Nejvyšší správní soud zveřejnil ve čtvrtek 2. září rozsudek č. j. 9 Ao 13/2021-36, v němž konstatoval, že ustanovení čl. I bodu 16 opatření obecné povahy – mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 25. 6. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-21/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření ze dne 2. 7. 2021, č. j. MZDR 1595/2021-6/MIN/KAN – bylo v rozporu se zákonem. Podle NSS si MZd protiřečí, když automaticky uznává protilátky lidem s prodělaným covidem, ale ne těm, kteří si nechají protilátky zjistit.

Navrhovatel K. R. se domáhal zrušení nebo vyslovení nezákonnosti čl. I bodu 16 uvedeného mimořádného opatření, v němž Ministerstvo zdravotnictví určilo podmínky pro vstup osob do některých vnitřních a venkovních prostor nebo pro účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech, pokud jejich splnění mimořádné opatření v jiných částech vyžaduje. MZd připustilo vstup a účast u testovaných osob, osob s dokončeným očkováním a osob, které prodělaly laboratorně potvrzené onemocnění covid-19.

Dle navrhovatele bylo mimořádné opatření diskriminační. Navrhovatel žádnou z těchto podmínek nesplňuje, je však osobou, jíž byly opakovaně naměřeny protilátky proti onemocnění covid-19 třídy IgG. Výjimku pro osoby, které prodělaly laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, MZd zdůvodnilo předpokládanou dostatečnou hladinou protilátek. Je-li výjimka odůvodněna právě předpokládanou dostatečnou hladinou protilátek, pak je navrhovatel podle svého mínění ve stejném (resp. lepším) postavení, neboť dostatečná hladina protilátek je v jeho případě jistá. Ve prospěch svého závěru odkázal na odbornou studii, praxi v Rakouské republice i rozsudek ze dne 30. 6. 2021, č. j. 6 Ao 21/2021-23 (jehož závěr MZd ignorovalo).

Ministerstvo zdravotnictví ve svém vyjádření k návrhu zpochybnilo aktivní procesní legitimaci navrhovatele. Uvedlo dále, že v situaci, kdy není k dispozici dostatek odborných poznatků, klade důraz na ochranu života a zdraví, současně se však snaží minimalizovat zásahy do chodu společnosti. Vycházelo ze svého odborného úsudku. Jeho právní zástupci podrobně vysvětlili, proč nepovažují za srovnatelné postavení osob s naměřenými protilátkami a osob s prodělaným onemocněním – lidé s prodělanou nemocí covid-19 mají dostatečnou imunitu 180 dnů po prvním pozitivním testu. U lidí, kteří se prokážou naměřenými protilátkami, ale nevědí, jestli a kdy prošli nákazou, se však podle nich nedá určit okamžik, odkdy jsou proti další infekci chráněni. Nepanuje také shoda na tom, jaká hladina protilátek je dostačující.

Navrhovatel v replice blíže vysvětlil, proč považuje naměřené protilátky za dostatečný doklad o získání imunity (zmínil i srovnání s očkovanými osobami), a to s odkazem na odborný názor publikovaný v médiích. Zpochybnil odbornost MZd a upozornil, že rozsudek č. j. 6 Ao 21/2021-23 byl vydán před přijetím změny napadeného opatření, přičemž odpůrce měl povinnost na něj reagovat.

…

V soudním řízení Ministerstvo zdravotnictví nesneslo na podporu v opatření stanovených důvodů pro zakotvení výjimky pro osoby s prodělaným onemocněním žádný argument. Právě naopak. Jediný důvod, o nějž výjimku v odůvodnění napadeného opatření opřelo – předpoklad dostatečné hladiny protilátek – explicitně opustilo. Tím MZd nejen označilo odůvodnění jím vydaného mimořádného opatření v podstatě za nesprávné, ale současně i připustilo, že jde o kritérium, které není způsobilé odlišit postavení osob s prodělaným onemocněním od osob s naměřenými protilátkami. Právě v tomto kontextu nezbylo soudu než přisvědčit výhradě navrhovatele K. R., že jeho postavení je srovnatelné s postavením osob s prodělaným onemocněním, jak jej zdůvodňuje napadené mimořádné opatření.

Nejvyšší správní soud proto shledal mimořádné opatření č. j. MZDR 14601/2021-21/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření ze dne 2. 7. 2021, č. j. MZDR 1595/2021-6/MIN/KAN, jako diskriminační, a tedy nezákonné, neboť „odpůrce (Ministerstvo zdravotnictví) zvýhodňoval osoby s laboratorně potvrzeným onemocněním covid-19 před osobami s laboratorně naměřenými protilátkami na základě kritéria, které v soudním řízení sám opustil, čímž připustil, že toto kritérium nebylo způsobilé obě skupiny vzájemně odlišit“.

Napadenou část mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nemohl NSS zrušit, neboť platilo do konce července, bylo v průběhu soudního řízení zrušeno a bylo nahrazeno novým mimořádným opatřením.

Zdroj: NSS, AD
Foto: canva.com