Zpráva NSZ 2021: Pokles kriminality, ale více závažných a složitých případů
Trendy v kriminalitě a práci státních zástupců v uplynulém roce podrobně analyzuje Zpráva o činnosti státního zastupitelství, kterou zpracovalo Nejvyšší státní zastupitelství a aktuálně ji zveřejňuje na svých webových stránkách, letos poprvé také včetně stručnější verze, která vystihuje nejzajímavější poznatky z činnosti veřejné žaloby.
V loňském roce pokračoval dlouhodobý pokles registrované kriminality. Ten byl zčásti dán pokračující pandemií nemoci covid-19, zejména pak navazujícími krizovými opatřeními vlády a mimořádnými opatřeními, které vedly k omezení mobility lidí včetně přeshraničního cestování a ke změnám životních návyků. Dalším významným faktorem je pak novela trestního zákoníku, provedená s účinností od 1. 10. 2020 zákonem č. 333/2020 Sb., kterou došlo ke změně ve výši minimální škody (škody nikoli nepatrné) u majetkových trestných činů a která se v plném rozsahu projevila právě v roce 2021. Pokles evidovaných trestných činů nesporně souvisí i s pokračujícím trendem přesunu kriminálního jednání do kyberprostoru, v němž jsou pachatelé hůře odhalitelní.
Pokles kriminality je z hlediska vytížení orgánů činných v trestním řízení vyvážen narůstající závažností a sofistikovaností trestné činnosti. Jde o stále se zvyšující promyšlenost a propracovanost modu operandi, páchání trestné činnosti se zahraničním prvkem, přesun trestné činnosti do kyberprostoru včetně využívání anonymizovaných praktik a nových platebních prostředků, zastírání totožnosti pachatele za využití tzv. prázdných schránek, a v neposlední řadě používání technických prostředků komunikace majících za cíl znemožnit odhalení trestného činu apod.
Pandemie nemoci covid-19 neměla zásadnější dopad na strukturu kriminality, která zůstala shodná jako v předcházejících letech. Stejně jako v roce 2020 se vyskytly případy vydírání s výhrůžkou šíření koronaviru SARS CoV-2, šíření poplašných zpráv, nebo naopak podávání trestních oznámení na vládu či její jednotlivé členy v souvislosti buď s tvrzenými přemrštěnými, nebo naopak nedostatečnými opatřeními proti šíření viru. Byl také evidován výskyt věcí, které se týkaly přečinu šíření nakažlivé lidské nemoci podle § 152 a § 153 trestního zákoníku, byť nikoli v takovém rozsahu jako v roce 2020. V souvislosti s pandemií se objevil do té doby prakticky se nevyskytující trestný čin vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle § 326 trestního zákoníku, spočívající ve vyhrůžkách ministru zdravotnictví nebo pracovníkům Ministerstva zdravotnictví usmrcením pro přijetí protiepidemických opatření.
Zdaleka nejčetnějším zůstává jako v předchozích letech trestný čin krádeže. Spolu s trestnými činy maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, ohrožení pod vlivem návykové látky a zanedbání povinné výživy představují 60 % veškeré vykazované kriminality.
S poklesem registrované kriminality koresponduje i trend snižování počtu stíhaných osob.
V roce 2021 bylo zahájeno celkem 169 006 (–12 918) trestních věcí ve stádiu prověřování proti fyzické osobě a 939 (–134) proti osobě právnické. Na základě výsledků přípravného řízení pak byla na 58 717 fyzických osob a 257 právnických osob podána obžaloba nebo návrh na potrestání a na dalších 531 fyzických osob a 29 právnických osob byl podán návrh na schválení dohody o vině a trestu. Celkem tedy bylo v roce 2021 postaveno před soud 59 248 fyzických osob a 286 právnických osob.
Ve srovnání s rokem 2020, který byl rovněž poznamenán pandemií, nedošlo k zásadním změnám ani v délce přípravného řízení. Celkem 78,6 % všech věcí vyřídili státní zástupci ve lhůtě do dvou týdnů. Do jednoho měsíce tak bylo státními zástupci vyřízeno 91 % věcí. V podstatně delších lhůtách od 6 měsíců do 1 roku bylo vyřízeno u státního zástupce celkem 166 věcí (0,26 %), ve lhůtě od 1 do 2 roků pak 29 věcí (0,05 %) a ve lhůtě přesahující 2 roky byly vykázány jen dvě věci.
Pokud jde o úspěšnost podaných obžalob, bylo v roce 2021 zproštěno obžaloby na úrovni okresních státních zastupitelství 3,88 % (1 022) osob, na úrovni krajských státních zastupitelství 9,51 % (126) osob a na úrovni vrchních státních zastupitelství 8,55 %, což v celkovém průměru činí 4,0 %.
V roce 2021 se zdvojnásobil počet podaných návrhů na schválení dohody o vině a trestu v přípravném řízení, které byly podány u 531 (+262) fyzických a 29 (+18) právnických osob. Výrazný vzestup počtu osob, ohledně nichž byl v roce 2021 uplatněn institut dohody o vině a trestu, je důsledkem novely provedené zákonem č. 333/2020 Sb., která mimo jiné zrušila povinné zastoupení obhájcem při sjednávání dohody mezi státním zástupcem a obviněným.
Zvýšená pozornost státního zastupitelství je od roku 2017 věnována návrhům na uložení peněžitých trestů za účelem zvýšení míry ukládání peněžitých trestů jako alternativy nebo doplňující sankce k trestu odnětí svobody. V minulém roce se také dál zúročovaly dlouhodobé úsilí a pozornost zaměřené na co nejčastější ukládání peněžitých trestů jako alternativy nebo doplňující sankce k trestu odnětí svobody. Podíl uložených peněžitých trestů na počet všech odsouzených osob představoval celkem 24,4 % (v roce 2020 to bylo 21,66 %, v roce 2019 19,07 % a v roce 2015 dokonce jen 5,82 %).
V červnu 2021 zahájil oficiálně činnost Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) s pravomocí vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující rozpočet Evropské unie. S nadnárodní institucí spolupracuje i tuzemské státní zastupitelství. Na území České republiky v současnosti působí devět evropských pověřených žalobců, kteří vykonávají dozor nad případy spadajícími do kompetence EPPO.
Zprávu o činnosti státního zastupitelství každoročně ze zákona předkládá nejvyšší státní zástupce vládě prostřednictvím ministra spravedlnosti. Nejvyšší státní zastupitelství také pravidelně kompletní text zprávy včetně tabulkové části a dalších příloh zveřejňuje na webových stránkách:
Kompletní Zpráva o činnosti státního zastupitelství včetně tabulkové části a dalších příloh
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ V ROCE 2021 (Stručné shrnutí)
Zdroj: verejnazaloba.cz
Foto: NSZ