V izraelských městech začaly masové protesty proti vládním plánům zavést kontroverzní soudní reformu. Reformu prosazuje pravicová vláda premiéra Benjamina Netanjahua, které by zajistila větší kontrolu nad jmenováním soudců.

V Jeruzalémě na protest před parlamentem podle AFP dorazilo v pondělí 13. února několik tisíc lidí, v Tel Avivu demonstranti krátce zablokovali hlavní vjezd na letiště a protestovali také před domem jednoho z krajně pravicových zákonodárců. Ve výboru izraelského parlamentu, který příslušné změny projednával, se mezitím strhla hádka mezi poslanci.

Navrhovaná reforma by pravicovému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi zajistila větší kontrolu nad jmenováním soudců a oslabila by schopnost nejvyššího soudu blokovat zákony a rozhodovat proti moci výkonné. Proti plánům se už přes měsíc konají demonstrace.

Desetitisíce lidí v Izraeli protestovaly také o víkendu, a to již šestou sobotu v řadě Nejpočetnější byly demonstrace opět v Tel Avivu, kde se podle organizátorů sešlo zhruba 145 000 lidí. V dalších městech vyjadřovalo nesouhlas kolem 83 000 lidí. V Tel Avivu lidé drželi minutu ticha za oběti pátečního teroristického útoku ve východním Jeruzalémě, při němž zemřeli tři lidé. K davu promluvila někdejší ministryně spravedlnosti Netanjahuovy vlády Cipi Livniová. „Nevyšli jsme do ulic kvůli výsledkům voleb. Jsme tady kvůli tomu, co děláte od svého zvolení,“ řekla Livniová na adresu premiéra. Kritizovala některé nové zákony i pronásledování státních zaměstnanců, Netanjahuovo působení v posledních týdnech označila za fašismus, píší The Times of Israel.

Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády Dan Haluc při účasti na protestech v Tel Avivu řekl, že Izraelci nebudou chtít sloužit v armádě, pokud vláda bude pokračovat ve svých plánech v oblasti soudnictví. „Vojáci a důstojníci, kteří poznají, že zde panuje diktatura, se nebudou chtít stát diktátorovými žoldnéři,“ uvedl Haluc. Vojenská služba je přitom pro většinu Izraelců povinná, a to jak pro muže, tak i pro ženy. Minulý týden se poprvé demonstrovalo i v Efratu, což je izraelská osada na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Návrh reformy, která patří k prioritám nové vlády, předložil ministr spravedlnosti Jariv Levin. Podle něj by 120členný Parlament, neboli Kneset, měl nově pravomoc přehlasovat rozhodnutí Nejvyššího soudu většinou 61 hlasů. Levin rovněž navrhuje, aby politici hráli větší roli při jmenování soudců.

Ústavní výbor izraelského parlamentu poslal v pondělí 13. února k prvnímu čtení na plénu první část kontroverzní reformy. Podle Reuters mělo jednání výboru bouřlivý začátek, při němž byli z místnosti za pokřiku „hanba“ vykázáni nejméně tři opoziční zákonodárci.

Na transparentech demonstrantů v Jeruzalémě jsou vidět nápisy jako „zachraňte izraelskou demokracii“. „Mám strach o budoucnost svých tří vnoučat. Bude to diktatura jako v Maďarsku nebo Polsku,“ řekla listu The Times of Israel 74letá Etty Passová, která na demonstraci dorazila.

Netanjahu je souzen kvůli podezření z korupce, které odmítá. Tvrdí, že změny jsou nutné k omezení aktivistických soudců, kteří překročili své pravomoci a zasahují do politiky.

Kritici naopak míní, že reformy mohou oslabením role soudců omezit demokratické principy v Izraeli a zajistit vládě neomezenou moc. S varováním kromě opozice přišly také izraelské banky a technologický sektor, podle nichž může reforma ohrozit občanské instituce, které přispívají k prosperitě země.

Izraelský prezident Jicchak Herzog v televizním projevu vyzval k nalezení shody a řekl, že rozhořčení způsobilo, že se Izrael ocitl na pokraji „ústavního a sociálního kolapsu“. Americký prezident Joe Biden vyzval Netanjahua k dosažení shody před prosazením dalekosáhlých změn a uvedl, že nezávislé soudnictví je jedním ze základů americké a izraelské demokracie vězení.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com