Tři z deseti seniorů a seniorek v České republice mají zkušenost se špatným zacházením od blízkých. Ve veřejném prostoru či službách ho zažily zhruba dvě pětiny lidí nad 65 let. Čelí mu stejně ženy i muži. Mnohem častěji jsou mu vystaveni lidé ve vysokém věku. Výsledky průzkumu z projektu Restabus představila na tiskové konferenci konané dne 13. června v Senátu socioložka a šéfka vládního výboru pro práva starších lidí Lucie Vidovićová. Podle expertů je potřeba upravit legislativu a další podmínky, aby se případy týrání, zneužívání a zanedbávání seniorů daly snadněji řešit. Na návrzích pracuje tým expertů, který zastřešuje ministerstvo práce. Na 15. června připadá světový den proti násilí na seniorech.

V průzkumu projektu Restabus odpovídalo předloni na podzim 2689 lidí nad 65 let. Průměrný věk dotázaných byl 74 let. Zjištění jsou reprezentativní.

Zkušenost se špatným zacházením od blízkých má 29 procent dotázaných. Z lidí nad 85 let je to 38 procent. Ve veřejném prostoru, v zařízeních či službách se s nevhodným přístupem setkalo 39 procent odpovídajících, ve věku nad 85 let bezmála polovina. O případech věděly dvě pětiny seniorů a seniorek a polovina pětaosmdesátiletých a starších. „Prevalence nás šokovala. Proti mezinárodním výsledkům nevidíme rozdíl mezi muži a ženami, špatné zacházení se týká starších žen i mužů. Má tendenci se zvyšovat s vysokým věkem,“ uvedla Vidovićová.

Týrání, zneužívání a zanedbávání představuje záměrné či nezáměrné jednání, ale i jeho přehlížení. Zahrnuje psychický či emoční nátlak, nadávky, podrývání důstojnosti, nenávistné projevy, omezování práv, pohybu i financí, odpírání jídla a pití, fyzické výpady i sexuální násilí. Podle socioložky „možnými pachateli“ jsou stejně muži jako ženy.

V 17 procentech případů odpovídající označili za pachatele manžele či partnery. Desetina zmínila dceru a 13 procent syna, čtyři procenta snachu a tři procenta zetě, pět procent vnouče, sedm procent jiného příbuzného a osm procent známého. Ve čtyřech procentech to byli sousedé či sousedky a v 11 procentech jiná osoba. Procento seniorů a seniorek řeklo, že špatné zacházení měli na svědomí pečovatelé, ošetřovatelé či domácí sestry. Každý šestý nechtěl pachatele prozradit.

U téměř poloviny dotázaných mohly za zanedbávání jejich děti a vnoučata. Finanční zneužívání od nich zažilo 35 procent odpovídajících a omezování osobních práv 30 procent. Celkem 30 procent lidí nechtělo odpovědět, kdo je pachatelem emočního, fyzického či sexuálního násilí.

„Oběti mlčí. Mají strach z eskalace, pomsty. Nechtějí zneuctít vlastní rodinu, že je týrají vlastní děti. K těmto případům se nemůžeme dostat. Nemám patřičné nástroje,“ uvedl Jan Lorman z organizace Život 90.

Zhruba desítkou případů týrání, zneužívání a zanedbávání seniorů v zařízeních a službách se zabývá ročně advokátka Barbora Steinlauf. Podle ní případy nekončí v trestním řízení, ale řeší se obvykle jako přestupky s pokutou několik tisíc korun.

Na návrzích řešení začal pracovat tým. Týkat by se mohly zjednodušení podávání stížností, legislativních změn, posílení kontrol i školení profesionálů, kteří se seniory pracují.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Senát ČR a Život90.cz