Chystaná novela zákoníku práce, kterou představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, přinese prodloužení zkušební doby a naopak zkrácení výpovědní lhůty. Novela tak nahrává těm, kteří usilovali o větší flexibilitu práce. Podle odborníků výsledkem bude, že novelizace posílí pozici zaměstnavatele, zatímco více nejistoty přinese zaměstnancům.

„S prodloužením zkušební doby bude mít zaměstnavatel větší prostor pro ověření, že zaměstnanec je schopen vykonávat práci, naplňuje požadavky potřebné pro výkon práce a lidsky zapadá do pracovního kolektivu. Na druhou stranu lze mít důvodné obavy, zdali je v Česku prodlužování zkušební doby vhodné. Bohužel situace na českém pracovním trhu je taková, že někteří zaměstnavatelé využívají institut zkušební doby ne přímo předvídaným či vhodným způsobem. Jedná se například o účelové sjednání delšího pracovního poměru, avšak s úmyslem jej již dopředu ukončit během zkušební doby. Obdobně také delší zkušební doba v žádném případě nepřispěje k jistotě a pracovní či osobní pohodě zaměstnance,“ říká advokát Michael Mráček ze společnosti Dentons.

Novela má konkrétně prodloužit zkušební dobu ze tří až na čtyři měsíce u řadových zaměstnanců a ze šesti až na osm měsíců u vedoucích zaměstnanců. Jak uvádí Mráček, zatímco zkušební dobu lze vnímat jako jakýsi prubířský kámen, kdy zaměstnanec i zaměstnavatel mají možnost zjistit, jestli pracovní poměr naplňuje jejich vzájemná očekávání, jde zároveň i o dobu nejistoty. Ačkoliv si strany mohou dohodnout zkušební dobu v kratším rozsahu, ze zkušenosti víme, že k tomu nedochází. Zaměstnavatelé naopak požadují zkušební dobu co nejdelší. Ačkoliv zkušební doba je ze své podstaty oboustranně nastavený institut, v praktické rovině je využíván především zaměstnavateli.

Výpovědní lhůta začne dříve a může být kratší

Nově bude výpovědní doba začínat dnem, kdy byla doručena, nikoli až prvním dnem následujícího měsíce. V případě výpovědi z důvodu spojeného s porušením pracovních povinností nebo neuspokojivými výsledky dojde k možnému zkrácení výpovědní doby pouze na jeden měsíc.

„Zaměstnanci tak budou mít kratší dobu na vyhledání nového zaměstnání a vyřízení všech záležitostí, které se změnou zaměstnavatele souvisí. I zde je vůči zaměstnavatelům novela o poznání vstřícnější než vůči zaměstnancům,“ konstatuje Mráček.

Novela umožní i letní brigády pro 14leté

Nová úprava také umožní žákům základních škol od 14 let pracovat během letních prázdnin. Jde o možnost přivýdělku pro mladé lidi, která zároveň nemůže narušit jejich školní docházku a vzdělávání. Pracovní směny i délka týdenní pracovní doby mladistvých zaměstnanců musí být kratší, délka směny nesmí překročit 7 hodin v jednom dni a délka týdenní pracovní doby 35 hodin.

Je nicméně otázkou, zda bude nová úprava široce využívána, nebo zda se jedná o úlitbu tlaku některých zaměstnavatelů především v odvětví sezónních prací. Obdobně lze polemizovat s tím, zda je práce již od tak raného věku vhodná.

Flexibility bude dosaženo, ale přinese to i negativa

„Většina podstatných změn zákoníku práce by měla do pracovněprávních vztahů skutečně vnést více flexibility. Možnost zaměstnance rozvrhovat si pracovní dobu i při výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele nebo pracovat na dohodu na stejné pracovní pozici i v době rodičovské dovolené jsou změny, které dají zaměstnavatelům a zaměstnancům více volnosti k nastavení pracovněprávních vztahů v souladu s jejich potřebami. Jiné změny, například právě ty týkající se výpovědí nebo zkušební doby s sebou sice přinesou více flexibility, ale ta bude vykoupena větší nejistotou, a to zejména na straně zaměstnance,“ shrnuje Michael Mráček.

Zdroj: Dentons
Ilustrační foto: canva.com