Evropská komise zveřejnila letošní vydání pravidelného srovnávacího přehledu EU Justice Scoreboard 2024, který vychází z dat poskytnutých kontaktními osobami za jednotlivé soudní systémy. Dokument pravidelně vzniká ve spolupráci s Komisí Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice (CEPEJ), Evropskou sítí rad pro justici (ENCJ), Sítí předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (NPSJC), Sdružením státních rad a nejvyšších správních soudů EU (ACA-Europe), Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž, Eurostatem a dalšími aktéry.

Srovnávací přehled sleduje řadu ukazatelů, jako je množství vyřízených věcí u soudů či délka řízení na jednotlivých stupních soudní soustavy, ale také legislativní vývoj v jednotlivých státech, počet soudců či množství finančních prostředků, které jednotlivé státy Evropské unie na soudy vynaloží. V aktuálním vydání jsou zahrnuty i další oblasti, jako jsou přístupnost justičních profesí pro znevýhodněné pracovníky, vybrané aspekty související s řízeními o hromadných žalobách spotřebitelů či existence „justice vstřícné k dětem“.

Ze zásadních údajů týkajících se České republiky plynou následující dílčí závěry:

1) Pokud se jedná o počet započatých sporných občanskoprávních a obchodních věcí, Česká republika i v roce 2022 zaujímala stabilně 5. nejvyšší příčku po Rumunsku, Belgii, Chorvatsku a Litvě. To svědčí o tom, že Češi nadále využívají soudy pro řešení svých sporů relativně často.

2) České soudnictví zaznamenalo v roce 2022 pozitivní posun při srovnání délky řízení ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů, a to ze 4. na 3. příčku v evropském srovnání. Délku řízení se tak nadále daří držet pod hranicí 150 dnů.

3) Délka řízení na všech stupních soudní soustavy od soudů okresních po Nejvyšší soud ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech se oproti minulému srovnání naopak mírně prodloužila, a posunuli jsme se tak ze 2. na 4. místo. Nadále jde o velice dobrý výsledek.

4) Rychlost řízení se již potřetí v řadě zkrátila před správními soudy v prvním stupni, a v tomto směru jsme se tak ve srovnání s ostatními členskými státy posunuli z 10. místa na 9 místo.

5) Pokud se jedná o množství vyřízených věcí vůči věcem, které byly před českými soudy nově zahájeny, soudy v roce 2022 nadále vyřídily více věcí, než kolik jim napadlo, a v unijním srovnání jsme se posunuli z 6. na 5. místo. To svědčí o dobré výkonnosti českých soudů. Ve věcech občanskoprávních a obchodních je zde posun na 10. místo (z místa 9.), ve věcech správních došlo naopak ke zlepšení o dvě příčky – z 5. na 3. místo. Při přepočtu všech dosud probíhajících prvoinstančních věcí na 100 obyvatel k zásadnímu posunu nedošlo a stabilně se nacházíme na 16. místě.

6) Podobně jako v předešlých letech naše soudnictví i v roce 2022 představovalo relativně nižší finanční zátěž, a to jak v přepočtu na obyvatele, tak vůči HDP. Ačkoliv se náklady v přepočtu na obyvatele navýšily, je zde české soudnictví 10. nejlevnější v Unii (oproti 9. místu v předchozím vydání srovnávacího přehledu). Pokud se jedná o poměr nákladů vůči HDP, zde došlo naopak k mírnému snížení; posunuli jsme se ze 14. na 13. nejnižší příčku.

7) Počet soudců v České republice na 100 tisíc obyvatel zaznamenal v roce 2022 mírný pokles, přičemž se nadále nacházíme na 7. nejvyšším místě. K mírnému zlepšení pak – již třetím rokem v řadě – došlo ve srovnání zastoupení žen na pozici soudkyně Nejvyššího soudu. Zde jsme se k roku 2023 o jednu příčku zlepšili, a to z místa 26. na místo 25.

8) Srovnávací přehled dále upozornil na nedostatky týkající se dostupnosti online informací o soudním systému obecné veřejnosti, jako jsou informace o soudním systému v cizích jazycích, interaktivní online simulace přístupu k bezplatné právní pomoci či přehledné informace o výši soudních poplatků.

9) Naše soudnictví nadále rovněž zaostává ve využití pokročilých digitálních technologií (jako je blockchain) či ve využívání umělé inteligence na soudech a státních zastupitelstvích.

EU Justice Scoreboard 2024 je dostupný v anglickém jazyce na stránkách Evropské komise ZDE.

Zdroj: Nejvyšší soud/Oddělení analytiky a srovnávacího práva
Ilustrační foto: archiv NS/Jiří Bednář