Co nám patří a co ne v „koncertu soudních velmocí“, v odborných a skutkových otázkách či v otázkách morálky, hodnot, víry a politiky? Takové otázky si kladli a zároveň na ně odpovídali odborníci z řad akademiků, soudců i advokátů, ale i zástupců veřejného života, kteří se sešli ve středu 24. května 2023 na „tak trochu jiné konferenci“ pořádané Nejvyšším správním soudem k 20. výročí vzniku této instituce.

Úvodního slova se společně ujali JUDr. PhDr. Karel Šimka, Ph.D., LL.M., předseda NSS, a JUDr. Barbara Pořízková, místopředsedkyně NSS. Ti nejprve představili program konference i její tři bloky a poté krátce pohovořili o vzniku a prvních deseti, resp. dvaceti letech fungování NSS. „NSS se rodil jako zcela nová instituce, a z toho vyplynula spousta věcí. Místy navazoval na prvorepublikové soudnictví, které bylo zdrženlivé, středoevropské a nelibovalo si v emocích…,“ uvedl mimo jiné Karel Šimka.  „S ohledem na situaci po konci první republiky a na fakt, že určitý typ režimů dokázal velmi dobře využít určité oblasti práva, jsme se stali vůči veřejné moci velmi podezřívaví a snažíme se ji silně kontrolovat. Nicméně – lidská práva bereme velmi vážně.“

Na něj navázala Barbara Pořízková, podle níž je součástí DNA týmu NSS otevřenost světu a evropské právo je jeho denním chlebem. „Právní stát je velmi křehký. V dobách míru se právnímu státu daří lépe, v současné době je ale patrné, že naše včerejší jistoty se mohou okamžitě změnit. V našich končinách máme klid a mír, doufáme, že NSS a další soudy budou i nadále pilířem právního státu,“ uzavřela.

Poté už byl zahájen první blok programu, v němž se hlavní přednášející doc. JUDr. David Kosař, Ph.D., LL.M., J.S.D. (vedoucí Katedry ústavního práva a politologie PF Masarykovy univerzity v Brně, ex-NSS a ex-ÚS), a panelisté JUDr. Tomáš Herc, Ph.D., LL.M., (asistent soudce ÚS), Mgr. et Mgr. Michal Bobek, MJur, Ph.D., Dr.h.c. (NSS, ex-SD EU), a doc. JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M. (Katedra soukromého práva a civilního procesu PF UP, ex-NSS, ex-ÚS) zamýšleli nad otázkou „Co nám patří a co ne v „koncertu soudních velmocí“ (NS, NSS, ÚS, SD EU a ESLP)?“

„Dostal jsem za úkol pohrát si s metaforou „koncertu“. Nicméně hned na začátku bych chtěl dodat, že soudní velmocí nemusí být jen vrcholné soudy. Realita je taková, že naprostou většinu věcí řeší krajské soudy, nesmíme na ně proto zapomínat,“ zahájil své vystoupení David Kosař. Zmínil také evropské soudy, přeshraniční spolupráci, individuální aktivity soudců, nesoudní „velmoci“, například ombudsmana. Tomáš Herc se následně zamýšlel nad vztahem NSS a Ústavního soudu. „Má-li ÚS kompetence nastaveny tak, aby mohl reagovat na jakýkoliv zásah do základních lidských práv a svobod, pak NSS pokrývá jakýkoliv zásah do veřejných práv jednotlivce, lze tedy hovořit o distančním vztahu,“ konstatoval.

Docent Melzer se věnoval vztahu civilního a správního soudnictví. „Nenašel jsem v jejich vztahu žádný zásadní problém. I když přirozeně nějaké existují.“

Doktor Michal Bobek vypíchl ve svém vystoupení otázku A (společně) nebo VS. (proti) ve vztahu NSS k dalším institucím. „Je zajímavé, že výchozím pohledem je konflikt, vymezování se. Je to dobrý startovní bod?,“ zeptal se do pléna. „Zkusme jiné nastavení – klaďme důraz na A – NSS a ÚS, NSS a NS, NSS a SD…“ Věnoval se také slovnímu spojení „koncert velmocí“ v úvodní otázce. Podle něj je otázka názoru, jestli je to koncert nebo kakofonie. „Základní je nezapomenout, že hrajeme pro lidi,“ uzavřel Michal Bobek.

Tématem prvního odpoledního bloku bylo: „Co nám patří a co ne v odborných a skutkových otázkách?“, doplňujícími tématy pak „Je urbanismus, relevantní trh, výdaj k dosažení příjmu, pokles pracovní schopnosti či uznání vědeckou obcí právní skutkové nebo odborná kategorie? Nebo od všeho něco. Do jaké míry mají správní soudy ‚věřit‘ odbornému úsudku správních orgánů?“

O své názory na to, do jaké míry mají správní soudy „věřit“ odbornému úsudku správních orgánů, se kromě přednášejících – jimiž byli keynote speaker Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D. (místopředseda ÚOHS), a panelisté Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D. (advokátka, ex-MŠM, ex-MSP), JUDr. Mgr. Petra Nováková, Ph.D. (advokátka, ex-NSS) a JUDr. Vojtěch Vomáčka, Ph.D., LL.M. (Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva PF MU, NSS), podělili v následné bohaté diskusi i přítomní hosté, mimo jiné i předseda ČAK JUDr. Robert Němec, LL.M. (na snímku), který se společně s dalšími členy představenstva Komory, JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., a Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., konference zúčastnil.

„Moc se mi líbil název akce ‚tak trochu jiná konference‘, půjčil jsem si to proto pro svou prezentaci a připravil jsem pro Vás hru,“ zahájil Kamil Nejezchleb. „Za pomoci QR kódu můžete hlasovat o výši sankce za přestupek, jehož se dopustila z nedbalosti právnická osoba. Bude mě zajímat, jaká je podle vás přiměřená hranice výše pokuty.“ Po „hravém“ úvodu se věnoval ukládání pokut dle metodiky ÚOHS, původní i nové, a přitom poukázal na konkrétní případy, které úřad řešil. V souvislosti s tím řekl: „Zkusme více věřit analýzám, potlačme ego. Správní orgány by měly být schopny měnit svou dlouhodobou praxi, když zjistí, že je špatná.“

„Mohou soudy samy vést úvahy o odborných testových otázkách a jejich kvalitě?,“ položila Dana Prudíková v průběhu své prezentace, zaměřené mimo jiné na zkoušky a jejich výsledky na vysokých a středních školách, řečnickou otázku. Na několika judikátech týkajících se přezkumu (ne/odnětí diplomů rychlostudentům FP ZUČ v Plzni a výsledku maturitní zkoušky z cizích jazyka) se pak zamýšlela, jak široké jsou hranice správního uvažování.    

Další z panelistů, Vojtěch Vomáčka, hovořil o klimatických změnách, urbanismu a rozvoji území v čase a s tím souvisejících právech jednotlivců a veřejných zájmů, o procesní autonomii a procesní ochraně…

„Má se soud takto ptát? Neměl by se spíš ptát, pro koho tady je?“, reagovala na dotaz, motto, této konference Petra Nováková. Ale vzápětí se věnovala svému oboru, daňovým sporům, a úloze NSS. Podle ní zde chyběl mechanismus sjednocení judikatury. NSS je k tomu, aby kultivoval správní orgány. Tím, jak nastavuje laťku, působí zpětně na právní stát. Kdyby to nebylo, zřejmě by to chybělo. „Za mě je smysl existence správního soudnictví ochrana práv fyzických a právnických osob. Podstatou je, že tu máme konkrétního člověka, o jehož osudu se rozhoduje.“

Poslední, třetí blok konference nesl název „Co nám patří a co ne v otázkách morálky, hodnot, víry, politiky?“ Dalšími dotazy k diskusi pak byly: Je důstojný důchod právní, nebo politická otázka? Kdy rozhoduje většina, kdy každý sám a kdy strážci práv? Jak moc potřebujeme univerzální pravidla morálky a univerzální hodnoty garantované právem? Umíme žít v hodnotovém a právní pluralismu? Není čas na návrat k personalitě práva? Keynote speaker JUDr. PhDr. Karel Šimka, Ph.D., LL.M. (předseda NSS), blok otevřel kontroverzním tématem změny pohlaví a s tím spojenými soudními rozhodnutími, pokračoval tématem bezplatnosti lékařské péče a končil klimatickými žalobami. Panelistky JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D. (ex místopředsedkyně ÚS, ex předsedkyně NS, bývalá senátorka), JUDr. Zuzana Vikarská, MJur, MPhil, Ph.D. (Katedra ústavního práva a politologie PF MU, ex-asistentka soudců ÚS), a Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (FF UK, publicistka) glosovaly, zda naše společnost potřebuje univerzální pravidla morálky a univerzální hodnoty garantované právem. Komentovaly ale i schopnost či neschopnost umění žít v hodnotovém a právním pluralismu.

Ač bylo již pozdní odpoledne, přednesené myšlenky vyburcovaly přítomné k reakcím i sdělováním zkušeností z vlastního soudního rozhodování.   

Na konferenci přijalo pozvání na 90 významných osobností soudnictví a představitelů veřejného života.

Redakce AD, NSS
Foto: NSS, ČAK