Plánované změny v zákoně o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů (o kárném řízení) prošly připomínkovým řízením a zamířily přímo do Sněmovny, aniž by o této řadě významných procesních změn i nových institutů, které novela zavádí, proběhla veřejná odborná debata. A protože se plánované změny z velké části týkají i vrchních soudů, které se mají znovu v kárném procesu objevit jako soudu prvního stupně, uspořádalo vedení pražského Vrchního soudu 25. dubna 2024 celodenní kulatý stůl, ke kterému byli pozváni čelní představitelé justice, exekutivy i legislativy. Jeho cílem byla jak výměna zkušeností z dosavadní praxe kárných senátů, tak i očekávání spojená s možnou změnou kárného řízení.

U dvou řečnických panelů se tak po otevření debaty panem ministrem spravedlnosti prostřídali oba předsedové nejvyšších soudů, zástupci vrchních a krajských soudů, Nejvyššího státního zastupitelství, Ministerstva spravedlnosti, Soudcovské unie a Unie státních zástupců, Komory soudních exekutorů a České advokátní komory. Do debaty se svým příspěvky zapojili i předsedové ústavněprávních výborů horní i dolní komory Parlamentu a vystoupily dále i představitelky zákonodárné moci.

Jakkoli účastníci debaty hodnotili dosavadní rozhodovací praxi kárného senátu u Nejvyššího správního soudu za velmi kvalitní a transparentní, z příspěvků zazněla výrazná podpora opětovnému zavedení dvouinstančního modelu kárného řízení, který se jeví s ohledem na společenský význam nezávislého soudnictví jako vhodnější (a který doporučuje České republice ve své zprávě GRECO). Z příspěvků také zaznělo ocenění dosavadní účasti přísedících z řad advokátů v kárném senátu a převažovaly názory, které podporovaly její zachování (a rozšíření) i v novém kárném řízení. Opakovaně též zaznělo, že účast advokátů v rámci kárných senátů podporuje legitimitu kárných řízení i důvěru v justici samotnou.

Předmětem kritické debaty bylo pak složení prvostupňových kárných senátů, otázka otevírání hlasovacích protokolů odvolacích soudů kárnými senáty a některé aspekty dohody o vině a kárném opatření a opravného prostředku proti výtce.

Mluvčí nejvyšších soudů vysvětlovali a obhajovali koncept prvostupňových senátů rozšířených nejen o zástupce nesoudcovských právnických profesí, ale též o zástupce Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu (7-členné senáty). Ostatní mluvčí vrchních a krajských soudů ale tuto myšlenku nepodpořili a naopak namítali nadbytečnost, nesystémovost a těžkopádnost takového pojetí kárných senátů. Zazněly také obavy z prolomení procesní zásady utajení hlasovacích protokolů a návrhy na přísnější regulace nebo vypuštění takové možnosti v kárném řízení.

Z příspěvků profesních organizací soudců i státních zástupců zazněly vedle podpory dvojinstančního uspořádání kárného procesu také výhrady k navázání uplatnění regresní náhrady státem za újmu vzniklou v souvislosti s porušením povinností soudce či státního zástupce s institutem dohody o vině a kárném opatření, neboť při uzavření takové dohody by soudci či státnímu zástupci nemusel být znám rozsah újmy hrazené účastníkům státem, což by využitelnost dohod značně omezovalo. Rovněž byla namítaná nedůvodnost prodloužení subjektivní promlčecí lhůty u kárných provinění.

Za pořadatele lze shrnout, že z průběhu kulatého stolu vyplynula jednoznačná podpora navrhované novely a konkrétní podněty pro možné dílčí technické změny novely ještě v rámci legislativního procesu, ke kterým se přítomní zástupci legislativy vyjádřili poměrně vstřícně.

Jsem proto rád, že Kulatý stůl byl reprezentativně zastoupen, přednesené příspěvky byly velmi zajímavé a účel tohoto debatního fóra byl tak beze zbytku naplněn. Děkuji všem, kdo se v panelu i mimo něj k budoucí perspektivě kárného řízení fundovaně vyjádřili!

Luboš Dörfl, předseda Vrchního soudu v Praze

Foto: síť X VS Praha