Za přísných bezpečnostních opatření a za velkého zájmu médií dne 7. října začal v Německu proces s bývalým dozorcem v koncentračním táboře Sachsenhausen. Muž, kterému je 100 let, se zodpovídá z napomáhání k vraždám nejméně 3518 vězňů. Je to jeden z posledních procesů, který Německo 76 let po skončení druhé světové války vede s pomocníky nacistického režimu.

Josef S., jak je bývalý dozorce z řad nacistických oddílů SS uváděn, začal v Sachsenhausenu nedaleko Berlína pracovat v lednu 1942 jako jedenadvacetiletý. Shodou okolností by proces, který dnes začal a pro který je ještě plánováno 21 jednacích dní, měl skončit v lednu 2022, tedy po 80 letech od chvíle, kdy Josef S. do Sachsenhausenu přišel. Pracoval zde do konce války v roce 1945. Dnes byl do soudní síně dovezen na kolečkovém křesle, obličej si zakrýval modrými deskami, aby se ukryl před kamerami a fotoaparáty.

Sachsenhausenem mezi lety 1936 až 1945 prošlo přes 200.000 vězňů, z nichž několik desítek tisíc zemřelo. Vězněn zde byl několik let i malíř a spisovatel Josef Čapek, který na sklonku války zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen.

Prokuratura Josefovi S. klade za vinu mimo jiné zastřelení sovětského válečného zajatce, podíl na vraždách zajatců plynem a na smrti dalších, kteří kruté zacházení a hlad nepřežili. „Obžalovaný k tomu vědomě a úmyslně přispíval tím, že svědomitě plnil svoji službu dozorce, která byla součástí smrtícího systému,“ řekl podle agentury DPA prokurátor Cyrill Klement při čtení obžaloby. Obhájce Josefa S. Stefan Waterkamp uvedl, že jeho klient se k obžalobě vyjádřit nechce a že ke svým osobním poměrům promluví v pátek.

K žalobě se připojilo i několik přeživších a také příbuzných obětí. Thomas Walther, který část rodin zastupuje, řekl novinářům, že proces je pro oběti mimořádně důležitý. „Budou vyslyšeni, což se dosud pořádně nestalo,“ řekl.

Viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru Christoph Heubner dal najevo, že ho rozhodnutí Josefa S. se k obžalobě nevyjadřovat zklamalo. „I tak doufáme, že když tu budou vypovídat lidé o zavraždění svých otců v Sachsenhausenu, pohne to i obžalovaným a bude ochoten hledat slova, bude ochoten vytvořit most mezi svým příběhem a utrpení druhých,“ řekl Heubner.

Obhájce obžalovaného Waterkamp se ale podle televize RBB domnívá, že soud je sice v pořádku, ale přišel příliš pozdě. „Přinesl by více klidu a pokoje a také spravedlnosti, kdyby se odehrál v sedmdesátých, osmdesátých nebo devadesátých letech,“ řekl.

Německá justice ale v posledních letech stíhá podezřelé válečné zločince bez ohledu na jejich vysoký věk, postup hájí hledáním spravedlnosti pro oběti nacistických zvěrstev. Za zlom je považován proces s někdejším dozorcem z vyhlazovacího tábora Sobibor Johnem Demjanjukem, kterého se po dlouhých peripetiích podařilo postavit před soud v roce 2011, kdy mu bylo 91 let. Demjanjuk byl nakonec odsouzen za napomáhání k vraždám více než 28 000 Židů k pěti letům vězení, k výkonu trestu ale nenastoupil a v roce 2012 zemřel ještě před skončením odvolacího řízení.

Z napomáhání k vraždám více než 11.000 vězňů za druhé světové války se nyní v Německu zodpovídá 96letá bývalá sekretářka v nacistickém koncentračním táboře Stutthof. Ta nyní strávila několik dní ve vazbě, neboť se nedostavila na začátek procesu. Podle prokuratury žena přepisovala rozkazy velitele tábora k popravám či seznamy deportovaných do Osvětimi.

Loni pak soud udělil dvouletý podmíněný trest muži, který za války pracoval v táboře Stutthof jako dozorce. V době verdiktu mu bylo 93 let. Prokuratura ho obžalovala z napomáhání k vraždám více než 5000 vězňů.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com