ÚS bude opět řešit spory ohledně státního občanství knížete Salma

Letitými spory o československé státní občanství knížete Huga Mikuláše Salma, které je důležité pro případné restituční nároky rodu Salmů, se bude znovu zabývat Ústavní soud. Ten koncem loňského roku obdržel stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), který ve shodě s Městským soudem v Praze nepovolil obnovu řízení. Dcery Huga M. Salma, Ida Schoellerová a Marie Salm Reifferscheidt-Raitzová, řadu let usilují o navrácení rozsáhlého rodového majetku na Blanensku, který zahrnuje vedle 6000 hektarů lesů a polí i zámek v Rájci nad Svitavou (na úvodní fotografii).

 

Československé stání občanství knížete Huga Mikuláše Salma je pro případné restituční šance klíčové. V roce 1939 se totiž kníže Salm přihlásil v dotazníku k německé národní příslušnosti. Jeho potomci ale už roky tvrdí, že jednal pod tlakem okolností spojených s okupací, nikoliv o své svobodné vůli. Podle nich vlastně nikdy nepozbyl československé občanství.

Hugo Mikuláš Salm zemřel v březnu 1946, osmnáct dní po smrti mu bylo doručeno osvědčení o udělení prozatímního československého občanství. Šlo však jen o provizorium, a rodina tak přišla na základě Benešových dekretů o majetek.

Městský soud v Praze i NSS se v řízení o případné obnově podrobně zabývaly jednotlivými dokumenty a dalšími důkazy, jejichž prostřednictvím chtěli potomci dokládat postoje Huga Mikuláše Salma a jeho osud za druhé světové války. Podle starších, dříve předložených dokumentů a rozhodnutí se neprokázalo, že by se Hugo M. Salm aktivně účastnil boje za osvobození Československa nebo že by trpěl pod nacistickým terorem. Ke změně náhledu nepřispěly ani dokumenty nové.

„Ministr vnitra se těmito (dokumenty) zabýval a městský soud jeho závěry náležitě přezkoumal. I podle názoru Nejvyššího správního soudu žádná ze stěžovatelkami akcentovaných listin nemá potenciál vyvolat obnovu řízení,” stojí v obsáhlém rozhodnutí NSS.

Soudní spory Salmů Ústavní soud v minulosti již několikrát řešil – například v roce 2005 vyhověl stížnosti potomků ve sporu o Salmovo občanství. Šlo však jen o dílčí úspěch, který k vydání majetku nevedl.

 


Kauza rodu Salmů

1992 – Dědicové hraběte Huga Mikuláše Salma (1893 až 1946) požádali o navrácení zhruba 7000 hektarů zemědělské půdy a lesů převážně na Blanensku, zámku v Rájci nad Svitavou na Blanensku, zámku v Blansku a dalších nemovitostí na Blanensku.

1997 – Městský soud v Praze uznal restituční nárok Salmových dědiců, který předtím dvakrát zamítl Okresní pozemkový úřad v Blansku. Podle soudu Hugo M. Salm po druhé světové válce získal takzvané osvědčení o zachování československého občanství, zemřel však dříve, než mu bylo uděleno.

1998 – Okresní pozemkový úřad v Blansku schválil žádost rodiny Salmů o vydání zámku v Blansku a dalších budov, lesů a polí. Proti rozhodnutí se odvolaly Lesy ČR, zástupci města Blansko a Muzeum Blanska, v jejichž držení majetek byl.

2000 – Krajský soud v Brně rozhodnutí pozemkového úřadu o vydání zámku v Blansku a dalšího majetku zrušil.

Březen 2001 – Krajský soud v Hradci Králové rozhodl, že společnost Lesy ČR má potomkům rodu Salmů v restituci vrátit 300 hektarů půdy u obce Kuničky na Blanensku. Již předtím týž soud rozhodl o vydání půdy u obce Veselice rovněž na Blanensku. Lesy ČR podaly proti vydání pozemků stížnost k Ústavnímu soudu.

Červen 2002 – Ministr vnitra Stanislav Gross rozhodl, že předek žadatelů o restituce Hugo Mikuláš Salm nebyl po druhé světové válce československým občanem a majetek mu byl zabaven podle Benešových dekretů. Gross tak potvrdil předchozí stanovisko svého resortu. Restituenti se odvolali.

Červenec 2002 – Ministr zemědělství Jan Fencl rozhodl, že na zámek v Blansku s přilehlými pozemky se nevztahuje zákon o půdě, neboť nejde o zemědělský majetek. Zámek a pozemky tedy nemohou být vydány v restitučním řízení.

Listopad 2002 – Pozemkový úřad v Blansku rozhodl, že Salmové nemají nárok na vydání zámku v Blansku. Úřad vycházel ze závěru ministra zemědělství Jana Fencla. Žadatelé rozhodnutí přijali.

Listopad 2003 – NSS potvrdil rozhodnutí Ministerstva vnitra, že Hugo M. Salm nebyl po válce československým občanem.

18. srpna 2005 – Ústavní soud zrušil verdikt Ministerstva vnitra, že Salm nebyl čs. občanem, i pozdější potvrzující verdikt NSS.

Duben 2006 – Ministerstvo vnitra znovu nepřiznalo Salmovi československé občanství.

10. května 2006 – Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová, Salmova dcera, podala trestní oznámení na vedoucí Oddělení státního občanství a matrik Ministerstva vnitra. Úřednice podle ní zneužila pravomoci veřejného činitele při rozhodování o Salmově občanství.

4. ledna 2007 – Advokát Salmů oznámil, že Salmova dcera s trestním oznámením neuspěla. Policie případ odložila.

19. června 2008 – Salmovi dědicové u Městského soudu v Praze neuspěli s žalobou proti postupu ministerstva vnitra.

6. listopadu 2008 – Dcery Huga Salma, Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová a Ida Schoellerová, podaly k NSS kasační stížnost na rozsudek pražského městského soudu.

21. října 2011 – Soud rozhodl, že se historička Eva Nečasová musí omluvit za tři výroky, které uvedla o Hugovi Salmovi ve svých knihách o restitucích. V knihách jej přirovnala k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi a jeho přihlášení k německému občanství v roce 1939 připodobnila k vlastizradě. Na Nečasovou podaly žalobu na ochranu osobnosti Salmovy dcery. Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí změnil a žalobu dcer zamítl. NSS pak případ vrátil do Olomouce. Napodruhé vrchní soud v omezeném rozsahu rozhodl ve prospěch dcer. V důsledku toho se pak Eva Nečasová musela omluvit jen za dva výroky. V září Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost E. Nečasové.

6. prosince 2011 – NSS zamítl dovolání potomků Huga M. Salma ve sporu, který mohl ovlivnit restituční kauzu. Potomci chtěli dosáhnout toho, aby justice zneplatnila Salmovo přihlášení k německé národnosti. Tvrdili, že jednal pod nátlakem.

15. března 2012 – ÚS odmítl stížnost potomků Salma ve sporu o jeho přihlášení k německé národnosti.

19. září 2014 – Městský soud v Praze rozhodl, že se ministr vnitra bude muset opět zabývat tím, zda byl Salm čs. občanem.

21. dubna 2016 – Salmovi potomci u Krajského soudu v Brně neuspěli s dílčí žalobou, ve které se domáhali pokračování řízení, které mělo určit, zda Salmova žádost o německé občanství v roce 1939 byla platná.

11. července 2016 – NSS zamítl kasační stížnost Salmových potomků, kteří se neúspěšně pokoušeli zpochybnit Salmovo přihlášení k německé národní příslušnosti.

11. ledna 2021 – vloni na podzim NSS nepovolil obnovu procesu týkajícího se šlechticova občanství. Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková k tomu uvedla, že proti rozhodnutí byla podána ústavní stížnost a zatím o ní není rozhodnuto.

 

Zdroj: ČTK
Foto zámku v Rájci nad Svitavou: Zdeněk Fiedler/CC BY-SA 3.0/ https://bit.ly/38D47N3

Go to TOP