Otázky kolem srážek ze mzdy (platu) patří k oblastem pracovněprávních předpisů, které se v praxi mzdových účetních objevují velmi často.

Srážky ze mzdy nebo z platu a z jiných příjmů zaměstnance upravuje zákoník práce (dále zák. práce), zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku, nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí,  § 276 až 302 občanského soudního řádu a zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení. Průměrné náklady na bydlení byly vyčísleny a zveřejněny formou nařízení vlády  v částce 6637 Kč, životní minimum je 3860 Kč na jednotlivce. Výše nezabavitelné částky představuje tři čtvrtiny součtu částky  životního minima a částky  normativních nákladů na bydlení. Od 1. ledna 2021 jde  o částku 7 872,75 Kč.

Příjem zaměstnance

Výklad pojmu „mzda“ nebo „plat“, z nichž může zaměstnavatel provádět srážky, nečiní v praxi potíže. Jejich vysvětlení je uvedeno v § 113 a 109 zák. práce. Jinými příjmy zaměstnance, z nichž se mohou rovněž provádět srážky, jsou např. odměna z dohody o pracovní činnosti, náhrada mzdy nebo platu (např. za dobu dovolené), odměna za pracovní pohotovost, odstupné, případně jiné plnění poskytnuté zaměstnanci v souvislosti se skončením pracovního poměru (např. odchodné) a peněžní plnění věrnostní nebo stabilizační povahy.

Co lze srazit

Zákoník práce zdůrazňuje, že bez dohody se zaměstnancem nebo bez výkonu rozhodnutí (exekuce) může zaměstnavatel ze mzdy srážet pouze druhy plateb uvedené v § 147 zák. práce.

Jedná se o:

• daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti,
• pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
• zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit pro nesplnění podmínky pro její poskytnutí,
• nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo jiné nevyúčtované zálohy,
• náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na níž zaměstnanec ztratil právo nebo na níž mu právo nevzniklo.

 

Při splnění zákonných podmínek může zaměstnavatel srazit ze mzdy zaměstnanci – členu odborové organizace, částku k úhradě členských příspěvků této organizaci. Tato možnost musí však být sjednána v kolektivní smlouvě nebo v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a odborovou orgnizací a musí s tím vyslovit souhlas zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

Jiné srážky ze mzdy nemůže zaměstnavatel bez dohody se zaměstnancem provádět. Zaměstnavatel si může zajistit splnění své pohledávky vůči zaměstnanci      (např. náhrada škody, kterou zaměstnanec způsobil zaměstnavateli), dohodou o srážkách ze mzdy. Přitom není možné, aby se  zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem  na srážkách ze mzdy, které by realizovaly splnění určité kauce, např. složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nebo je přijímat jako záruku k přijetí do zaměstnání.

Nelze tímto způsobem řešit situace, kdy např. mzdová účetní pochybila při výpočtu mzdy a „přeplatek“ na mzdě pak zaměstnanci při nejbližší výplatě srazí zaměstnanci ze mzdy.

Zde se uplatní ustanovení zák. práce (§ 331), podle něhož vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let od jejich výplaty. To je ovšem otázka dokazování, která není v praxi zrovna jednoduchá.

Srážky podle dohody

Nároky zaměstnavatele vůči zaměstnanci mohou být uspokojeny a zajištěny dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy. Jedná se např. o náhradu škody, kterou způsobil zaměstnanec a je povinen ji zaměstnavateli uhradit. Srážky ze mzdy tak mohou být účinnou právní formou, jak si zaměstnavatel zajistí náhradu škody. Občanský zákoník upravuje dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů v § 2045 a násl. Dohoda o srážkách ze mzdy podle tohoto ustanovení již není omezena polovinou mzdy nebo platu nebo náhrady mzdy zaměstnance.

Nepůjde-li o dohodu o srážkách směřující k uspokojení práva zaměstnavatele (např. náhrada škody způsobená zaměstnancem), bude třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Např. dohodu o srážkách ze mzdy mezi zaměstnancem a bývalou manželkou k zajištění výživného nemusí zaměstnavatel respektovat.

Náklady spojené s placením srážek má zaměstnavatel jako plátce mzdy nebo platu. Bude-li se jednat u jednoho zaměstnance o více dohod srážek ze mzdy, náklady s placením srážek podle druhé a další dohody bude mít dlužník (zaměstnanec).

Srážky ze mzdy jako exekuce

Je však nutné rozeznávat dohodu o srážkách ze mzdy podle občanského zákoníku a srážky ze mzdy jako výkon rozhodnutí (exekuce). Ty se řídí § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád) a zák. práce. Povinnému zaměstnanci nesmí být výkonem rozhodnutí sraženy dvě třetiny z celkové částky, která je tvořena součtem částky životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení.
Od 1. ledna 2021 činí nezabavitelná částka 7872, 75 Kč.

Dále se nemůže srazit jedna třetina z nezabavitelné částky na každou osobu, kterou je povinný zaměstnanec vyživovat. Jedná se o částku 2624,25 Kč.

Příklad
Ženatý muž, který pobírá čistou mzdu 31 000 Kč a vyživuje jedno dítě, má nezabavitelnou částku 7872,75 Kč a dvakrát částku na vyživované osoby (manželka a dítě) po 2624,25 Kč, celkem tedy 13 121,50 Kč, zaokrouhleno na 13 122 Kč.  Když se tyto nezabavitelné částky odečtou od jeho čisté mzdy, zůstává 17 878 Kč. Tato částka se rozdělí na tři třetiny po 5959 Kč. Ve prospěch věřitele bude sražena jedna třetina (5959 Kč) a zaměstnanci zůstane zbytek čisté mzdy – 25 041 Kč. (Na celé koruny nahoru se zaokrouhluje až konečná nezabavitelná částka po součtu poplatníka a jeho vyživované osoby.)

Srážky ze mzdy podle zák. práce jsou upraveny v § 145. Mohou být provedeny nejen ze mzdy nebo z platu, ale i z odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z náhrady mzdy nebo platu, z odměny za pracovní pohotovost, z odstupného, odměn a z peněžitého plnění věrnostní nebo stabilizační povahy, případně k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace.

Srážky podle zákona o úpadku

Další forma srážek ze mzdy je upravena v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku. Jedná se o tzv. oddlužení občana (osobní bankrot). Pokud nastane situace, kdy je fyzická osoba – zaměstnanec předlužen, může na sebe prohlásit u příslušného insolvenčního soudu návrh na tzv. oddlužení podle § 398 odst. 3 tohoto zákona.

Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Insolvenční soud vyhotoví usnesení, jehož přílohou je splátkový kalendář na dobu maximálně 5 let. V tomto rozhodnutí přikáže plátci mzdy dlužníka (většinou zaměstnavateli), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku. V průběhu těchto srážek ze mzdy v rámci „osobního bankrotu“ nemůže zaměstnavatel srážet jiné částky než ty, které se týkají pohledávek v rámci oddlužení (§ 411 odst. 1 zákona o úpadku.)

 

Výživné a náhrada škody

Přednostními pohledávkami je výživné, náhrada škody způsobené ublížením na zdraví, náhrada škody způsobená úmyslnými trestnými činy, daně a poplatky, nedoplatky na dávkách nemocenského a důchodového zabezpečení, náhrada za příspěvek na výživu dítěte a náhrada potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče.

Příklad
Zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, která představuje částku 20 000 Kč (je omezena čtyřapůlnásobkem jeho průměrného výdělku.) Měsíční mzda je 30 000 Kč, pečuje o jedno dítě a je ženatý. Záloha na daň z příjmu a odvody pojistného představují částku 5000 Kč.

Zbývá tedy čistá mzda 25 0000 Kč, z níž se odečítá nezabavitelná základní částka 13 251,50 Kč. Zbývá 11 749 Kč. Tato částka se rozdělí na 3 třetiny po 3916 Kč. Dlužníkovi zůstane jedna třetina zbytku čisté mzdy a celková nezabavitelná částka 13 251,50 Kč. Povinnému nesmí být sraženo po zaokrouhlení 17 167 Kč. Předmětem exekuce může tedy být částka 7833 Kč (25 000 Kč – 17 167 Kč).

Údaje, které se týkají srážek ze mzdy, má každý zaměstnavatel zapsat do potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) při skončení pracovního poměru zaměstnance. Toto potvrzení je povinen zaměstnavatel vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru a uvést v něm, zda ze mzdy zaměstnance jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky (§ 313 odstavec 1 zák. práce).

Srážky po skončení pracovního poměru

Při skončení pracovního poměru mají povinnosti zaměstnanec i zaměstnavatel. Povinný musí oznámit do jednoho týdne soudu, který nařídil výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, že přestal pracovat u dosavadního plátce mzdy. Ve stejném termínu musí oznámit soudu, že nastoupil práci u jiného zaměstnavatele – plátce mzdy. Obdobnou povinnost má zaměstnavatel, který musí rovněž do jednoho týdne oznámit soudu, že u něho přestal povinný pracovat. Zároveň zašle soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinnému provedl a vyplatil oprávněným, a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jaké pořadí mají tyto pohledávky.

O provádění srážek ze mzdy se plátce mzdy (zaměstnavatel) dozví z rozhodnutí soudu (exekuce), které je mu doručeno. Bude-li exekuce na mzdu prováděna i na dávky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu, což je většina druhů mezd a platů, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na ně. Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést povinnému již ze zálohy. Výplatu srážek oprávněnému provede však vždy až po uplynutí příslušného měsíce.

Pořadí pohledávek

Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. I zde platí přísloví, že “ kdo dřív přijde, dřív mele.“

Příklad
Sjedná-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o srážkách ze mzdy, čím se pak řídí pořadí pohledávek? U srážek ze mzdy, které se provádějí na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, se pořadí řídí dnem, kdy byla dohoda uzavřena. Ale ani v případě této dohody nemůže zaměstnavatel srážet ze mzdy více, než dovolují předpisy, a to i když s tím povinný (zaměstnanec, z jehož mzdy se srážky provádějí), souhlasí. Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru u jiného zaměstnavatele, zůstává pořadí srážek zachováno i u nového zaměstnavatele (plátce mzdy.) Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky.

JUDr. Ladislav Jouza, advokát, odborník na pracovní právo
Foto: www.canva.com