Finanční správa zřejmě získá přístup k údajům o transakcích s kryptoaktivy, Národní knihovna by měla schraňovat i elektronické publikace a tisk. Zákon o digitální ekonomice, který má nastavit podmínky na internetu, či novelu lázeňského zákona chválila 21. srpna vláda.

 

Vláda 21. srpna schválila návrh zákona o digitální ekonomice. Cílem normy je zajistit ochranu uživatelů internetu i jejich dat a zároveň nastavit rovné podmínky mezi firmami, které na internetu působí. Zákon, který ještě musí posoudit Parlament, navazuje na evropská opatření pro fungování digitálního prostoru, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo průmyslu a obchodu.

Návrh zákona upravuje pravidla pro fungování on-line zprostředkovatelských služeb, jako jsou poskytovatelé připojení k internetu, internetová tržiště, sociální sítě, cloudové služby, on-line platformy, webový hosting či internetové vyhledávače. Uživatelé tak získají větší kontrolu nad poskytovanými službami.

Zákon také zavádí pravidlo, že co je nelegální v běžném prostředí, je nelegální i on-line. Uživatelé budou mít možnost prostřednictvím řádně odůvodněného oznámení upozornit na nelegální obsah. Toto upozornění bude muset zahrnovat vysvětlení, proč je obsah nezákonný. Oznámení poté posoudí platforma podle právních předpisů a pouze pokud je zřejmé, že je obsah opravdu nezákonný, tento obsah smaže.

Návrh zákona také nastavuje pravidla pro elektronický obchod a další digitální služby, aby se zamezilo nebezpečí, že se na trhu prosadí pouze největší hráči. Pravidla jsou podle ministerstva nastavena proporcionálně podle velikosti jednotlivých subjektů, takže velké internetové firmy budou mít více povinností než malé. Ochrana menších subjektů má podpořit konkurenci a rozvoj inovací.

 

Finanční správa zřejmě získá přístup k údajům o transakcích s kryptoaktivy

Poskytovatelé služeb spojených s kryptoaktivy zřejmě budou muset jednou ročně hlásit Finanční správě obchody, které lidé s těmito aktivy uskutečnili. Povinnost se bude týkat poskytovatelů se sídlem v Česku. Informace o českých držitelích kryptoaktiv, kteří je mají prostřednictvím zahraničních poskytovatelů služeb, získá Finanční správa z automatické mezinárodní výměny informací.

Novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, který do českého práva přenáší směrnici Evropské unie a pravidla dohodnutá v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Cílem úpravy je omezit možnosti daňových úniků a narovnat podmínky mezi držením kryptoaktiv a využíváním standardních finančních produktů.

Ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona upozornilo, že v Česku zatím chybí legislativa, která by umožňovala systematicky sbírat informace o uživatelích kryptoaktiv pro daňové účely. Příjmy z transakcí s kryptoaktivy, jako je jejich těžba, výměna za běžnou měnu nebo i maloobchodní transakce placené kryptoměnami, přitom mohou podléhat dani z příjmu.

Navržený zákon předpokládá, že poskytovatelé služeb spojených s kryptoaktivy, kteří sídlí na českém území, by jednou ročně nejpozději do konce června předávali Finanční správě souhrnné informace o transakcích jejich klientů za předchozí rok. Údaje, které se budou týkat daňových rezidentů z jiných členských zemí EU, automaticky předá Finanční správa daňovým úřadům dotčených zemí. Stejně tak z těchto zemí dostane informace o transakcích s kryptoměnami, které uskutečnili čeští občané prostřednictvím zahraničních poskytovatelů služeb spojených s kryptoaktivy.

Ohlašovací povinnost se bude týkat směny mezi jednotlivými kryptoaktivy, výměny kryptoaktiv za běžnou měnu nebo maloobchod se zbožím a službami, kdy k úhradě posloužila kryptoaktiva v hodnotě vyšší než 50.000 dolarů (1,14 milionu korun).

V případě porušení oznamovací povinnosti bude poskytovatelům služeb spojených s kryptoaktivy hrozit pokuta až 1,5 milionu korun. Finanční správa je také bude moct zařadit na seznam nespolupracujících subjektů a v krajním případě jim zakázat činnost na území Česka.

Podle ministerstva financí zákon zmenší prostor pro obcházení daňových předpisů a pro daňové úniky. Narovná také tržní prostředí mezi kryptoaktivy a standardními finančními produkty, když odstraní neoprávněnou výhodu těch držitelů kryptoaktiv, kteří řádně neplnili své daňové povinnosti. Vyšší transparentnost v sektoru kryptoaktiv podle ministerstva také pomůže k odhalování vlastnických a obchodních struktur, které slouží k obcházení daňových zákonů.

 

Národní knihovna by měla schraňovat i elektronické publikace a tisk

Národní knihovna a Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana by měly dostat povinnost schraňovat pro budoucí generace vedle tištěných také elektronické publikace a elektronický periodický tisk. Příslušnou novelu knihovního a tiskového zákona schválil kabinet Petra Fialy.

Je to reakce na rostoucí počet čistě elektronických publikací, uvedl kabinet. Národní knihovna by podle novely měla v rámci hlavní činnosti povinnost sbírat také vybrané dokumenty volně přístupné v informačním prostředí (web-harvesting). Norma obsahuje i pravidla pro uchovávání a zpřístupňování takto získaných informací a dokumentů.

Podle odhadů ministerstva kultury by celkové náklady na rozšíření činnosti knihoven měly dosáhnout zhruba 15 milionů za rok. Částka v sobě zahrnuje zhruba 7,5 milionu Kč ročně na náklady na 15 pracovních úvazků, provozní náklady asi 2,3 milionu ročně rok a rovněž investiční náklady čtyři miliony ročně.

Obdobný návrh předložila už minulá vláda, ve sněmovně ale, podle předkladatelů i kvůli epidemii covidu, byl projednán pouze v prvním čtení.

 

Novela lázeňského zákona nastavuje způsob evidence ochranných pásem

Vláda schválila také novelu lázeňského zákona, která zejména nastavuje způsob evidence ochranných pásem 1. stupně, vnitřních území lázeňských míst, přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod v informačním systému katastru nemovitostí a jeho předávání do základních registrů.

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) předložilo novelu bez akčních limitů, které měly stanovit lázeňským městům ekologické cíle. „S ohledem na rozdílnou interpretaci kompetencí ze strany ministerstva životního prostředí (MŽP) se MZd rozhodlo pojem ‚akční limit‘ z novely lázeňského zákona vypustit a navrhuje společné jednání, kde bude vyřešeno, zdali během interpretace navrhovaného právního předpisu nedošlo ke zmatení pojmů,“ uvedl resort k připomínkám.

Důvodem pro stanovení akčních limitů jako hodnoty znečištění ovzduší, ke které by mělo vnitřní území lázeňského místa směřovat v případě, že je tato hodnota překračována, mělo být podle něj definování vhodného prostředí k poskytování lázeňské péče.

V současné době mají poskytovatelé lázeňské péče povinnost předložit ministerstvu každých pět let zprávu o stavu klimatických podmínek v místě. Nově měli mít povinnost podnikat společně se státní správou a samosprávou aktivní kroky a snažit se o trvalé zlepšení stavu ovzduší v lázeňském místě. Jako aktivní kroky MZd navrhovalo například řešení dopravy, centrálního vytápění, způsobu úpravy zeleně nebo hluku. Pokud by nebylo ovzduší dostatečně čisté, mohlo by MZd nařídit obci trvalý monitoring a zprávy žádat každý rok.

Kromě MŽP, které se domnívalo, že MZd zasahuje do jeho kompetencí, kritizovala návrh také například Hospodářská komora ČR nebo Karlovarský kraj, na jehož území je šest lázeňských měst. Na seznamu jich je 39, nejvíc v Karlovarském a Olomouckém kraji, hlavně v Jeseníkách (5), ale také v kraji Ústeckém (5), Královéhradeckém (4), Zlínském (4), Jihočeském (4), Libereckém (2), Jihomoravském (2), Moravskoslezském (2), Středočeském (2), Plzeňském (1) či Pardubickém (1). V červenci přibyl jako poslední Frymbuk, který leží u jihočeské nádrže Lipno.

V Česku existuje 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče, dohromady mají 25.000 lůžek a zaměstnávají 11.000 lidí. V roce 2022 se v nich léčilo přes 842.000 lidí, z nich asi 293.000 byli cizinci. Léčebných pobytů bylo 216.000, necelá polovina hrazená zdravotní pojišťovnou.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com