Církve budou od příštího roku hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Novelu (tzv. zdanění církevních restitucí) poslanců KSČM, jež zdanění zavádí, podepsal 2. května 2019 prezident Miloš Zeman. Zdanění náhrad může ještě zrušit Ústavní soud. Napadnout je chce část senátorů i poslanců, podle nichž je protiústavní.

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentovali jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle předkladatelů z KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve budou muset podle novely zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Kritici i s odkazem na dřívější smlouvy mezi státem a církvemi o majetkovém vypořádání mluví o porušování principu právního státu a o zásahu do majetkových práv. Komunistům podle jejich oponentů nejde o zdanění církví, ale o vyvolání pocitu, že si církve majetek nezaslouží a že jej dostaly moc.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Předsedové České biskupské konference Dominik Duka, Ekumenické rady církví Daniel Ženatý a Federace židovských obcí Petr Papoušek ve společném prohlášení minulý týden uvedli, že zdanění finančních náhrad způsobí církvím vážné finanční obtíže, a pro některé menší může být dokonce likvidační. Novelu považují za nemravnou a protiústavní.

Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek KSČM pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD.

Rozšíření kontrol ve veřejné správě

Prezident 2. května také podepsal další novelu o finanční kontrole ve veřejné správě, která stanoví, že finanční kontroly ve veřejné správě nově zahrnou dobrovolné svazky obcí, jejich příspěvkové organizace a Správu železniční dopravní cesty (SŽDC).

Novela reaguje na směrnici EU, která požaduje zavést systém řízení a kontroly veřejných financí u všech subjektů veřejné správy. Proto je podle podkladů nynější právní úprava nedostatečná. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že Česko mělo změnu přijmout už před šesti lety.

Novela má podle ministryně ulehčit malým obcím, které musejí mít podle platné úpravy hlavního účetního nebo správce rozpočtu. Tuto povinnost je v praxi obtížné dodržet zejména pro obce, které mají málo zaměstnanců. Nově by u obcí a jiných malých organizací, které nemají více než pět zaměstnanců, mohl povinnosti správce rozpočtu nebo hlavního účetního zajišťovat externí účetní.

Senát chtěl v zákoně zachovat působnost krajů při zpracování ročních zpráv o výsledcích finančních kontrol obcí na svém území. Sněmovna tento návrh odmítla. Proti senátní úpravě se postavilo ministerstvo financí, podle kterého by přinesla obcím a krajům administrativní zátěž. Senátoři změnu obhajovali tím, že kraje by jinak ztratily přehled o důležitých informacích o obcích na svém území.

Zdroj: ČTK, foto T-mapy