Koronavirová vlna bankrotů se České republice vyhnula, třetí čtvrtletí letošního roku dokonce přineslo meziroční pokles počtu insolvencí o 15 %. Přes příznivý vývoj na poli insolvencí ale nemají právnické ani fyzické osoby vyhráno. Musejí nyní čelit rychlému zdražování zboží a vstupních surovin či materiálů. Výzvou pro Českou republiku navíc dál zůstává pokulhávající digitalizace v insolvenční oblasti.

Soudy v ČR obdržely ve třetím čtvrtletí 5 897 nových insolvenčních návrhů. To ve srovnání se stejným obdobím loni představuje pokles o 15 %. Prozatím se tak nepotvrdily obavy ze zpožděného nárůstu počtu insolvencí v důsledku koronavirové pandemie poté, co lidé vyčerpají všechny ostatní možnosti. „Státní pomoc zafungovala, jak měla, a pomohla zabránit vzniku náhlé a výrazné vlny insolvencí. Řada subjektů dokázala potíže překonat, ty ostatní pak vstupovaly do insolvencí postupně,” popisuje Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.

Přesto ale fyzické ani právnické osoby nemají ještě vyhráno. V případě fyzických osob hrozí potíže například majitelům rozestavěných nemovitostí, u nichž prudký růst cen materiálů způsobil výrazné překročení původního rozpočtu. Právnické osoby musejí – mimo jiné i v důsledku dodávání vládní finanční pomoci do ekonomiky – čelit mimořádně rychle rostoucím cenám vstupů a výpadkům v dodavatelských řetězcích. Nízká nezaměstnanost zároveň umožňuje pokračování svižného růstu mezd, což náklady firem dál zvyšuje. Financování některých právnických osob a domácností může dále zatížit také růst úrokových sazeb centrální banky, které 30. září vzrostly o 0,75 procentního bodu, což je nejvyšší jednorázové zvýšení od roku 1997. Od úrokových sazeb ČNB se přitom odvíjí cena úvěrů.

Výzvou pro oblast insolvencí v Česku zůstává rovněž rozpracovaná legislativa a pokulhávající digitalizace. „Zatímco notáři či advokáti už mohou bez problémů pořizovat plnohodnotné zápisy nebo se účastnit výslechu na dálku za pomoci moderních technologií, insolvenční správci stále fungují v určitém právním vakuu,” říká Tomáš Valášek s tím, že IT řešení pro osobní jednání insolvenčních správců s klienty online jsou sice dostupná a vyzkoušená, ale pevné legislativní mantinely pro jejich využití stále chybí.

Čekat s digitalizací na novelu insolvenčního zákona, jež ale už do voleb nestihne projít legislativním procesem, a bude tak odložena minimálně do doby, než se jí začne zabývat nová vláda, však podle Tomáše Valáška není třeba. „O tom, že oblast insolvencí potřebuje úpravy, aby mohla efektivněji plnit svoji roli, není pochyb. Ztroskotání stávajícího návrhu novely dokonce dává šanci připravit tolik potřebné změny znovu, jinak a lépe. Na digitalizaci ale není nic složitého, proto není důvod s ní čekat další rok, dva nebo tři na komplexní změnu právní úpravy,” myslí si Valášek.

Prosadit potřebné změny by podle něj bylo možné například už při schvalování zákona o preventivní restrukturalizací, který nyní míří do připomínkového řízení. Do českého právního řádu by měl s účinností od července 2022 zapracovat směrnici EU, jež zahrnuje nové nástroje k odvrácení hrozícího úpadku podnikatelům v přechodných finančních potížích.

Zdroj: Insolvence 2008 a. s.
Foto: canva.com