Martin Šolc: Právo, etika a kmenové buňky

Wolters Kluwer ČR, Praha 2018, 348 stran, 499 Kč.

Na podzim roku 2018 vyšla v ediční řadě Právní monografie nakladatelství Wolters Kluwer ČR publikace věnovaná v českém právním prostředí ojedinělému tématu: lékařskému výzkumu kmenových buněk. Výzkum kmenových buněk je jednou z nejnadějnějších a současně také nejkontroverznějších oblastí současné biomedicíny. O to více překvapí, že ačkoli byl český zákon o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách přijat již v roce 2006 a v České republice předmětný výzkum reálně a intenzivně probíhá, jeho právním a etickým aspektům bylo dosud v češtině věnováno jen velmi málo publikací (prakticky pouze dva sborníky sestavené autorským kolektivem z Kabinetu zdravotnického práva a bioetiky Ústavu státu a práva AV ČR z roku 2013). Takový stav je jistě nepříznivý již proto, že na jednu stranu jde o téma současně velmi zajímavé a prakticky přínosné, na stranu druhou také o téma vyvolávající přirozeně otázky na úrovni samotné individuální ontogeneze člověka. V českém prostředí nadto v zásadě absentuje veřejná diskuse o právně-etických otázkách souvisejících s daným druhem výzkumu (na což autor recenzované publikace správně upozorňuje). Vydání nové publikace o kmenových buňkách lze proto hodnotit jako chvályhodný počin.

Jak však s tématem naložil samotný autor, civilista působící na pražské právnické fakultě? V monografii se zaměřuje primárně (byť nejen) na problematiku výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách, což je eticky i právně nejkontroverznější druh kmenových buněk, jelikož při daném výzkumu dochází k vytváření a devastaci lidských embryí. Exponovaný obsah zpracovává komplexně, dává si záležet na multidisciplinárním přístupu, což odpovídá dua­litě jeho vzdělání (etika a právo). Sám autor knihu označuje za průvodce, který má každému čtenáři poskytnout ucelený vhled do předmětné problematiky a usnadnit hlubší studium jakékoli ze souvisejících otázek. Je třeba uznat, že tento účel kniha plní. Slouží mu ostatně také velmi bohatý poznámkový aparát a úctyhodný seznam použité literatury z oblasti práva, biologie i filozofie.

Monografie je rozdělena do tří částí, které se dále dělí na logicky uspořádané kapitoly. V první části knihy jsou představeny biologické základy kmenových buněk a jejich lékařského využití, ale také vývoje lidského embrya, jehož znalost je důležitá pro etickou diskusi o přípustnosti ničení lidských embryí. Druhá část je věnována etickým aspektům, kdy autor přibližuje diskusi o etice lékařského výzkumu i o morálním statusu embrya. Více než dvě třetiny délky knihy pak představuje třetí část o právních aspektech výzkumu kmenových buněk. Autor zde postupuje od práva mezinárodního a evropského přes český ústavní pořádek a obecnou právní úpravu medicínského výzkumu po zvláštní právní úpravu výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a její kritické srovnání v kontextu právních úprav vybraných evropských zemí.

Přes své vysoce specializované tematické zaměření monografie přináší také cenné analýzy širších právních otázek. Kniha tak ve skutečnosti zdaleka není jen o kmenových buňkách. Např. rozsáhlou kapitolu o české právní úpravě klinického hodnocení léčivých přípravků jistě ocení všichni, kdo se zajímají o jakkoli zaměřený farmaceutický výzkum. Dovolím si dokonce konstatovat, že jde o velmi ucelené a přehledné systematické shrnutí základů práva farmaceutického výzkumu, které by na českém knižním trhu mohlo najít vděčné čtenáře samo o sobě. Autor dále věnuje zvláštní podkapitolu velmi aktuální a nedořešené otázce občanskoprávní odpovědnosti za újmu vzniklou v souvislosti s prováděním lékařského výzkumu. Ve svých závěrech se nebojí být konkrétní a přináší návrhy možných řešení. Podnětná je rovněž kapitola, v níž autor uvažuje nad právní povahou lidských embryí v laboratorním prostředí a linií kmenových buněk. Zde se autor mj. dotýká obecných otázek právního režimu nakládání s lidským tělem a jeho částmi či smyslu postmortální ochrany lidského těla.

Kniha představuje komplexní multidisciplinární přehled právních a etických aspektů výzkumu kmenových buněk. Autor téma čtivě a srozumitelně systematizuje a vysvětluje i čtenáři, který s biologií, etikou nebo některou z pojednávaných oblastí práva nemá žádnou bližší zkušenost. Současně přichází s konsekventními analýzami mnoha právních otázek, které dosahují vysoké odborné úrovně a jistě budou inspirativní i pro náročnější čtenáře. Zahrnuty jsou přitom nejen specifické problémy samotného výzkumu kmenových buněk, ale rovněž širší dílčí témata, jež ocení mnohý právník zabývající se mj. občanskoprávní odpovědností, statusem lidského těla, medicínským výzkumem nebo systémem ochrany lidských práv Rady Evropy. Recenzovaná monografie čtenáři dobře poslouží k rozšíření vědomostí i jako inspirace pro vlastní bádání. Je tak třeba konstatovat, že se publikace vydařila a představuje podnětný příspěvek do pomyslné knižnice českého zdravotnického práva.

 

 JUDr. PETR ŠUSTEK, Ph.D., Katedra občanského práva a Centrum zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy

Go to TOP