Odborníci z Bílého kruhu bezpečí i policisté vítají novelu, která má pomoci chránit oběti domácího násilí. Návrh, který ve středu schválila vláda, mimo jiné počítá s tím, že policie bude mít při vykázání domácího násilníka povinnost odebrat mu zbraň, vykázání se má prodloužit z deseti na 14 dnů. Pokud se chce oběť odpoutat od násilníka, potřebuje víc času, řekla Petra Vitoušová z Bílého kruhu bezpečí, který poskytuje odbornou, bezplatnou pomoc obětem trestných činů.

„Když byl přijatý zákon na ochranu před domácím násilím, bojovali jsme za to, aby vykázání nebylo pouhých sedm dnů, ale aspoň deset. Už tehdy jsme chtěli, aby byl poskytnutý větší prostor na zařízení si všech věcí, které jsou zapotřebí, pokud se oběť chce odpoutat od násilné osoby. Prošlo jenom deset dnů a my jsme velice rádi, že teď ten pokrok v legislativě bude,“ řekla Petra Vitoušová. Pokud oběť opouští násilníka, je třeba řešit i společné děti, společné bydlení, rozpočet či účty. „Za tohoto stavu, kde dominuje násilí, je strašně těžké se bezpečně dostat ven. Je to překážková dráha, a pokud ohrožená osoba byla v tom vztahu dlouho, je natolik oslabená, že bez pomoci a podpory vůbec není schopná tu překážkovou dráhu zdolat. Musíme ji seznámit s tím, co ji čeká, podpořit ji, postavit na nohy,“ popsala Petra Vitoušová.

Podle dat z roku 2022 má v Česku zkušenost s domácím násilím 17 až 40 procent populace. Zažilo ho téměř 30 procent žen a 12 procent mužů. Na policii se obrátí každá pátá oběť. Novela zavede jednoznačnou definici domácího násilí a měla by také zajistit, aby policie, justice i intervenční centra postupovaly v typově stejných situacích jednotně. Autoři návrhu totiž uvedli, že mezi státními institucemi a neziskovým sektorem nyní nepanuje shoda v náhledu na to, kdo je obětí domácího násilí ani co domácí násilí je.

Když se v Česku před necelými 20 lety začali násilníci vykazovat, bylo to ročně okolo 1200 lidí. „Vzorem nám bylo Rakousko, srovnatelná země, která už tehdy vykazovala kolem 4000 obyvatel. Byli přísnější a dnes má Rakousko nulovou toleranci. My jsme za těch 20 let zůstali přibližně na stejném počtu vykazování,“ řekla Vitoušová.

Psycholožka a soudní znalkyně Ludmila Čírtková uvedla, že se množí těžké případy tak zvaného separačního násilí, kdy partner i po odchodu týrané osoby v násilí pokračuje. „Problém je, že v těchto situacích se stávají zejména děti dalšími oběťmi, protože pachatel je třeba zneužívá k tomu, aby pokračoval v kontrole nad opouštějící partnerkou,“ řekla Čírtková. Ve společnosti podle ní přetrvává také násilí spojené s genderovými předsudky. „U soudů se také opakovaně setkáváme s nepochopením pro následky, které těžké týrání způsobuje na psychice a chování obětí,“ řekla Ludmila Čírtková.

Spolu s Petrou Vitoušovou se 30. května v Plzni účastnila semináře pro policisty, kriminalisty, policejní psychology či krizové interventy na téma domácího násilí. „Snažíme se toto jednání důsledně postihovat. Chceme být pro oběti důvěryhodnou institucí, aby se na nás obraceli,“ řekl náměstek pro službu kriminální policie a vyšetřování krajské policie Michal Krejbich. Do konce května podle něj policisté v kraji vykázali kvůli domácímu násilí 36 lidí, víc než loni za stejnou dobu. „Vítáme obecně jakoukoliv novelizaci a jsme rádi, že vláda to projednala. Budeme mít v této oblasti silnější kompetence a posílíme práva obětí,“ řekl.

Policie v ČR každoročně eviduje přibližně 500 případů trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, přes 70 vražd motivovaných osobními vztahy a více než 700 případů znásilnění. Orgány sociálně-právní ochrany dětí řeší každým rokem přibližně 2500 případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com