V Praze diskutovali zástupci advokátních komor střední a východní Evropy
Česká advokátní komora přivítala dne 17. října 2022 v Kaňkově paláci na Národní třídě, sídle Komory, předsedy a další zástupce advokátních komor střední a východní Evropy a po osmi letech opět zaštítila toto tradiční setkání.
Pozvání přijali předsedové a další významní zástupci evropských advokátních komor ze Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska, Rakouska, Německa a Lichtenštejnska.
Českou advokátní komoru reprezentovali její předseda JUDr. Robert Němec, LL.M., dále místopředsedkyně JUDr. Monika Novotná, místopředseda JUDr. Martin Maisner, PhD., MCIArb., náhradník představenstva JUDr. Antonín Mokrý a tajemník ČAK JUDr. Petr Čáp.
Předseda ČAK Robert Němec přivítal zástupce advokátních komor v sídle České advokátní komory a v úvodu svého projevu vyzdvihl genius loci Kaňkova barokního paláce, když poukázal na některé historické souvislosti spjaté s touto historickou budovou coby sídlem České advokátní komory. Ve svém odborném příspěvku, jehož téma i s ohledem na aktuálně probíhající předsednictví České republiky v Radě EU zvolil Právní stát a úloha advokátů v prosazování principů právního státu, poukázal na prosazování hodnot EU jako je demokracie a právní stát, což je i součástí oficiálního programu stanoveného francouzským, českým a švédským předsednictvím (tzv. „Trio“) v osmnáctiměsíčním programu Rady Evropské unie.
Ve svém vystoupení informoval mj. o činnostech ČAK spjatých s novelou zákona o advokacii, přičemž jednou z navrhovaných změn je rovněž zakotvení institutu důvěrnosti vztahu mezi advokátem a klientem, tzv. „Attorney-Client Privilege“.
„Účelem nově zaváděného institutu ochrany důvěrnosti právního vztahu mezi advokátem a klientem je zabránit tomu, aby byl bez souhlasu klienta zveřejněn obsah komunikace mezi ním a advokátem. Institut vychází z ústavního principu práva na právní pomoc, jehož základem je jistota klienta, že veškeré informace komunikované mezi ním a advokátem požívají ochrany, a to zejména ochrany před orgány veřejné moci“, uvedl předseda ČAK.
Dalšího zvoleného tématu se za ČAK ujal místopředseda ČAK Martin Maisner, který pohovořil o advokátní povinnosti mlčenlivost v souvislosti se sledovacími aktivitami a zaváděním technologií a filtračních mechanismů pro důvěrnou komunikaci a rozvířil diskusi např. na téma povinnosti mlčenlivosti a praní špinavých peněz.
Předseda Maďarské advokátní komory János Bánáti a její místopředseda Andras Szecskay referovali o svých zkušenostech s elektronickou komunikací se soudy a online jednáními, druhou část svého příspěvku zaměřili na dopad umělé inteligence na poskytování právních služeb.
Poté si zástupci komor vyměnili praktické poznatky týkající se fungování elektronického soudního spisu v jednotlivých zemích. Z diskuse vyplynulo, že v některých evropských zemích elektronický soudní spis, převážně tedy v civilních řízeních, již běžně funguje.
Místopředseda Chorvatské advokátní komory Mario Janković referoval o činnostech komory v oblasti advokátního tarifu či nového hromadného profesního pojištění advokátů, které je nyní povinné pro všechny chorvatské advokáty. Individuálně se pak advokáti či advokátní společnosti mohu připojistit na vyšší částky.
Zástupci Federální německé advokátní komory, její místopředseda André Haug a vedoucí mezinárodního odboru Veronika Horrer, sdíleli své zkušenosti s imigrační vlnou ukrajinských advokátů a jejich možnostech poskytování právních služeb na území EU a zajímal je postoj jednotlivých advokátních komor. Němečtí zástupci přítomné také informovali o snižujícím se počtu advokátů a advokátních koncipientů v Německu, které by v budoucnu mohlo činit problémy v souvislosti s potenciální nedostupností právních služeb v některých německých regionech.
Slovenská advokacie zastoupená nově zvoleným předsedou Martinem Puchallou a místopředsedou Ondrejem Laciakem předávala a zároveň zjišťovala informace o právní úpravě kárného řízení vedeného proti advokátům, kteří jsou zároveň trestně stíháni. V některých zemích, např. v Lichtenštejnsku, jak uvedl přítomný předseda Lichtenštejnské advokátní komory Robert Schneider, je kárné řízení zahájeno automaticky, pokud je zahájeno trestní stíhání.
Setkání zástupců advokátních komor pak uzavřelo téma možných způsobů výkonu advokacie navržené Slovinskou advokátní komorou, která byla zastoupena svým předsedou Janezem Starmanem, členkou představenstva Klavdiou Kerin a vedoucím slovinské delegace v CCBE a bývalým předsedou Slovinské advokátní komory Romanem Završekem.
Do diskusí se aktivně zapojovali také zástupci obou Polských advokátních komor zastoupených předsedou Nazcelne Rady Adwokacke Przemysławem Rosati, tajemníkem Bartoszem Grohmanem a vedoucím mezinárodní sekce Krajowe Izby Radców Prawnych Piotrem Chrzczonowiczem, a také nově zvolení zástupci představenstva Rakouské národní advokátní komory, předseda Armenak Utudjian a místopředsedkyně Petra Černochová.
V závěru setkání pak pozval místopředseda Chorvatské advokátní komory Mario Janković zástupce advokátních komor do Chorvatska, které bude toto tradiční setkání prezidentů a zástupců advokátních komor hostit příští rok.
Zástupci komor se shodli, že toto každoroční jednání je velmi praktické a přínosné, neboť se potvrzuje, že jednotlivé advokátní komory řeší obdobné problémy napříč Evropou. Díky společné výměně zkušeností se tak mohou komory vzájemně inspirovat a nacházet řešení aktuálních výzev.
Odbor mezinárodních vztahů ČAK
Foto: redakce AD