Otevřená věznice ve Velkých Přílepech, restorativní program ReSet, digitalizace věznic, ale také připravovaná databáze AOOV, díky níže se rychleji dostane potřebná pomoc k lidem před nástupem do vězení, ve vězení i po propuštění, byly tématem závěrečné konference Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) k projektu Zlepšení přístupu k postpenitenciární péči konané dne 27. května v Praze.

V rámci panelová diskuse k evropským a českým trendům ve vězeňství a trestní justici na konferenci vystoupili například Jonáš Lučný z Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR, soudce Krajského soudu v Ostravě Martin Lýsek, Marta Miklušáková z Ministerstva práce a sociálních věcí, Tereza Řeháková, ředitelka programů Institutu pro restorativní justici či Gabriela Slováková z Ministerstva spravedlnosti.

Jak na akci zaznělo, mezi hlavní trendy patří snižování vězeňské populace a podpora efektivních alternativ k uvěznění. Ve světě je možné sledovat snahu o izolaci pouze skutečně nebezpečných osob. Velký důraz je kladen na propojení penitenciární a postpenitenciární péče.

Nedílnou součástí vězeňství se stává koncept restorativní justice. Jedním z hlavních trendů je např. koncepce tzv. Smart prisons, tedy digitalizace věznic a využívání moderních technologií (VR, AI apod.) a online komunikace s vnějším světem i uvnitř věznice.

Rozvíjejí se také malé, komunitní věznice, které prosazuje evropská síť RESCALED. Jejich šíření nedávno podpořila i Rada EU díky iniciativě belgického předsednictví.

Jako příklady dobré zahraniční praxe byly představeny například: vybavení cel notebooky a systémem PriSec ve Finsku; systém DORIS (Digitally Organised Rapid Information System) v Hämeenlinna prison a Pyhäselkä Prison; samoobslužné kiosky, telefony a notebooky na celách v Anglii a Walese. V ČR to pak bylo testování samoobslužných kiosků.

Dalším z trendů je pak kupříkladu provázanost penitenciární a systémové postpenitenciární péče ve spolupráci s NNO. Příkladem dobré praxe jsou v Nizozemí přechodové domy Exodus, v ČR je pak příkladem Case Management (práce s vězni s drogovou závislostí) nebo probační dům Písek.

„Vyvíjí se i justice, před rokem 89 byl hlavním trestem z 90 % trest odnětí svobody. Od té doby jsme ušli obrovský kus cesty. Soudy se dnes daleko více snaží o restorativní přístup, hledání potřeb oběti a přijetí odpovědnosti pachatele na základě individuálního přístupu. Výsledkem je potom např. větší množství alternativních trestů, jejichž cílem je skutečná snaha o nápravu pachatele,” uvedl Martin Lýsek, soudce Krajského soudu v Olomouci (na snímku vlevo).

Jak je uvedeno výše, součástí projektu Zlepšení přístupu k postpenitenciární péči bylo vytvoření databáze organizací, které působí v oblasti péče o lidi po výkonu trestu. Prototyp databáze, která by měla usnadnit a urychlit přístup lidí ve výkonu trestu odnětí svobody ke službám postpenitenciární péče, a zefektivnit tak propojení odborné podpory poskytované ve vězení a po propuštění, AOOV vyvinula v rámci evropského programu Zaměstnanost plus.

Na konferenci proběhla prezentace výstupů z testování databáze poskytovatelů zmíněných služeb a také představení postupu realizace a implementace databáze do praxe. Do jejího vývoje se zapojili zaměstnanci významných institucí penitenciární a postpenitenciární péče, zejména z Vězeňské služby ČR, z Probační a mediační služby a neziskových organizací, sociální kurátoři, lidé s žitou zkušeností z výkonu trestu a další. Na vývoji prototypu databáze pracovali společně v rámci dvou interaktivních mezioborových setkání.

„Myšlenku profesního propojování nás všech, kteří působíme v oblasti penitenciární péče, všichni vítáme. Doufám, že projekt bude úspěšný a prospěšný nám všem,” uvedl Simon Michailidis, generální ředitel Vězeňské služby (na snímku vpravo).

„Lepší informovanost zaměstnanců napříč organizacemi bude přínosem pro vzájemnou spolupráci. Usnadní jim navazování vztahů, nalezení služeb dle potřeb klienta a předání relevantních kontaktů,“ uvedl Jaroslav František Žák, člen výboru AOOV a vedoucí střediska sv. Vincenta a sv. Josefa v Oblastní Charitě Třebíč.

Asociace organizací v oblasti vězeňství počítá s tím, že se do databáze budou moct registrovat všichni klíčoví aktéři penitenciární a postpenitenciární péče. Na samostatném profilu budou moct uvést informace o své organizaci, pobočkách a o svých službách. V detailu služeb budou informace o tom, pro koho jsou vhodné, jakou mají kapacitu apod. Obsažené informace a také kritéria pro vyhledávání napříč nimi si definovali sami odborníci. Na jejich podnět je v databázi také tzv. kontaktní lístek. Ten obsahuje klíčové informace pro klienta, které pracovník vytiskne a předá klientovi. Připravuje se vytvoření uživatelských účtů, které umožní, že si organizace budou moci samy vložená data aktualizovat a řada dalších funkcí.

Databázi by měli zatím využívat odborníci, kteří kontakty na potřebné služby zprostředkují. Do budoucna AOOV uvažuje o tom, že by databázi mohli využívat i klienti, a to i ti ve výkonu trestu.

Tři příběhy z evropských trendů ve vězeňských systémech naleznete ZDE.

Zdroj: AOOV
Ilustrační foto: archiv AOOV

O AOOV

V českých věznicích si odpykává trest přes 19 000 lidí. Patříme k zemím s nejvyšším počtem v Evropské Unii. Index uvěznění se nedaří snižovat, i když kriminalita klesá. Více než 60 % propuštěných se do vězení vrací. Jednou z příčin je absence funkčního systému kontinuální práce s odsouzenými před výstupem z vězení a po propuštění. Právě tuto problematiku řeší Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV), která sdružuje organizace, odborníky a propojuje různé aktéry v oblasti vězeňství a trestní justice. Cílem AOOV je společně prosazovat progresivní změny v oblasti integrace trestaných osob do společnosti a spoluvytvářet systém, který zohledňuje zájmy a potřeby trestaných osob, obětí i celé společnosti. Bližší informace o AOOV jsou uveřejněny na stránkách www.aoov.cz.