Dne 31. března 2021 nabyl účinnosti zákon č. 155/2021 Sb., který lze označit jako Lex Covid justice III. Byl přijatý ve stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Novelizuje Lex Covid justice I (zákon č. 191/2020 Sb.), který byl v minulosti již novelizován zákonem č. 460/2020 Sb. (Lex Covid justice II).

 

Rozsah materie Lex Covid justice III

Z hlediska upravované materie Lex Covid justice III mění zákon č. 38/2001 Sb., tím, že odkládá účinnost chráněného účtu včetně nové úpravy nepostižitelné části pohledávky z účtu povinného.  Dále mění zákon č. 191/2020 Sb. v tom smyslu, že obnovuje ochrannou dobu, po kterou se neprovede výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, a dobu, ve které se zákazy podle § 304 odst. 1 a 3 o. s. ř. nevztahují na peněžní prostředky do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

 

Odložení účinnosti chráněného účtu

Lex Covid justice III odkládá účinnost zákona č. 38/2021 Sb., kterým se do občanského soudního řádu zařazuje právní úprava nového procesního institutu, kterým je chráněný účet. Namísto účinnosti od 1. dubna 2021 bude úprava účinná až od 1. července 2021.

V dosavadní úpravě občanského soudního řádu v části výkonu rozhodnutí absentuje ucelený institut, na kterém by se shromažďovaly prostředky povinného z pohledávek, které nepodléhají výkonu rozhodnutí (určené k uspokojování životních potřeb povinného a jeho rodiny). Sledovaným záměrem chráněného účtu je snížení rizika sociálního vyloučení povinného s pozitivním dopadem do prevence kriminální činnosti. Povinný nebude vytlačován do šedé ekonomiky. Naopak bude podporován k ekonomické aktivitě a transparentnímu bezhotovostnímu styku. Z důvodové zprávy se podává, že existence úpravy chráněného účtu by měla zabránit neoprávněným exekucím na účty povinných, podpořit bezhotovostní transparentní bankovní styk a snížit administrativní zátěž zaměstnavatelům.

Odložení je odůvodňováno tím, že podle sdělení bankovního sektoru příprava na zavedení chráněného účtu vyžádá určité technické změny. Dodatečná lhůta by měla k uskutečnění uvedených technických změn postačovat. Lze však důvodně predikovat odložení účinnosti o další měsíce, eventuálně jeho novelu.

Součástí právní úpravy zákona č. 38/2021 Sb. je také novela institutu nepostižitelné části pohledávky z účtu povinného. Nově upravený § 304b o. s. ř. je krátkodobým řešením k zajištění nezbytných peněžních prostředků v případě nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) přikázáním pohledávky z účtu povinného. Dlouhodobějším řešením je založení chráněného účtu, který zajišťuje dominantní ochranu pohledávkám a částem příjmů povinného nepodléhajícím výkonu rozhodnutí.

 

Obnovení ochranné doby prodeje movitých věcí

Lex Covid justice III obnovuje tzv. ochrannou dobu (od účinnosti zákona, tj. od 31. března 2021 do 30. června 2021), po kterou se mimo zákonné výjimky neprovede výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí.

Podle Lex Covid justice III soud (exekutor) v ochranné době neprovede mimo zákonné výjimky výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem movitých věcí. Stejné omezení dopadá i na prodej spoluvlastnického podílu na movité věci.  Po uplynutí ochranné doby přijatá omezení bez dalšího ex lege zaniknou.

Uvedená ochranná doba se ovšem nijak nedotýká tzv. generálního a speciálního inhibitoria (zákaz nakládání se všemi věcmi nebo výslovně určenou věcí povinného). Přijaté omezení tak, jak je legislativně vyjádřené, dopadá pouze na provedení dražby movitých věcí toliko v ochranné době (nařízená dražební jednání by měla být odložena nejdříve na den následující po uplynutí ochranné doby).

Omezení se v ochranné době nepoužijí za předpokladu naplnění § 26 odst. 2 zákona č. 191/2020 Sb., byl-li v řízeních o výkonu rozhodnutí a v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona udělen příklep. Postup po udělení příklepu již nemá na majetkovou sféru povinného významnější vliv, protože vlastnické právo již pozbyl. Navazující kroky soudu (exekutora) po udělení příklepu směřují toliko k realizaci důsledků přechodu vlastnického práva na vydražitele.

Výčet zákonných výjimek představuje písemné oznámení povinného, že má být ve výkonu rozhodnutí (exekuci) pokračováno, a dále vymáhání některých vybraných přednostních pohledávek (výživné, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy).

 

Soupis a zjištění movitých věcí, tzv. jiný soupis

Na místě samém se soupis v ochranné době provede pouze tehdy, pokud je to pro vedení řízení nezbytné. Naopak je výslovně uvedeno, že tzv. jiného soupisu se omezení nedotýká.

Ten, kdo provádí soupis movitých věcí, by měl být vybaven respirátorem s odpovídající třídou ochrany, dezinfekčními prostředky na dezinfekci rukou, případně jednorázovými rukavicemi. Při úkonu zajištění by ten, kdo jej provádí, měl vzít v úvahu důsledky dalších protiepidemických opatření. Zvýšená pozornost by měla být věnována nutnosti zajištění komunikačních prostředků, které mohou sloužit např. k distanční výuce nebo výkonu povolání z domova (zejm. počítač, notebook, tablet, mobilní telefon) atd.

 

Jednotlivé úkony exekutora při exekuci prodejem movitých věcí (tzv. mobiliární exekuce)

Lex Covid justice III nevylučuje provádění úkonů tzv. místního šetření, jehož účelem je zjištění faktického pobytu povinného a kontaktování povinného (písemně, telefonicky, elektronickým způsobem) za účelem vykonávání exekuční činnosti.

Exekutor dále může i v ochranné době provádět jednání s povinným v místě jeho trvalého pobytu (adresy sídla), faktického pobytu (místa výkonu ekonomické činnosti), které se může skládat zejména z následujících úkonů: prověření majetkové situace, zjištění příjmů z podnikatelské činnosti, doručení příslušných exekučních příkazů a dalších listin. Povinný má při takové návštěvě možnost úhrady vymáhané částky k rukám vykonavatele, in eventum může dohodnout jiný adekvátní postup. Nelze než doporučit, aby o jejím průběhu vykonavatel z opatrnosti pořídil zvukově-obrazový záznam, jehož součástí bude poučení povinného, že soupis nelze provést. V opačném případě je nutné přesvědčivé zdůvodnění vykonavatele o existenci důvodů nezbytných pro vedení řízení – důvodů zvláštního zřetele hodných (zajištění sepsaných věcí).

 

Na co Lex Covid justice III nedopadá

Omezení Lex Covid justice III nedopadá na prodej věcí, které se rychle kazí. Nezpeněžení rychle se kazících věcí může vést podle okolností řízení a jejich konkrétní povahy a charakteru k úplnému zmaření uspokojení oprávněného.

Hotové peníze a cenné papíry či listiny představující právo na splacení dlužné částky rovněž nepodléhají zákonným omezením. Peníze se za movité věci nepovažují. V případě cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů či listin, představujících právo na splacení dlužné částky, soud (exekutor) postupuje podle § 334 o. s. ř. (výzva k plnění nebo zpeněžení pomocí obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice).

Lex Covid justice III nemůže dopadat ani na odebrání věci podle § 345 a násl.  o. s. ř. Odebráním věci nepatřící povinnému může mít za následek zhoršení jeho postavení a životní úrovně (např. odebrání dopravního prostředku), ovšem oprávněnému věc neprávem zadržuje (§ 1040 o. z.).

Normy Lex Covid justice III neomezují ani možnost prodeje věci podle § 44a odst. 4 ex. řádu, tzv. zpeněžení majetku se souhlasem exekutora. Důvodem je především charakter tzv. smluvní volnosti  (byť v   omezeném  režimu, který vyplývá z obsahu § 44a odst. 4 ex. řádu)  institutu zpeněžení majetku se souhlasem exekutora.  Může-li povinný souhlasit s provedením dražby movitých věcí, tím spíše může za splnění zákonných podmínek sám zpeněžení provést (a maiori ad minus).  Současně je nutné připomenout, že zpeněžení majetku v této situaci provádí povinný, nikoliv exekutor.

Z logiky věci se omezení zákazu soupisu movitých věcí a jejich následné zajištění z povahy věci vylučuje u vyklizení. Současně lze přijmout závěr, že omezení nedopadají ani na prodej zástavy movité věci.

 

Obnovení doby výběru čtyřnásobku životního minima

Podle Lex Covid justice III se do 30. června 2021 obnovuje doba, která podle Lex Covid justice II zanikla ke dni 28. února 2021. Po tuto dobu se zákazy podle § 304 odst. 1 a 3 o. s. ř. nevztahují na peněžní prostředky do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.  Následně, od 1. července 2021, bude v účinnosti nová úprava nepostižitelné části pohledávky z účtu povinného podle zákona č. 38/2021 Sb.

 

Autor JUDr. Ing. Martin Štika je soudním exekutorem v Hradci Králové, členem Právní a legislativní komise Exekutorské komory ČR a doktorandem na Katedře občanského práva Právnické fakulty ZČU v Plzni.
Foto: Pixabay