Novelu trestního zákoníku a souvisejících zákonů na Slovensku kritizuje opozice, slovenská prezidentka i instituce Evropské unie. V ulicích slovenských měst protestovaly opakovaně tisíce lidí. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) již v prosinci uvedl, že vládní návrh změn v trestním právu na Slovensku znamená vážné nebezpečí narušení právního státu. Na to, zda je situace i po odborné stránce natolik vážná, se redakce Advokátního deníku zeptala našich předních expertů na trestní právo – Tomáše Sokola, Marka Nespaly, Lukáše Trojana a Filipa Seiferta.

 

Novela trestního zákoníku a souvisejících zákonů počítá až na výjimky se snížením trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu a se zkrácením promlčecích lhůt trestných činů, zrušen by měl být elitní útvar prokuratury ÚSP, který vykonává dozor také nad vyšetřováním kauz, mimo jiné z doby dřívějšího vládnutí strany Směr-SD nynějšího premiéra Roberta Fica. Podle prezidentky Zuzany Čaputové nebyly přítomné důvody ke zkrácenému legislativnímu řízení, novelu trestního zákoníku a souvisejících zákonů chce nechat přezkoumat Ústavním soudem SR. Podle opozice je cílem novely trestního zákoníku hlavně zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici. Evropský parlament schválil v lednu vůči Slovensku kritickou rezoluci. Evropská komise již dříve vyzvala Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení včetně snížení trestů za korupci a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení. Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders uvedl, že novela způsobí „nenapravitelné škody“ a unijní exekutiva bude nucena zasáhnout v zájmu ochrany evropského práva a finančních zájmů EU. Změny v trestním právu prosadila současná slovenská vláda bez předchozí širší odborné diskuse.

Jak se na tuto situaci na Slovensku dívají tuzemští odborníci na trestní právo z řad advokátů? Jejich názory přinášíme níže.

 

JUDr. Marek Nespala, advokát, předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů ČAK, člen prezídia Unie obhájců ČR

Nejsem v detailu odborníkem na slovenskou trestní politiku a slovenské trestní právo, nicméně se domnívám, že Evropská komise má legitimní právo v zájmu ochrany evropského práva a finančních zájmů EU od jejich členských států požadovat zákonnou ochranu konkrétních a specifických objektů v podobě trestně právní reprobace. Jinými slovy, je to otázka ZDA konkrétní zájem legitimně chránit nástroji trestního práva, avšak nikoliv JAK. Tím mám na mysli druhy a výměry trestních sankcí a specifikaci orgánu činného v trestním řízení v takových věcech příslušného. Ad absurdum by pak mohl od Evropské komise zaznít např. i požadavek na stanovování trestních sankcí v rámci konkrétních sazeb a výměrách. Takové požadavky, tedy na druh orgánu a způsobu trestního postihu již dle mého názoru představují excesivní přesah působnosti orgánů EU do suverenity členského státu.

Jen pro doplnění uvádím, že dle zkušeností našich slovenských kolegů, sdílených na konferenci „Problémy a úspěchy trestnej politiky a aplikačnej praxe oboch štátov po rozdelení federácie“, konané dne 12. října 2023 pod záštitou Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě a Unie obhájců České republiky, byla v nedávné době na Slovensku trestní represe v předmětné oblasti zhusta nadužívána a nástroje trestního práva používány jako politický regulativ společnosti, což právě umožňují drakonické tresty a specifické justiční orgány tyto aplikující, když takovou praxi trestní politiky samozřejmě ve svobodné a demokratické společnosti nelze akceptovat.

 

Mgr. Lukáš Trojan, člen představenstva ČAK, člen prezídia Unie obhájců ČR, zapsán též na seznamu advokátů vedeném SAK

Seznámil jsem se s přijatými legislativními změnami a nejenže se nemohu ztotožnit s výhradami ze strany eurokomisaře pro spravedlnost Didie Reynderse, ale domnívám se, že slovenská právní úprava jde správným směrem.

Pokud se osoba, která hodnotí legislativní změny v oblasti trestního práva, nespokojí se čtením titulků a politických zkratek a namísto toho se seznámí s přijatými změnami, zjistí, že u našich slovenských sousedů se objektivně neděje nic jiného než to, že přizpůsobují mimořádně přísně nastavený systém trestání tomu, co je standardem tzv. západní Evropy včetně české právní úpravy.

Nejprve však několik slov k rušení tzv. „speciální prokuratury“. Nevěřím tomu, že různé „speciály“ vedou ke zlepšení odhalování a vyšetřování trestné činnosti. Domnívám se, že efekt je přesně opačný. Uzavřený systém vede dříve či později k zapouzdření, získání pocitu „nadřazenosti“ nad ostatní složky a falešnému elitářství. Taková pozice často vede k jednání, které je na hraně či již za hranou zákona. Vyšetřovat, dozorovat i rozhodovat závažnou trestnou činnost bez potíží zvládají základní soustavy jak státních zastupitelství, tak i soudů bez toho, že by k tomu bylo třeba uměle vytvářet jakékoliv speciální složky. V České republice jsme se zřízení specializovaných složek SZ naštěstí těsně vyhnuli a nikdo v odborné komunitě nemá pocit, že by tím v rámci trestního procesu došlo k jakékoliv újmě. Jsem přesvědčen, že právě slovenská zkušenost je mementem toho, kam mohou podobné experimenty vést.

Samotné novele trestního zákoníku nelze fakticky vytknout žádnou pasáž. Jedná se novelizaci, která má depenalizační charakter a která přibližuje slovenskou právní úpravu té české. I v rámci českého právního prostředí se aktuálně vedou diskuse ve vztahu k potřebné depenalizaci především v oblasti hospodářské, daňové, majetkové a drogové trestné činnosti.

Postavení České i Slovenské republiky na chvostu Evropy v počtu vězněných osob na obyvatele jednoznačně osvědčuje vhodnost navržených úprav. Stanovisko EK lze v kontextu přijatých úprav jednoznačně hodnotit jako ryze politické, a nikoliv odborné zhodnocení legislativních změn v oblasti trestního práva.

 

JUDr. Tomáš Sokol, člen představenstva ČAK, prezident Unie obhájců ČR, zapsán též na seznamu advokátů vedeném SAK

Dne 6. 12. 2023 doručila slovenská vláda Národní radě Slovenska „Návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 300/2005 Z. z. Trestný zákon v znení neskorších predpisov a ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré zákony“. Šlo o balík návrhů změn 15 zákonů. Kromě trestního zákona a trestního řádu například o zákon ochraně před legalizací příjmů z trestné činnosti, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a také zákon o prokuratuře. Současně byl podán na zkrácení legislativního řízení, který byl akceptován, a tak dne 8. 2. 2024 návrh schválila Národní rada Slovenské republiky.  Schválený text má 75 stran a není ambicí tohoto textu se k jednotlivým změnám vyjadřovat. Na to bude ještě dost času. V této chvíli je pouze jisté, že celý proces vzbudil značnou pozornost, posléze značný nesouhlas. Nejen na Slovensku, ale přisadil si eurokomisař pro spravedlnost, pan Didier Reynders.

O protestech informovala i média v ČR, ale nebyl to úplně objektivní obraz. Trochu jiný pohled nabízí například článek „Hystéria nad znižovaním trestných sadzieb – Quo vadis trestná politika?“, který byl na počátku ledna publikován na webu Právné listy[1]. Hned první věta jednak ladí s textem nadpisu a jednak charakterizuje celou situaci „V súčasnosti sme svedkami hystérie, ktorá sa strhla po predstavení vládneho návrhu zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 300/2005 Z. z. Trestný zákon v znení neskorších právnych predpisov, a ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré zákony. Veľká časť kritiky bola premietnutá aj do znižovania trestných sadzieb.“ Právné listy vydává kolektiv autorů, za které je podepsán Dr. Šamko, soudce Krajského soudu v Bratislavě.

Rezervovaněji, ale v dosti podobném duchu se vyjádřila i Slovenská advokátní komora a to už 6. 12. 2023 ve svém prohlášení uvedla: „Slovenská advokátska komora sa oboznámila s textom návrhu novely Trestného zákona, ktorý dnes schválila vláda SR. Po bezprostrednom preštudovaní návrhu konštatujeme, že novela obsahuje aj úpravy, po ktorých roky volala veľká časť odbornej verejnosti z radov sudcov, prokurátorov, advokátov i akademickej sféry. Navrhované zníženie trestných sadzieb by Slovensko podľa nášho názoru významným spôsobom priblížilo k európskym štandardom. Súčasne platí, že aj po takejto zmene trestných sadzieb by bol slovenský Trestný zákon stále relatívne prísnejší v porovnaní s inými krajinami EÚ.“ [2] V prohlášení SAK se objevuje i reflexe zkráceného projednávání poměrně velmi rozsáhlé změny trestních a dalších předpisů, kterou Slovenská advokátní komora „nepovažuje za nejšťastnější“.

Legislativní proces, počínaje prezentací vládního záměru měl a stále má minimálně dvě, ve skutečnosti ale asi spíše tři roviny. Jednou jsou změny zákonů a druhou způsob, jakým byly prosazeny. Tou třetí rovinou je součást těchto změn, ovšem nikoliv ryze legislativní – zrušení ÚSP.

Prozatím se zdá, že největší slabinou celé legislativní operace je rychlost, s jakou proběhla. V návrhu vlády na zkrácené legislativní řízení je tvrzeno, že zkrácení je nevyhnutelné vzhledem k výhradám Evropské komise a řízení, které je vedeno kvůli porušení práv EU. Konkrétně je uvedeno 5 takových řízení. Do jaké míry jde zásadní o argument nelze bez znalosti obsahu a důvodů uvedených řízení posoudit.

Jisté je, že vládní koalice protlačila novelu s vysoce senzitivním obsahem „na sílu“, což se jí bude asi ještě víckrát vracet. Lze pochybovat, že bylo v silách všech poslanců se s obsáhlým materiálem detailně seznámit a někteří nejspíš hlasovali podle politické příslušnosti. To ale asi není nic neobvyklého i v případě jiných zákonů a nic to nevypovídá o obsahu novel.

V médiích bylo zmiňováno především snížení trestních sazeb za některé trestné činy, vesměs majetkové, zkrácení promlčecí lhůty některých trestných činů, například v případě znásilnění z 20 let na 10. Jak ale řečeno, změny se dotýkají 15 zákonů, o řadě z nich by se dalo dlouze diskutovat. A asi ještě diskutovat bude.

Jako důvod rozsáhlých novel je uváděno porušování zákonnosti v trestním řízení. Vládní koalice má nepochybně pravdu v tom, že v řadě případů v předchozí době trestní řízení na Slovensku budilo podezření, že leccos z toho má dost daleko do spravedlivého procesu. Na druhou stranu ale nedokážu prověřit důvodnost námitek opozice, podle které ze změn mohou profitovat někteří příznivci či možná spíše bývalý spolupracovníci těch, kdo dnes personálně tvoří špičku vládní koalice. Zcela určitě ale nejen oni, protože jde o systémové změny.  Jejich aktuální dopad je spíše politikum, k němuž se jako právník vyjadřovat nechci. Jisté je, že v ČR je politickým programem vládní koalice také tzv.  dekriminalizace či depenalizace, což by mimo jiné mělo být spojeno i se snižováním některých trestních sazeb. ÚSP u nás nebude nutno rušit, protože žádný nemáme, byť jsem zaznamenal v minulosti hlasy, které v souvislosti se změnami v zákoně o státním zastupitelství uvažovali o jakési obdobě tohoto institutu. Pokud jsem stihl „proletět“ novelu trestního zákoníku a trestního řádu (jehož základ je pořád stejný, zákon č. 141/ 1961 Sb – trestní řád), nic, co by ohrožovalo právní stát, jsem nezjistil.

Na webové stránce Vlády SR lze mimo jiné nalézt odkaz s titulkem „Únos spravedlivosti“[3] Po prokliknutí se otevře 140 stránek textu, nadepsaného „Prehľad porušení princípov  právneho štátu v rokoch 2020-2023“.[4] O čem to asi je, naznačují, kromě zmíněných nadpisů i mezititulky. Například „Politizácia trestných stíhaní“, nebo „Iné nezákonné praktiky“ a podobně. Není to pěkné čtení a samozřejmě vnímám, že to je součást politické argumentace vládní koalice. Ale přesto, hodně toho vypadá dost přesvědčivě, zejména pro mne, který měl možnost, byť nijak do hloubky, se s místními poměry seznámit i z pozice obhájce v trestním řízení, vedeném proti klientovi, kterého pozdější „Špeciální prokurátor“ ÚSP už dopředu označoval veřejně za mafiána.  Ve zmíněné publikaci jsou, mimo jiné, citovány obsahy rozhovorů policistů speciálního útvaru Národní kriminální agentury Prezídia Policejního sboru (NAKA), získané odposlechem v jejich kancelářích. Obsah je dost třaskavý, ale pro mne je ještě třaskavější zjištění o tom, že různé bezpečnostní složky Slovenské republiky spolu vedly regulérní boj. Odposlech totiž určitě nepořídili soukromníci.

Zajímavou kapitolou výše zmíněné publikace je kapitola s názvem Kajúcnici.  V odborné hantýrce se tak nazývá spolupracující osoba či spolupracující obviněný. Podobný institut máme i u nás, ale skutečně jen podobný.  Za sebe bych ty slovenské s jistou znalostí konkrétních případů asi spíše nazýval kalkulovníci. Tedy spolupachatelé, kteří kalkulují s tím, že když udají komplice, zajistí si beztrestnost. Což možná i tak fungovalo, soudě podle některých informací. Změna, kterou přináší novela trestního řádu, je jednoznačné pozitivum.

V této chvíli není jasné, do jaké míry budou schválené změny napadeny, případně zpochybněny jiným způsobem. Co však lze říci zcela jistě, je, že jde o výsostně záležitost Slovenské republiky. A na nějaký fatální dopad těchto změn na fungování právního státu, případně výkonu trestní justice to rozhodně nevypadá.

Tenhle poslední fakt zřejmě buď nepochopil, anebo ignoruje eurokomisař pro spravedlnost, pan Didier Reynders. Údajně se nechal slyšet[5], že pokud Parlament změny přijme, mohla by Evropská komise zablokovat Slovensku část unijních fondů. Není asi příliš pravděpodobné, že by pan eurokomisař nebo jeho asistenti byli schopni se do detailů seznámit s návrhy legislativních změn a zmiňované prohlášení také neuvádí nic konkrétního, co by odůvodňovala takto závažnou pohrůžku. Bezpečně víme, že žádný z principů právního státu neohrožuje zrušení ÚSP, protože jeho funkci zcela spolehlivě, jako ve všech ostatních zemích EU a myslím že i ve všech ostatních civilizovaných zemích snadno zastane běžná soustava státního zastupitelství či obdobného orgánu.

Na samotném Slovensku vzbudil pohoršení návrh na snížení některých trestních sazeb za hospodářské trestné činy. Nyní tedy návrh již schválený. Obecně považuji snížení některých trestních sazeb za pozitivní krok a souhlasím i s jeho místní obdobou. Opět se lze vrátit k článku v Právních listech, z něhož jsem citoval hned v úvodu. Autoři v něm, mimo jiné dále uvádějí, že všeobecně u většiny populace panuje mylná představa, podle níž klíčem k potlačení kriminality je zvýšení trestní sazby anebo zařazení některého protispolečenského nebo protiprávního jednání do kategorie trestných činů. Zkušenosti ze Slovenska i z jiných zemí pravdivost poznámky jen potvrzují.  Za sebe bych k tomu dodal, že v ČR se o tom, že hrozba trestu nemá příliš velký vliv na páchání trestné činnosti učí již studenti na právnické fakultě. Zatímco nemalá část populace stále žije v přesvědčení, že nejlepší prevencí kriminality jsou nacpané věznice. Pokud autoři článku hovoří o hysterii nad snižováním trestních sazeb, jejich hodnocení se dost možná týká i toho, jak reaguje zmíněný eurokomisař pro spravedlnost.

To, co na začátku ledna provedli na Slovensku lze označit za dosti hlubokou legislativní orbu. Ovšem legitimní. Což je tak asi všechno, co lze aktuálně na toto téma říct nebo napsat. Ostatní se teprve uvidí.

 

JUDr. Filip Seifert, MBA, člen prezídia Unie obhájců ČR

Podle mého názoru je třeba odlišit politiku od trestní politiky státu. Systém trestní justice je zásadním systémem pro fungování státu a zásahy do něj by měly být rozumné. Trestní sazba každého trestného činu by měla vždy odpovídat povaze jednání a jeho typové škodlivosti či závažnosti pro společnost. Každý trestný čin má v katalogu své místo a je ohodnocen určitou trestní sazbou.

Změny trestních sazeb by měly vycházet z odborné diskuse a měly by být podloženy fakty a praktickými poznatky. Neměly by tedy být nahodilým ad hoc politickým rozhodnutím a rozhodnutím dílčím. Změny by pak měly být společnosti předem dostatečně komunikovány a vysvětleny, aby každá taková změna nevzbuzovala pochybnosti, aby společnost měla nadále důvěru v justiční systém.

Změny mají svůj rub a líc. Na jedné straně obecně pomalu dochází k zpřísňování trestní represe, což ve svém důsledku, pokud jsou změny nerozumné, přibližuje společnost k policejnímu státu a k inkviziční justici, což vede rovněž k oslabení důvěry ve stát a k potlačení svobody a práv osob. Pokud změna napravuje předešlé nedůvodné zvýšení represe, tak ji nelze hodnotit jako nesprávnou. Na druhé straně nedůvodné oslabení zjišťování trestných činů a důsledků trestní odpovědnosti může vést k selektivnímu uplatňování trestní odpovědnosti a nekoncepčnímu zásahu do celého systému, což nebude mít ve svém konečném důsledku pozitivní dopady.

Veškeré změny je tedy třeba důsledně vážit zejména s přispěním praktiků a teoretiků z celého systému a já se osobně domnívám, že musí být v prvé řadě rozumné a nesmí preferovat represi a ulehčování trestního řízení na úkor práv a spravedlnosti. Změna spočívající v posílení represe s cílem potrestat co nejvíce osob není správná a stejně tak změna spočívající v nedůvodné umírněnosti některých skutkových podstat.

Konkrétní změny slovenské právní úpravy však neznám.

Pokud jde o změny v soustavě vyšetřujících orgánů, tak zde se v našem prostředí razí autonomie řízení soustavy, tedy je na soustavě, aby zajistila odpovídající možnosti a specializace k objasňování trestné činnosti. Vyšetřující orgány by měly mít určitou míru nezávislosti, ale hlavně tomu odpovídající odpovědnost za obžalobu.

 

Redakce AD
Foto: archiv redakce AD

---

[1] https://www.pravnelisty.sk/clanky/a1336-hysteria-nad-znizovanim-trestnych-sadzieb-quo-vadis-trestna-politika

[2] https://www.sak.sk/web/sk/cms/news/form/link/display/2014644/_event

[3] https://www.vlada.gov.sk/vysledky-vyhladavania/?search=n%C3%A1vrhy+z%C3%A1kon%C5%AF

[4] https://www.vlada.gov.sk/share/prehlad_poruseni_principov_pravneho_statu.pdf?csrt=11906239004857896582

[5]https://www.ceska-justice.cz/2024/02/eurokomisar-varoval-ficovu-vladu-ze-zmeny-trestniho-prava-budou-mit-nasledky/