Odborníci na rodinné právo diskutovali o řešení mezigeneračních sporů

Nejhorší spory jsou spory v rodině, protože jsou plny emocí a vztahů. Na tom se shodli účastníci konference, kterou v úterý 14. května 2024 pořádala v Praze Unie rodinných advokátů za podpory České advokátní komory a ve spolupořadatelství se společnostmi EPRAVO.cz a Roybilling. Konference se zúčastnilo sedmdesát advokátů, soudců a dalších odborníků, kteří se věnují právu rodiny.

 

Konferenci moderovala a svým vystoupením zahájila senátorka a prezidentka Unie rodinných advokátů JUDr. Daniela Kovářová, která hovořila o pnutí mezi generacemi. „Mladí vždycky chtěli žít posvém a nechtěli přejímat ctnosti, které se osvědčily do té doby,“ řekla Daniela Kovářová. „Dnes ale poprvé usiluje mladá generace nejen o svobodu pro své životy, ale touží přetvořit životy svých rodičů a prarodičů, touží je přesvědčit o své pravdě a o svém směřování, nebo je silou donutit k respektování nových pravd a převychovat.“

Poté vystoupil ústavní soudce JUDr. David Uhlíř, který seznámil přítomné s pohledem Ústavního soudu na vyživovací povinnost rodičů k dospělým dětem. Vysvětlil také, že názor dítěte nelze opomíjet ani při rozhodování o předběžném opatření.

Následovala místopředsedkyně ČAK JUDr. Monika Novotná, která hovořila o vrácení daru a o odlišnostech mezi odvoláním daru pro nouzi a odvoláním daru pro nevděk. Citovala také nejdůležitější judikaturu, z níž vyplynulo, že soud by měl podrobněji vysvětlovat, proč se rozhodl vyhovět či nevyhovět návrhu, a také že nevděčných dětí je patrně víc než nuzných rodičů, protože judikatura k problematice odvolání daru pro nouzi je velmi sporadická.

Dalším vystupujícím byl člen představenstva ČAK a prezident Unie obhájců JUDr. Tomáš Sokol, který si pro své vystoupení vybral konflikty a spory v rodině. Svůj příspěvek zahájil konstatováním, že popis prvního sporu v rodině najdeme v Bibli, podle níž Kain zabil svého bratra proto, že Ábelovy skutky byly zlé, zatímco Kainovy skutky byly spravedlivé. Doktor Sokol se dále zabýval neexistencí právní definice rodiny a tím, jak rodinu pojímají a chápou různé české prameny práva.

Druhou část konference po přestávce zahájila psycholožka Mgr. et Mgr. Alicja Ewa Leix, Ph.D., příspěvkem nazvaným Mezigenerační solidarita 50+: luxus pro bohaté (duchem). Vysvětlila, že rodiče svým příkladem a jednáním k prarodičům ukazují dětem, jak se posléze děti budou chovat k rodičům. Potvrdila tak přesvědčení o tom, že děti se spíše než poučováním učí nápodobou a že dospělého člověka nelze jednoduše převychovat, pokud o to sám neusiluje. „Nelíbí se ti něco na dospělém?“ položila dr. Leix řečnickou otázku. „Pak je nejjednodušší, změníš-li sebe.“ Zmínila se také o problematickém věku dospívání a zdůraznila, že dětské pochybnosti o světě, o identitě nebo o pohlaví jsou pro jistý věk typické a normální a není třeba se těmito pochybnostmi a nejistotami zaobírat ani je zvenčí ovlivňovat.

Na její vystoupení navázal viceprezident Unie rodinných advokátů Mgr. Kryštof Janek, který hovořil o tom, za jakých podmínek je možné dostat z bytu nezdárného potomka. Na soudní judikatuře osvětlil, že žaloba na vyklizení bude mít naději na úspěch jen tehdy, pokud se potomek chová nemorálně, ubližuje spolubydlícím, nepomáhá a nepřispívá na bydlení, resp. domácnost rodičů jen zneužívá.

Dalším vystupujícím byla vysokoškolská pedagožka z Právnické fakulty UP v Olomouci JUDr. Renáta Šínová, Ph.D., která hovořila o procesních souvislostech mezigeneračních sporů a za nejhorší právní institut označila podílové spoluvlastnictví mezi sourozenci.

Po ní následovala plzeňská advokátka JUDr. Julie Šindelářová s praktickým příspěvkem zaměřeným na darování nemovitosti rodičů dětem. Doporučila využívat při darování smlouvu o zřízení zákazu zcizení a zatížení a podpořila využívání institutu darování pro případ smrti, jehož důsledkem je přechod vlastnictví mimo režim řízení o projednání pozůstalosti, pokud je darování vyznačeno v katastru nemovitostí.

Posledním vystupujícím ve druhém bloku byla brněnská advokátka a mediátorka JUDr. Martina Ďurďovič, která hovořila o mediaci mezi dospělými členy rodiny. Doporučila využívat mediaci ve všech soudních sporech a předem podrobně klienty informovat o tom, jak dlouhý je průměrný soudní spor a kolik za něj klienti zaplatí. Popsala také praktické zkušenosti mediátorky s neakceptovatelnými požadavky klientů, které však lze pomocí mediace přetvořit ve funkční dohodu se spokojeností na obou stranách.

Po obědě zahájila odpolední blok daňová poradkyně a členka Unie rodinných advokátů Ing. Veronika Mindlová, která vysvětlila, jak rodinné vztahy ovlivňují pracovní a daňovou problematiku.

Zajímavým vystoupením byla na ni navazující prezentace psycholožky z Jihočeské univerzity a expertky na oblast náhradního mateřství PhDr. Hany Konečné týkající se problematiky mezigenerační solidarity v asistované reprodukci. Ve svém vystoupení varovala před liberalizací náhradního mateřství, v němž už dávno nejde o příbuzenský altruismus, ale o obchod s genetickým materiálem pro osoby mimo biologické limity rodičovství ze zahraničí. Dodala, že v důsledku pokroku v reprodukční medicíně se dnes dárcovství stává dobře placenou profesí, anonymita dárců však naráží na právo dítěte znát své rodiče. Pokud se Česká republika těmto tendencím nepostaví, pak nás čeká odlišná tvorba rodin pomocí asistované reprodukce a mnohorodičovství, což přinese zatím netušené problémy nejen rodinnému právu.

Poslední vystupující byla emeritní ústavní soudkyně JUDr. Vlasta Formánková, která shrnula posluchačům judikaturu Ústavního soudu, řešící oblast ochrany soukromého života a rodiny. „Ze všech soudních sporů jsou nejvíc vyčerpávající právě rodinné a mezigenerační spory,“ vyslovila svou zkušenost tato celoživotní soudkyně.

Ze všech referátů přednesených na konferenci bude zpracován elektronický i tištěný sborník. V diskusích týkajících se práva rodiny a mezigeneračních vztahů má Unie rodinných advokátů v úmyslu nadále pokračovat. Na konferenci byl představen druhý doplněk sborníku Judikatury práva rodiny, který vydala URA ve spolupráci se Stálou konferencí českého práva (sborník je možno si objednat například ZDE).

 

 

Po skončení konference pak na témže místě, v hotelu Grandior Hotel Prague, proběhla členská schůze Unie rodinných advokátů. Bližší podrobnosti o činnosti unie a podmínky členství najdou zájemci ZDE.

 

JUDr. Daniela Kovářová, autorka je nezávislou senátorkou a prezidentkou Unie rodinných advokátů
Ilustrační foto: URA
/Helena Šebestová

Go to TOP