Zástupci obcí a měst odmítají návrh na uzákonění nároku tříletých dětí na místo ve spádové školce. Žádají jeho vypuštění z chystané vládní novely o dětských skupinách. Podle nich víc míst v předškolních zařízeních nezajistí a potřeba jsou spíš dotace na výstavbu či změna hygienických vyhlášek ke zvýšení kapacit. Svaz měst a obcí (SMO) a Sdružení místních samospráv (SMS) to uvedly v připomínkách k zákonu. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Mgr. Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by díky uzákonění nároku mohli rodiče lépe plánovat návrat do práce po rodičovské. Navrhuje zaručit místo v zařízeních už ročním dětem. Institut IDEA spočítal, že se místa ve školkách státu vyplácí.

Nedostatek předškolních zařízení brzdí návrat matek či otců malých dětí do práce. Vláda navrhuje zkrácení maximální doby vyplácení rodičovské ze čtyř na tři roky. Spolu s posílením školek a dětských skupin to doporučovala jako opatření k ozdravení rozpočtu Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Novelu zákona č. 247/2014 Sb. připravilo ministerstvo práce. Upravuje v ní pravidla fungování dětských skupin i nové sousedské hlídání. Součástí jsou také změny školského zákona o přijímání dětí do spádových školek. Ty nyní berou tříleté děti přednostně, pokud mají místo. Nově by měl být na přijetí nárok, ale také jen do naplnění počtu. Obce by mohly povinnost splnit i tak, že budou mít dětské skupiny.

Ministerstvo školství poukazuje na to, že podmínka dostatečné kapacity zůstává. „Navržená formulační změna tedy nepřináší nic nového,“ podotkl resort školství.

Podle svazu a sdružení uzákonění nároku další místa nezajistí. „K faktickému zvýšení počtu míst v dětských skupinách a mateřských školách dojde především navýšením finančních prostředků v existujících dotačních programech,“ uvedl svaz. Novela by podle něj přinesla výkladové nejasnosti. SMS se obává soudních sporů rodičů s radnicemi, řešení vidí spíš ve změně hygienických vyhlášek ke zvýšení kapacity a ve vytvoření podmínek pro výstavbu.

Organizace navrhují vyškrtnutí změn. Dětské skupiny podle nich školky nahradit nemohou. Ministerstvo školství podotýká, že skupiny jsou sociální služba a nenabízejí vzdělávání.

S uzákoněním nároku bez dostatečné kapacity zařízení zásadně nesouhlasí ani ministerstvo financí. Jako vhodné vidí úpravy vyhlášky o rozšíření počtu míst a doporučuje také řešit vysoký počet odkladů školní docházky. Ministerstvo zemědělství naopak uvedlo, že kvůli potřebě sladění práce a rodiny by nárok v novele měl být „jasný a nezpochybnitelný“.

Zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková považuje uzákonění nároku za první krok ke zvýšení podpory dostupnosti péče. Rodiče i zaměstnavatelé podle ní budou moci lépe plánovat návrat do práce po rodičovské. Míní, že by novela měla být ambicióznější. „Navržená úprava by měla cílit zakotvení nároku na přijetí dítěte již od 12 měsíců věku,“ uvedla zmocněnkyně.

Jisté místo ve školce měly mít v Česku původně už dvouleté děti, a to od roku 2020. Politici část zákona dva roky před platností zrušili. Experti z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI přitom už v roce 2016 spočítali, že každé zřízené místo ve školce vyneslo ročně státu 10 000 korun z daní a odvodů rodičů. Nyní by byla částka vyšší.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com