Na energetické, petrolejářské či těžební společnosti a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V pátek 4. listopadu v takzvaném daňovém balíčku schválila Poslanecká sněmovna novelu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů. Příjmy z daně neočekávaných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Její sazba bude činit 60 procent a platit má po dobu tří let – od příštího roku do roku 2025. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident republiky.

Daň z neočekávaných zisků, která prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Ing. Zbyněk Stanjura, by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.

Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh, aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí proti návrhu na sdílení výnosů z daně s obcemi a městy argumentovalo tím, že podle nařízení EU má být výnos použit pouze na vybrané účely. Toho lze podle ministerstva dosáhnout pouze tím, že peníze půjdou výlučně do státního rozpočtu.

Zdroj: ČTK
Foto: Poslanecká sněmovna P ČR