V řádu měsíců budou muset české společnosti opět řešit zápisy v evidenci skutečných majitelů, zavést systém pro oznamování nekalého jednání, nebo zařídit řadu opatření, pokud se jich dotkne zásadně se rozšiřující zákon o významné tržní síle. To je přitom jen výběr z nejdůležitějších změn. Česká republika je totiž dlouhodobě pozadu v zavádění evropské legislativy – v prodlení je s více než 90 různými povinnostmi, většinou implementací nových směrnic či nápravou chyb z dřívějška. Negativní ekonomické dopady přitom mohou být vysoké a nejvíce vše odnesou právě české společnosti, které musejí naráz zavádět řadu opatření.

V blízké době se budou muset české společnosti přizpůsobit novým pravidlům mimo jiné ve třech zásadních případech – u zveřejňování skutečných majitelů firem, u zamezení zneužívání významné tržní síly při prodeji potravinářských a zemědělských produktů a u oznamování nekalého jednání, tedy tzv. whistleblowingu. „Pokud budou tato pravidla ve firmách řádně zavedena, tak bezpochyby přinesou pozitivní efekt, a to nejen pro danou konkrétní společnost. Nyní ale zcela zbytečně dochází k implementaci těchto tří podstatných záležitostí v krátkém časovém rozmezí, což nikomu nepomáhá,“ vysvětluje Petr Hrnčíř, partner mezinárodní advokátní kanceláře Noerr.

Opravdu povinný zápis skutečného majitele společností do veřejné evidence je starý jen jeden rok. Spousta společností jej po administrativních obtížích provedla a zapsala skutečné majitele dle těchto pravidel. Evropská komise ale zjistila, že pravidla v českém zákoně jsou v rozporu s evropskou směrnicí. Český zákon tak musel být novelizován a změny jsou účinné již od 1. října – společnosti přitom mají půl roku na úpravu svých údajů. Zákon bylo třeba změnit především proto, že určení toho, kdo je skutečným majitelem, neodpovídalo evropským předpisům. Lze spekulovat o tom, čí je to chyba, ale v každém případě je to zbytečná zátěž pro společnosti, které nyní musejí prověřit, zda se na ně změny vztahují. Zejména musí provést identifikaci svých skutečných majitelů dle nových pravidel a případně řešit stejnou agendu spojenou s příslušným zápisem znovu.

Další dramatická změna se týká novely zákona o významné tržní síle, který nyní čeká na schválení v Senátu – očekává se tak, že bude účinný již v prvním čtvrtletí příštího roku. Pokud má společnost roční obrat nad 50 milionů korun a nakupuje potraviny či zemědělské výrobky, bude při těchto obchodech muset kontrolovat, zda svého dodavatele neomezuje. Zatím tento zákon platil pouze pro největší potravinářské řetězce, nyní může dopadnout skoro na každou společnost. A nedodržování pravidel může jako obvykle finančně zabolet. Dodržení těchto pravidel obnáší například povinnost předchozí a písemné smlouvy s dodavatelem, maximální dobu splatnosti faktur a mnoho dalších zákazů a příkazů ohledně nastavení obchodních vztahů, ve kterých není snadné se bez pomoci zorientovat.

Třetí zásadní dopad se týká tzv. whistleblowingu, tedy oznamování nekalého jednání. Zákon bude v brzké době projednávat vláda, účinnost je nastavena na druhou polovinu příštího roku. Jde o zavedení povinnosti mít v rámci každé společnosti či instituce nastavený systém, jak umožnit zaměstnancům důvěrně a anonymně upozornit na protiprávní jednání. Zákon se bude nejprve týkat společností nad 250 zaměstnanců, později pak všech společností s více než 50 zaměstnanci. „Je potřeba, aby společnosti učinily taková opatření, aby tomuto systému zaměstnanci důvěřovali a využívali jej namísto anonymních podání úřadům, policii či do médií. Zároveň je otázkou, zda ale bude tento proces vůbec efektivní. Dosavadní zkušenosti s využíváním oznamovacího systému u státní správy, pro kterou platí povinnosti stanovené příslušnou směrnicí již od poloviny prosince loňského roku, tomu totiž nenasvědčují,“ uzavírá advokát Petr Hrnčíř.

Zdroj: EMC, a. s.
Foto: canva.com