Rejstřík trestů do konce příštího roku přestane být samostatnou organizační složkou státu a začlení se pod Ministerstvo spravedlnosti. Část matričních poplatků se od ledna zvýší až trojnásobně. Rodičovský příspěvek bude od ledna 2024 vyšší o 50 000 korun a bude dosahovat částky 350 000 korun. Tyto změny přinesou novely zákonů o Rejstříku trestů, o matrikách a o státní sociální podpoře, které – společně s dalšími jedenácti zákony – podepsal koncem uplynulého týdne prezident republiky Petr Pavel.

 

V souladu s novelou zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů, přestane být Rejstřík trestů do konce roku 2024 samostatnou organizační složkou státu a začlení se pod Ministerstvo spravedlnosti. Důvod k jeho samostatné existenci odpadl podle vládní novely po elektronizaci celé agendy. Pravidla pro vedení evidence trestů a evidence přestupků zůstanou stejná. Změna nenastane ani ve vymezení případů, kdy lze žádat informace z těchto rejstříků, návrh pouze nově umožní poskytovat tato data v anonymizované podobě pro vědecké a výzkumné účely.

 

Dalším z předpisů, který prezident podepsal, je novela zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dalších souvisejících zákony. Podle ní bude nově rodný list, oddací list nebo úmrtní list vydávat kterýkoli matriční úřad bez ohledu na místní příslušnost, a také vybrané zastupitelské úřady. Systém umožní vydávání matričních dokladů i v elektronické podobě s dálkovým ověřením jejich platnosti, přičemž se počítá i s jejich dálkovou verifikací.

Novela zákona má také spolu s postupnou elektronizací matrik usnadnit proces oddávání nebo zapisování jmen do matričních knih. Rozšíří například právo oddávat na senátory a poslance a umožní stejnopohlavním párům, aby uzavřely registrované partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na 14 z nich jako nyní. Občanské sňatky se budou moci konat při splnění zákonných podmínek i bez přítomnosti matrikáře.

Část matričních poplatků se od ledna zvýší až trojnásobně. Přibudou také dva další poplatky – jedním z nich je úhrada 500 korun za vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku.

 

Novela zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a některých dalších zákonů, zajistí zvýšení rodičovského příspěvku od ledna příštího roku o 50 000 korun na 350 000 korun. V případě narození dvojčat a vícerčat budou rodiče pobírat 525 000 korun. Růst se bude týkat pouze rodičů dětí narozených od začátku příštího roku a hraniční doba výplaty dávky se zkrátí o jeden rok na tři roky.

Zvýšení příspěvku odpovídá polovině inflace zaznamenané od posledního růstu dávky v lednu 2020 do letošního března, tedy o 16,5 procenta.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi má v dalších částech zjednodušit komunikaci s úřady práce. Žadatelé o příspěvek na bydlení i jeho příjemci nebudou muset dokládat své náklady na energie. Úředníci si je zjistí sami od dodavatelů. Zpřesnění čeká pravidla pro dokládání nároku na příspěvek dvakrát ročně a počítá se s urychlením vyřizování. Změny mají snížit administrativu a ulevit přetíženým úřadům práce. Nově lidé nebudou muset kvůli dávkám dodávat úřadu ani potvrzení od školy o nezaopatřenosti dětí. Údaje získá z registru zdravotního pojištění. Autoři předlohy ale zdůraznili, že lidé dál budou moci dodávat vše i papírově.

 

Služby a výrobky dodávané na trh budou muset mít takovou podobu, aby je mohli využívat také lidé se zdravotním postižením, senioři nebo osoby bez znalosti češtiny. Předpokládá to nový zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který prezident Petr Pavel také podepsal. Nová povinnost nastane pro podnikatele v polovině roku 2025 a bude se vztahovat například na bankomaty a na dopravní a finanční služby.

Cílem změn je podle zdůvodnění zjednodušení životních situací, se kterými se potýkají zejména lidé se zrakovým či sluchovým zdravotním postižením v pozici spotřebitele. Míří na běžně a široce využívané služby a výrobky. „Může jít o možnost se někam přiblížit, někam vstoupit, použít zařízení ke komunikaci, schopnost vnímat text a tak dále,“ uvedlo za předkladatele Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zákon vychází z evropské směrnice a bude se vztahovat také na služby elektronických komunikací nebo na ty podniky, které poskytují přístup k audiovizuálním mediálním službám. Z výrobků se zákon týká vedle bankomatů také počítačů, tabletů, mobilních telefonů, elektronických čteček knih, routerů, modemů, set-top boxů, zařízení pro výdej jízdenek nebo odbavovacích kiosků. Pokud by ale uplatnění požadavků znamenalo, že by se musel výrobek výrazně změnit, zákon by pro něj nevztahoval.

 

V souladu s novelou zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a dalších souvisejících zákonů, se agentury práce budou nově řídit přísnějšími pravidly a nelegální práce získá nové vymezení. Předpis má také zjednodušit vstup zahraničních pracovníků na trh práce i administrativu kolem zaměstnávání cizinců.

Novela zákona zpřesní podle vlády vymezení nelegální práce tak, aby se lépe vymáhal její zákaz, a upraví přestupek zastřeného zprostředkování. Nyní se za nelegální práci považuje podle Ministerstva práce a sociálních věcí spíš dlouhodobější činnost. Z nové definice má být podle zdůvodnění novely jasné, že se k délce práce nepřihlíží. Předpis upřesňuje, kdy je možné agentuře odebrat povolení. Stanovuje také, že by agentura měla platit náklady správního řízení, které se vede kvůli porušování jejích povinností.

Licence bude nově agenturám vydávat a odnímat Ministerstvo práce a sociálních věcí místo ředitelství úřadu práce, jak je tomu nyní. Odvoláními se bude zabývat rozkladová komise ministra.

Novela zákona také zvyšuje kauci při žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání z nynějších 500 000 korun na milion Kč. Podmínkou ke vzniku agentury bude podle vládní předlohy také bezdlužnost, už při podání žádosti o povolení bude muset mít agentura označené sídlo a svou provozovnu.

Agentury mají poskytovat povinně víc informací. Pravidelně by oznamovaly, kolik lidí a do jakých odvětví a oborů přidělují. Stát tyto údaje nyní nemá. Hlásit by to měly také zahraniční agentury, které do Česka pracovníky vysílají.

Cizinci budou moci podat žádost o zaměstnaneckou kartu podle novely zákona ihned po zveřejnění volného pracovního místa obsaditelného zahraničními pracovníky v centrální evidenci. Rozšíří se také okruh cizinců, k jejichž zaměstnání nebo k výkonu práce se nebude vyžadovat pracovní povolení, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta. Pří rozhodováním o tom, zda povolit cizincům z vybraných států volný vstup na tuzemský trh práce, budou úřady přihlížet k jeho aktuálnímu stavu.

 

Vedle výše uvedených podepsal prezident republiky Petr Pavel také tyto zákony:

 

• zákon ze dne 30. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
• zákon ze dne 29. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
• zákon ze dne 30. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
• zákon ze dne 30. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon ze dne 29. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů,
• zákon ze dne 29. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
• zákon ze dne 29. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví,
• zákon ze dne 29. listopadu 2023, kterým se mění a ruší některé zákony v souvislosti se zrušením Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře,
• zákon ze dne 30. listopadu 2023 o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny.

 

Redakce AD, Hrad.cz
Ilustrační foto: canva.com