Experti v Senátu řešili, zda je zapotřebí nový trestní řád a v jaké podobě
Ústavně-právní výbor Senátu se dne 17. ledna 2023 začal zabývat otázkou, zda je zapotřebí nový trestní řád a v jaké podobě. Vláda sice slíbila v programovém prohlášení zcela nový procesní kodex, ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., ale poukázal i na možnost rozsáhlé novely stávajícího zákona. Senátory požádal, aby se společně s poslanci zúčastnili výjezdního zasedání k dané problematice.
Stávající trestní řád pochází z roku 1961 a prošel více než stovkou novelizací. O nový kodex už usilovala řada ministrů spravedlnosti. Věcný záměr zákona schválila vláda už v roce 2005 a následně také v roce 2008. O šest let později vznikla pracovní komise a od té doby vedlo Ministerstvo spravedlnosti šest různých ministrů. Pavel Blažek nechce v dalších přípravách pokračovat, dokud se k dosavadním výsledkům prací nevyjádří Senát a Poslanecká sněmovna.
„Chceme od vás slyšet, jestli to, co se komisi podařilo dodnes připravit, je přijatelné i v dnešní době a je průchozí. Buďto nám řeknete: nám tam chybí to a to, nebo: je to úplně špatně, nebo třeba: je to dobré, ale příliš podrobné,“ řekl přítomným senátorům ministr Blažek. „Politické zadání je úplně něco jiného než tvorba právního textu. Nemá smysl, abych to od komise automaticky vzal a poslal do vlády, a pak abychom se čtyři nebo pět let přetahovali v Poslanecké sněmovně a Senátu, že to neodpovídá moderní době,“ poznamenal.
Za rekodifikaci procesního trestního práva se před senátory přimlouval nejvyšší státní zástupce JUDr. Igor Stříž a nabídl jim pomoc při proniknutí do problematiky. Stávající proces je podle něho potřeba „učesat“ a upravit zejména ve smyslu evropské judikatury. Za práci komise se postavil i bývalý ministr spravedlnosti, někdejší soudce a současný Blažkův justiční poradce JUDr. Jaroslav Bureš. Připustil, že současná první verze paragrafovaného znění je možná příliš podrobná, podle něj to ale umožňuje její redukci a korekci. „Pořád je to komplexní text, poctivě zpracovaný,“ podotkl.
Předseda České advokátní komory JUDr. Robert Němec, LL.M., připustil, že stávající návrh komise obsahuje „řadu velmi pozitivních kroků k zefektivnění, urychlení a ekonomizaci trestního procesu“. Podle jeho slov by trestní řád ale neměl reflektovat jen a pouze požadavek rychlosti a ekonomicky nenáročného trestního procesu, ale měl by především dbát práv obviněného, která jsou zaručována také možností výkonu řádné obhajoby, včetně práv poškozených a dalších osob v trestním řízení. V tomto ohledu se ČAK zcela ztotožňuje s vyjádřením ústavního soudce JUDr. Jaroslava Fenyka. Značné obavy vyjádřil předseda ČAK ze způsobu, jakým chce komise vyřešit tzv. soudní ping-pong – navrhuje se totiž, aby odvolací soud mohl zrušit osvobozující verdikt a sám vyhlásit odsuzující rozsudek, což nyní není možné. „Je to nebezpečí, protože už tam není řádný opravný prostředek. Měli bychom s tím být velice opatrní,“ podotkl JUDr. Robert Němec. Jako zcela neodůvodněný a nepřijatelný vidí ale ČAK především návrh na změnu režimu domovních prohlídek u advokátů, kdy podle pracovního návrhu má být odstraněn jeden ze zásadních bezpečnostních prvků ochrany důvěrnosti vztahu mezi klientem a advokátem, kterým je účast zástupce Komory při domovní prohlídce u advokáta a jeho rozhodnutí o tom, zda lze či nelze vydat dokumenty obsahující advokátní tajemství.
Předseda Ústavně-právního výboru Senátu Ing. Tomáš Goláň na závěr slíbil ministru spravedlnosti JUDr. Blažkovi, že se k věci bude snažit uspořádat výjezdní zasedání společně s poslanci.
Redakce AD, ČTK
Ilustrační foto redakce AD