Mlčenlivost v trestním řízení z pohledu advokáta, státního zástupce i soudního znalce byla 16. května 2024 probíraným tématem dalšího, již třetího diskusního čtvrtka na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, pořádaného zdejší Katedrou trestního práva. Vystoupení debatujících potvrdila, že na toto téma bude asi vždy probíhat věčný souboj mezi obhájci, kteří mlčenlivost hájí jako základní součást práva jejich klientů na spravedlivý proces, a státními zástupci, kteří se jí snaží prolomit, aby usvědčili pachatele.

Jako první v diskusi vystoupil advokát Mgr. Lukáš Trojan, člen představenstva ČAK a předseda jejího Výboru zákonné advokátní mlčenlivosti ČAK, který úvodem zdůraznil, že povinnost mlčenlivosti není privilegiem advokáta, ale historicky vznikla a existuje na ochranu zájmů klientů, a to primárně jejich ústavně chráněného práva na spravedlivý proces.

Poukázal také na snahy tuto mlčenlivost prolomit například orgány správy daní, a především pak orgány činnými v trestním řízení s odkazem na § 21 odst. 2 zákona o advokacii, kdy policie advokáta předvolá například k podání vysvětlení a předloží mu dokument podepsaný klientem, který advokáta zprošťuje mlčenlivosti. Podle Trojanových slov by v takovém případě advokát neměl vypovídat a Komora takový postup aprobuje, neboť advokát nesmí mít žádnou pochybnost o tom, že jej klient mlčenlivosti zprostil svobodně a bez nátlaku, a proto to musí advokátovi vždy potvrdit osobně.

Jak Trojan dále řekl, ČAK se dlouho potýká s tím, že chybí objektivní ochrana všech dat, které advokát při obhajobě vytvoří, či které tvoří obsah komunikace s klientem; tato úprava je ale obsažena v novele zákona o advokacie, která je nyní ve sněmovně a jejíž schválení se očekává. (Druhé a třetí čtení novely zákona o advokacii, sněmovní tisk č. 623, je zařazeno do návrhu pořadu 103. schůze poslanecké sněmovny, která začíná 21. května – pozn. red.)

Jako druhý se ujal slova státní zástupce JUDr. Miroslav Růžička, Ph.D., ředitel analytického a legislativního odboru Nejvyššího státního zastupitelství, který hned úvodem poznamenal, že orgány činné v trestním řízení vždy bojovaly a bojují o přístup k informacím chráněným podle různých zákonů (např. zákonem o ochraně utajovaných informací, daňovými předpisy, služebním zákonem či zákonem o zdravotních službách). Univerzální úprava podmínek, za nichž je možné povinnosti mlčenlivost zprostit, ale neexistuje a pokud tuto úpravu neobsahuje ani zvláštní zákon, využívají podle Růžičkových slov orgány činné v trestním řízení § 8 odst. 5 trestního řádu, podle kterého může o zproštění mlčenlivosti rozhodnout soudce.

Třetí vystupující, doc. JUDr. Vladimír Pelc, Ph.D., člen pořádající katedry a rovněž praktikující advokát, upozornil na významný nález Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2023, sp. zn. IV. ÚS 662/23. Ústavní soud se v něm postavil na stranu advokátky, která dostala pokutu za to, že s odkazem na povinnou advokátní mlčenlivost odmítla vypovídat jako svědek v případě, kde jako substitut zvoleného obhájce zastupovala obviněného.

O mlčenlivosti v trestním řízení z pohledu soudního znalce pak jako čtvrtý pohovořil prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M., soudní znalec v oboru, kybernetika a kriminalistika. Ten pochválil její úpravu v nejnovějším zákoně č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, jako nejkomplexnější úpravu mlčenlivosti znalce od roku 1945. Podle aktuálně platného zákona může znalce zprostit mlčenlivosti jen zadavatel znaleckého posudku a totéž platí i pro další osoby, které se na vytvoření posudku podílely. „Je to jedna z mála zcela akceptovatelných částí nového zákona o znalcích,“ řekl Smejkal. Jak dále poznamenal, k této otázce bohužel zatím existuje jen minimum judikatury. Poukázal také na podle něj sporné ustanovení zákona, podle kterého se znalec nemůže mlčenlivosti dovolávat vůči orgánu vykonávajícímu dohled nad znaleckou činnosti, tedy vůči Ministerstvu spravedlnosti. Na druhou stranu ale soudní znalec nemá oznamovací povinnost podle AML zákona.

Záznam celé debaty si zájemci mohou přehrát ZDE.

Moderátor diskuse JUDr. Jiří Mulák, Ph.D., z pořádající katedry závěrem pozval všechny přítomné i ty, kteří debatu sledovali online, na další diskusní čtvrtek, který se bude konat 30. května 2024 a jehož tématem budou informace v trestním řízení a jejich ochrana.

PhDr. Ivana Cihlářová

Foto: redakce AD