Organizace na pomoc potřebným žádají senátory a senátorky, aby při schvalování insolvenční novely nepodpořili návrh na zavedení povinné minimální srážky pro dlužníky. Podle nich by opatření vedlo k práci načerno. Je tak v rozporu s chystanou reformou dávek, která má motivovat k legálnímu zaměstnání. Šest organizací to uvedlo ve společném prohlášení. Mezi pisatele patří Člověk v tísni, Charita ČR, Rada seniorů ČR, Rubikon Centrum, Institut prevence a řešení předlužení a agentura PAQ Research.

Zavedení povinné minimální srážky ve výši pěti procent minimální mzdy navrhují doplnit do insolvenční novely senátoři. Letos by se tak dlužníkovi sráželo nejméně 945 korun. U lidí se starobním, invalidním či sirotčím důchodem by byla částka poloviční. Senátní hospodářský a ústavně-právní výbor doporučily vrátit předlohu s touto změnou sněmovně. Horní komora by o tom mohla hlasovat tento týden.

Jak uvedl Daniel Hůle, vedoucí dluhového poradenství organizace Člověk v tísni, z analýzy Ministerstva spravedlnosti vyplývá, že žádný z okolních států minimální srážku nemá a nízkopříjmovým dlužníkům se nic nesráží. „Výše nezabavitelné částky je v Česku navíc výrazně nižší než u většiny srovnávaných zemí,“ uvedl Daniel Hůle.

Šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň při projednávání novely řekl, že ale hrazení dluhu srážkami ze mzdy kvůli růstu nezabavitelného minima kleslo. Očekává, že Senát zákon se změnou sněmovně vrátí a poslanci uzákonění minimální srážky pak podpoří.

Podle organizací je české nezabavitelné minimum při přepočtu na kupní sílu ve srovnání s částkou v Německu, Polsku a Rakousku poloviční. Povinná srážka by postihla hlavně dlužníky s nízkým příjmem, tedy pracovníky s menším úvazkem, chudé početnější rodiny či důchodce. Vedla by k práci načerno, uvedly organizace. Podle jejich zástupců je tak návrh na zavedení povinné minimální srážky v rozporu s připravovanou revizí dávek, která má naopak motivovat k legálnímu zaměstnání. Výše nového příspěvku, který nahradí čtyři dosavadní podpory, se má totiž odstupňovat podle přiznaného výdělku a snahy pracovat oficiálně.

Šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl poukazuje na to, že k záměru nebylo běžné připomínkové řízení a nevedla se o něm ani odborná debata. Podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniela Prokopa z PAQ Research není systém exekučních srážek v Česku dobře nastavený a tlačí dlužníky do šedé ekonomiky. Pavla Aschermannová z Rubikon centra podotkla, že by stát přišel o peníze kvůli práci načerno. Organizace považují za systémové řešení rozšíření možnosti oddlužení. Senátor Tomáš Goláň je přesvědčen o tom, že právě minimální srážka vytvoří tlak na to, aby lidé do oddlužení nastoupili.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com