NSS k podmínkám geologického průzkumu pro jaderný odpad

Nejvyšší správní soud se opakovaně vyslovil pro jednodušší posuzování podmínek pro geologický průzkum potenciálních lokalit pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu.

NSS odmítl názor Městského soudu v Praze, podle něhož by bylo třeba v rámci řízení o tzv. stanovení průzkumného území pro geologický výzkum potenciální lokality pro úložiště (v tomto sporu lokality Kraví hora nedaleko Moraveckých Pavlovic) zkoumat a poměřovat veřejné zájmy i z hlediska následného využití území. NSS upozornil, že Správa úložišť radioaktivních odpadů („SÚRAO“), která o stanovení průzkumného území požádala, prověřuje sedm různých lokalit.

Nejvyšší správní soud se přidržel předchozího rozhodnutí v podobné věci (které se týkalo stejné právní otázky u jiné potenciální lokality úložiště). Souhlasně citoval rozsudek ze dne 8. 11. 2018, č. j. 4 As 155/2018-63. Podle něj: „Daná lokalita představuje jen jednu z mnoha (zde konkrétně sedmi) alternativ. Proto ani není s jistotou dáno, zda na fázi geologického průzkumu budou navazovat další procesní fáze směřující k samotné realizaci výstavby úložiště. K této realizaci nakonec může, ale nemusí dojít. Geologický průzkum zde slouží pouze tomu, aby SÚRAO získala potřebné prvotní informace o tom, zda je daná lokalita vhodná. Je přitom pravděpodobné, že v šesti ze sedmi předem vybraných lokalit k navazujícím fázím procesu vůbec nedojde. Za této situace by bylo předčasné a neúměrně přísné požadovat po správních orgánech, aby se zabývaly otázkou existence veřejných zájmů bránících výstavbě hlubinného úložiště samého, resp. aby SÚRAO předkládala ke všem uvažovaným lokalitám detailní informace o parametrech jednotlivých možných úložišť, bez nichž posouzení této otázky není do důsledku možné.

NSS také odmítl, aby se na tzv. zvláštní zásahy do zemské kůry (mezi něž patří i potenciální budování úložiště) mechanicky vztahovala ustanovení geologického zákona, která dopadají na průzkum a dobývání výhradních ložisek nerostů. „Zvláštní zásahy do zemské kůry jsou činností výrazně odlišnou od vyhledávání a průzkumu ložisek výhradních nerostů, činností relativně nově upravenou (zatímco dobývaní nerostů je činností s dlouhou historií), užívají se při ní relativně nové technologie a činnost může sledovat jiné cíle z hlediska společenského i ekonomického. Je tedy pochopitelné, pokud se „pravidla hry“ dle geologického zákona pro průzkum a dobývání nerostů nepoužijí mechanicky, ale naopak „jen“ přiměřeně na zvláštní zásahy do zemské kůry…,“ uvádí se mimo jiné v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Ve sporu před správními soudy proti sobě stály v pozici žalobce a osob zúčastněných na řízení Calla – Sdružení za záchranu prostředí, z. s., Spolek „Nechceme úložiště Kraví hora“ a obec Věžná a jako žalovaný Ministerstvo životního prostředí. Žalobce se domáhal co nejširšího posouzení dopadů stanovení průzkumného území a následného využití na veřejné zájmy, zatímco žalovaný tuto otázku zkoumal jen ve vztahu ke geologickému průzkumu.

NSS také nepřisvědčil městskému soudu, podle něhož mělo ministerstvo v odůvodnění svého rozhodnutí předložit „alespoň hrubý plán činností a postupů, základní parametry, vlastnosti, či podmínky fungování“ úložiště. „Tento požadavek nemá oporu v zákoně. Navíc pomíjí, že žádost o stanovení průzkumného území je podána v nejranější fázi celého procesu (etapa vyhledávání). Bylo by předčasné, aby žadatel (SÚRAO) již v této fázi předkládal informace požadované městským soudem. Logické pořadí kroků je totiž opačné – po provedení geologického průzkumu v lokalitách vyhodnotí SÚRAO jeho výsledky a teprve pak může stanovit „plán činností a postupů“, parametry úložiště a podobně,“ uvedl soudce zpravodaj v dané věci Tomáš Rychlý.

Nejvyšší správní soud pro uvedené důvody rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm je městský soud vázán názorem NSS.

Celý text rozsudku je k dispozici zde.

Zdroj: Nejvyšší správní soud
Foto: Pixabay

 

Go to TOP