Leges, Praha 2019, 384 stran, 690 Kč.

Zvyšující se počet vyšetřovaných, obžalovaných a odsouzených právnických osob vyvolává poptávku i nutnost kvalifikovaného zastoupení právnické osoby v trestním řízení vedeném proti ní. Při praktické obhajobě právnických osob se setkávám, a myslím, že nejen já, s tím, že některé důležité otázky týkající se trestní odpovědnosti právnických osob, jejich sankcionování i trestního řízení podle zákona č. 418/2011 Sb., účinného od roku 2012, resp. podle trestního řádu, nejsou v zákonné úpravě zcela jasně a zřetelně upraveny, případně na jejich řešení existují nejednotné názory.

Často jde o otázky, na které zákon ani nepamatuje, anebo takové, které nejdou vyřešit jinak než jen změnou platné právní úpravy. To vyvolává rozpaky a četné diskuse. Odtud pak není daleko k otázkám, zda vůbec bylo nutné přijímat trestní odpovědnost právnických osob, zda a jakou roli v tom hrály mezinárodní důvody, a jakou roli v konečném textu zákona hrálo tolik známé legislativní kutilství zákonodárce, případně, zda by ještě dnes nebylo možné se trestní odpovědnosti právnických osob „zbavit“ a nahradit ji např. odpovědností podle správního práva.

Tyto otázky a dlouhou řadu dalších si klade ve své nové monografii Trestní odpovědnost právnických osob v České republice. Problémy a perspektivy, která v nedávné době vyšla v nakladatelství Leges, prof. Jiří Jelínek, vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty UK v Praze. Autora jistě není třeba odborné veřejnosti představovat, tématu trestní odpovědnosti se dlouhodobě věnuje a publikuje o něm. Jeho novou monografii ovšem považuji za nutné představit, protože pro okruh čtenářů Bulletinu advokacie může představovat znamenitý pramen důležitých informací.

Pozornost problematice trestní odpovědnosti věnuje řada autorů. Nicméně recenzovaná práce prof. Jelínka je svým způsobem zpracování a bohatstvím mnohých myšlenek určitě ojedinělá, originální a po obsahové stránce velice kvalitní.

Autor systematicky práci rozdělil do dvanácti kapitol, ve kterých se nejprve pokouší odpovědět na otázku, proč je trestní odpovědnost právnických osob v České republice otázkou stále aktuální. Dále rozebírá kriminologické souvislosti trestní odpovědnosti korporací. Vzhledem k obecně traktovanému závěru, že důvodem přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob v České republice byly mezinárodní závazky ze strany Evropské unie, pojednává o této otázce ve třetí kapitole.

Po stručném představení legislativního vývoje následují kapitoly, které podle mého názoru tvoří jádro práce. Jsou to zejména pátá kapitola charakterizující trestní odpovědnost v ČR jako odpovědnost pravou, odvozenou, souběžnou, nezávislou a subjektivní, šestá kapitola o možnosti právnické osoby „vyvinit se“ z trestní odpovědnosti, sedmá a osmá kapitola o rozsahu kriminalizace jednání právnických osob a přechodu trestní odpovědnosti právnických osob na právního nástupce.

Trestní odpovědnost právnických osob, poskytovatelů zdravotních služeb a problémy sankcionování právnických osob jsou obsahem následujících kapitol. Jedenáctá kapitola pojednává o problémech trestního řízení proti právnickým osobám (zajištění účasti právnických osob v trestním řízení, nutná obhajoba a právnická osoba, obviněná právnická osoba a důkazní břemeno, a nakonec otázky možné kolize mezi přestupkem právnické osoby a trestným činem právnické osoby). Poslední, dvanáctá kapitola se jmenuje „Česká republika a trestní odpovědnost právnických osob – navždy spolu?“, a Jelínek v ní sumarizuje poznatky, ke kterým dospěl.

Autor tedy věnoval v monografii samostatnou pozornost řadě vybraných okruhů problémů z oblasti trestní odpovědnosti právnických osob. Postupoval tím způsobem, že je pojmenoval, vymezil a popsal, analyzoval, a také se k nim přímo a konkrétně vyjádřil. Na více místech také uvedl jejich možné řešení. Jak ale sám konstatuje, je ještě řada dalších, dosud nezodpovězených problémů, pro které nebylo zřejmě v monografii již místo, a kterými se tudíž zabývat nemohl.

Recenzovaná monografie není vyčerpávajícím komentářem k platné úpravě. Autor si vybral určitou množinu problémů, které považuje za nejdůležitější, klade si v práci otázky, hledá odpovědi, interpretuje, nabízí vlastní řešení, včetně řešení de lege ferenda.

Autor vychází ze širokého okruhu literárních pramenů, včetně cizojazyčných – tím práce překračuje svůj název; jde o výklad trestní odpovědnosti právnických osob v České republice, ale čtenáři se dostane řady informací o zahraničních právních úpravách či tendencích vývoje. Tak např. se mu dostane vysvětlení, proč je italská právní úprava pravou trestní odpovědností právnických osob, ačkoliv se běžně v odborné literatuře uvádí, že jde o odpovědnost administrativní, poskytne se mu informace o tom, kdy byla přijata trestní odpovědnost např. v Estonsku či Portugalsku a jaké jsou tamní prameny právní úpravy, nastíní se vývoj španělské právní úpravy, upozorní se, že v Německu probíhají diskuse o nahrazení současného administrativního modelu pravou trestní odpovědností právnických osob, a četné další informace ze zahraničí.

Recenzovaná monografie je ojedinělá z více důvodů, které se vzájemně doplňují a významně, smysluplně umocňují. Znamenitý význam způsobu zpracování spočívá v tom, že autor je schopen přiléhavě reagovat nejen na záměry zákonodárce v podobě výkladu dotčené platné právní úpravy, ale právě též využít s tématem spojené zásadní otázky a z nich plynoucí poznatky nauky v souvislosti s trestní odpovědností právnických osob. Významným a charakteristickým znakem vysvětlování a komentování jím zpracovávané problematiky je využití autorovy bohaté pedagogické praxe. Ta mu umožňuje to, aby danou problematiku nejen dokázal zpracovat a podávat ve vysoké vědecké kvalitě, ale současně ji také vyložit srozumitelným způsobem, aby byla použitelná a pochopitelná též pro větší okruh odborníků z praxe působící v této oblasti. Zároveň umožňuje alespoň určitou základní orientaci v této problematice širší veřejnosti, podle konkrétních možností a znalostí čtenářů jeho textu.

Praktikující advokáti se budou zajímat především o ty partie práce, které jim umožní kvalifikovaně argumentovat ve prospěch obhajoby, typicky např. o možnosti právnické osoby „vyvinit se“ z trestní odpovědnosti a za jakých podmínek, nebo o kritiku (naštěstí minoritního) názoru zastávaného resortem státního zastupitelství, že v řízení proti právnickým osobám dochází k obrácení důkazního břemene a je povinností obhajoby určité skutečnosti dokázat a nést důkazní břemeno.

Chtěl bych však upozornit na první kapitolu práce, která obecně vymezuje a vykládá trestní odpovědnost právnických osob jako stále velice aktuální společenský fenomén. Co si nepochybně zasluhuje samostatnou pozornost čtenáře, jsou úvahy v této kapitole týkající se charakteristiky současné moderní, globalizované kapitalistické ekonomiky a postavení a úlohy právnických osob v této společnosti, zejména nadnárodních korporací. Kriminologické úvahy autora, zde uváděné, nepochybně mají význam nejen jako uvedení do zkoumané problematiky, ale již zde lze najít oporu či kritiku pro smysluplnost posuzování současné platné právní úpravy v této oblasti s výhledy do budoucnosti.

Také poslední kapitola s otevřeným názvem „Česká republika a trestní odpovědnost právnických osob – navždy spolu?“ nepochybně zaujme stručným, věcným a výstižným doporučením ke změně právní úpravy.

Na závěr bych chtěl laskavého čtenáře ještě upozornit, že Jelínek řadu myšlenek a vysvětlení uvádí v poznámkách pod čarou. Odtud se lze dozvědět nejen, že v Riegrově naučném slovníku z roku 1870 jsou spisy Friedricha Karla von Savigny (autora teze, že právnické osoby jsou fikcí) charakterizovány tak, že se vyznačují „hlubokou učeností, ostrovtipností a uhlazeným vypravováním“ (str. 76), ale obsahují např. i vysvětlení, proč se nelze pro podporu řešení současných právních otázek dovolávat názorů v dílech Andreje Vyšinského, sovětského právního teoretika období stalinismu, k čemuž bohužel v literatuře došlo (str. 344).

Monografii prof. JUDr. Jiřího Jelínka, CSc., Trestní odpovědnost právnických osob v České republice. Problémy a perspektivy mohu vřele doporučit nejen zájemcům o nelehké otázky trestní odpovědnosti korporací v České republice, ale prakticky všem, kteří se zajímají o současné problémy trestního práva a trestního řízení.

doc. JUDr. EDUARD BRUNA, Ph.D., je advokátem se specializací na trestní právo a vysokoškolským pedagogem; na Vysoké škole finanční a správní v Praze působí též jako děkan a vedoucí Katedry veřejného práva