný právněhistorický analytický exkurs o vývoji právní úpravy soukromého práva v českých zemích od roku 1811 do dnešních dnů.

Pokud spoluautoři avizovali, že „jednotlivé části této publikace vyjadřují vlastní právní názory těch autorů, kteří je sepsali, jak je shora (tj. v autorské poznámce) uvedeno, a nemusí být vždy totožné s názory ostatních autorů této publikace“, lze dodat, že je ve zmiňované první kapitole první hlavy zřetelný rukopis Jana Paulyho, že Kompendium má při výuce i pro právníky v praxi vést k promýšlení nastíněných otázek a k úvahám de lege ferenda a že „úvahy mohou nezřídka ústit (ostatně občas shodně s prezentovaným výkladem) v závěru, že řešení toho či onoho problému je prostě sporné“. Traduje se, že dva právníci mívají obvykle tři názory, leč například právě v názorech na otázku předmětu a systému občanského práva lze s Paulym i s ohledem na jistou letitou tradici předchozího pojetí této problematiky souhlasit.

Obdobně lze ve druhé hlavě o právních skutečnostech přikývnout výtkám k tomu, že namísto dřívějšího, od občanského zákoníku z roku 1950 minimálně po tři generace zažitého a definovaného termínu právní úkon, se nový občanský zákoník vrátil k termínu právní jednání, což Kompendium komentuje kritickými slovy, že „přes snahu to ospravedlnit v důvodové zprávě, to patrně nebyl krok zdařilý. Z hlediska jazykového usu totiž pojem právního jednání nebyl s pojmem právního úkonu obsahově zcela totožný. Přesto tato terminologická záměna v praxi zřejmě žádné vážnější problémy nevyvolá a všeobecně lze vycházet z toho, že právním jednáním se rozumí to, co bylo dříve právním úkonem.“ K tomu lze snad jen podotknout, že tato terminologická změna je nakonec jednou z více možná zbytečných ukázek zákonodárcova ľartpourľartismu.

První díl Kompendia je kromě zmiňovaných dvou kapitol dále rozdělen na kapitoly o subjektech, zastoupení, subjektivních právech a povinnostech a o věcech. Oproti tradičnímu pojetí učebnic má Kompendium poznámkový aparát, čímž čtenáři usnadňuje širší orientaci v citovaných zdrojích.

Druhý díl pojednávající systematicky a obšírně o rodinném právu se bude čtenáři pěkně číst a studentovi se z něj bude dobře učit. Lze očekávat, že po prostudování Kompendia se rozšíří okruh členů právnické obce, kteří budou patřit na občanský zákoník z roku 2012 analytickýma kritickýma očima a že čtenáři ocení konzistentní výklad obecné části občanského práva, jakož i přehledné podání základů práva rodinného.

Spoluautoři slibují další dva svazky pokračování Kompendia, na něž se lze již nyní těšit, první svazek totiž svým zpracováním a obsahem dává naději, že celé Kompendium bude zdařilým přírůstkem nejen do civilistovy knihovny.

JUDr. PhDr. STANISLAV BALÍK, Ph.D., advokát a právní historik, děkan Fakulty právnické ZČU v Plzni