Růst rodičovské, danění zisků nadnárodních firem, evidence přeshraničních plateb za online nákupy, rejstřík trestů spadající pod Ministerstvo spravedlnosti či stanovování kapitálového vybavení více institucím schválila 27. října sněmovna.

 

Sněmovna schválila růst rodičovské od ledna o 50 000 Kč na 350 000 korun

Rodičovský příspěvek se zřejmě zvýší od ledna o 50 000 korun na 350 000 korun. Růst se bude týkat podle vládní novely, kterou 27. října schválila sněmovna, dětí narozených od začátku příštího roku. Předlohu, která má také zjednodušit komunikaci s úřady práce, nyní posoudí Senát.

Kabinet navrhl podle zdůvodnění zvýšení příspěvku o polovinu inflace zaznamenané od posledního růstu dávky v lednu 2020 do letošního března, tedy o 16,5 procenta. Dopady na státní rozpočet budou činit příští rok podle důvodové zprávy zhruba 400 milionů korun. O rok později to bude 2,2 miliardy korun, v roce 2026 přibližně čtyři miliardy korun a v dalších letech 5,5 miliardy korun.

V případě narození dvojčat a vícerčat budou rodiče od ledna pobírat podle schváleného návrhu 525 000 korun.

Předloha má v dalších částech zjednodušit komunikaci s úřady práce. Žadatelé o příspěvek na bydlení i jeho příjemci nebudou muset dokládat své náklady na energie. Úředníci si je zjistí sami od dodavatelů. Zpřesnění čeká pravidla pro dokládání nároku na příspěvek dvakrát ročně a počítá se s urychlením vyřizování. Změny mají snížit administrativu a ulevit přetíženým úřadům práce. Nově lidé nebudou muset kvůli dávkám dodávat úřadu ani potvrzení od školy o nezaopatřenosti dětí. Údaje získá z registru zdravotního pojištění. Autoři předlohy ale zdůraznili, že lidé dál budou moci dodávat vše i papírově.

Sněmovna prodloužila i na příští rok možnost vyplácení příspěvku na bydlení i žadatelům, kteří trvale pobývají v rekreačních budovách. V případě dávek v hmotné nouzi má předloha umožnit lepší zjišťování majetku žadatele tím, že banky a další peněžní ústavy budou úřadům poskytovat údaje o jeho účtech. S menšími změnami by se měla prodloužit také nynější podpora ukrajinských uprchlíků. Zákon založí také možnost spolupráce úřadu práce s držitelem poštovní licence, aktuálně tedy s Českou poštou. Podle schváleného návrhu se o rok do konce roku 2024 prodlouží období, v němž mohou nejmenším dětem poskytovat pobytové služby zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

 

Rejstřík trestů zřejmě bude spadat pod Ministerstvo spravedlnosti

Rejstřík trestů už zřejmě nebude samostatnou organizační složkou státu. Sněmovna 27. října schválila vládní novelu, podle které se rejstřík začlení pod Ministerstvo spravedlnosti. Rejstřík vede evidenci trestních odsouzení, důvod k jeho samostatné existenci odpadl podle předkladatelů po elektronizaci celé agendy. Pravidla pro poskytování opisů a výpisů z rejstříku se nezmění. Předlohu dostane k projednání Senát.

Rejstřík trestů vznikl jako samostatný subjekt na základě zákona z roku 1994. Předtím evidenci vedla státní zastupitelství, respektive prokuratury. V době přijetí zákona vyžadovalo vedení evidence rozsáhlou práci s písemnými dokumenty.

„Zřízení úřadu, který se bude věnovat výlučně správě této evidence, tak bylo ve své době odůvodnitelné. S ohledem na elektronizaci celé agendy je toto ale již překonáno,“ uvedlo Ministerstvo spravedlnosti v předkládací zprávě. Evidence trestů a evidence vybraných přestupků nyní představují zřejmě jediné seznamy, které spravuje samostatná organizační složka státu zaměřená výlučně na vedení záznamů.

Pravidla pro vedení evidence trestů a evidence přestupků zůstanou stejná. Změna nenastane ani ve vymezení případů, kdy lze žádat informace z těchto rejstříků, návrh pouze nově umožní poskytovat tato data v anonymizované podobě pro vědecké a výzkumné účely.

Ministerstvo si od začlenění rejstříku do své struktury slibuje zefektivnění řízení evidence i úsporu provozních výdajů. V rejstříku nyní podle tabulek pracuje 34 zaměstnanců, v roce 2019 jich bylo 50. Pod ministerstvo se převede 31 z těchto míst.

 

Stát by mohl danit zisky nadnárodních firem

Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Má to umožnit nový zákon o dorovnávací dani, který schválila sněmovna. Zákon, který zavádí evropskou směrnici, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Do té doby ho musí projednat Senát a podepsat prezident. Státnímu rozpočtu by mohl podle předpokladů vlády přinést asi dvě miliardy korun ročně. Ministr financí Zbyněk Stanjura už dříve řekl, že kdyby Česko tuto daň nezavedlo, firmy by platily daň v zahraničí a český rozpočet by nezískal nic.

Zákon se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu.

Podle dřívějšího vyjádření vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše z poloviny srpna se nová daňová povinnost bude vztahovat mimo jiné na technologické giganty, jako jsou Google, Apple či provozovatel Facebooku Meta.

Cílem evropské směrnice, z níž návrh zákona vychází, je zastavit soutěž mezi jednotlivými státy ve snižování různých sazeb daní. Nástrojem k tomu má být právě zavedení jednotné minimální daňové sazby, která má zajistit rovné podmínky pro korporace a jejich součásti po celém světě a umožnit jednotlivým státům lépe chránit jejich základy daně.

Ministerstvo financí odhaduje, že by zákon dopadl na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3200 firem, které tyto skupiny sdružují. „Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody,“ upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.

 

Evidence přeshraničních plateb za online nákupy

Poskytovatelé platebních služeb zřejmě budou muset od příštího roku poskytovat finanční správě informace o platbách za přeshraniční internetové nákupy. Předpokládá to novela zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), kterou 27. října schválila Sněmovna. Novela převádí do českého práva evropskou směrnici, která má přispět k účinnějšímu boji proti podvodům při platbách DPH. V účinnost má vstoupit k 1. lednu příštího roku. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.

Vláda uvádí, že za naprostou většinu nákupů přes internet, které uskuteční spotřebitelé v EU, zaplatí prostřednictvím poskytovatelů platebních služeb. Poskytovatelé proto mají k dispozici sadu údajů o příjemci platby, částce i zemi původu platby, což je důležité hlavně v případech, kdy se plátce a příjemce nacházejí každý v jiné zemi. Finanční úřady pak tyto informace potřebují k tomu, aby mohly odhalovat podniky zapojené do podvodu s DPH a ke kontrole povinností ohledně DPH.

Evropská úprava předpokládá, že nástrojem pro účinnější boj s daňovými podvody bude Centrální elektronický systém platebních informací (CESOP). Systém bude shromažďovat informace od národních správců daně a tyto informace pomohou odhalit případné nedoplatky DPH při přeshraničních transakcích.

 

ČNB bude zřejmě smět stanovit kapitálové vybavení více institucím

Česká národní banka (ČNB) zřejmě bude moct stanovovat požadavky na minimální kapitálové vybavení úvěrových institucí a investičních podniků i v případech, že budou součástí globální sítě a budou mít sídlo mimo ČR. Počítá s tím novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou schválila Sněmovna.

Novela převádí do českého práva aktualizovanou evropskou směrnici. Musí ji ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Právní úprava se vztahuje na případy, kdy by ČNB byla příslušnou institucí pro řešení finanční krize. Nově se do působnosti zákona dostávají i instituce, které jsou součástí globální sítě a nemají sídlo v Česku, ale kdyby v Česku sídlily, regulaci by podléhaly.

Ministerstvo financí v předkládací zprávě označilo novelu za technickou úpravu. Účinnost zákona je stanovená na den po vydání ve Sbírce zákonů, protože lhůta pro převedení směrnice do národního práva uplyne 15. listopadu. V případě prodlení při převedení směrnice by se Česko vystavovalo hrozbě pokuty. Podle ministerstva nebude mít změna zákona bezprostřední dopad na veřejné rozpočty.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com