Zákon o hromadných žalobách pomůže spotřebitelům a drobným podnikatelům, kteří byli poškozeni, ale kvůli vysokým nákladům na vedení soudního řízení se obávají podat žalobu. Ze známých případů, na které se zákon vztahuje, lze zmínit třeba podvodné zprostředkovatele energetických služeb, organizátory předváděcích akcí, provozovatele podvodných seznamek nebo podvodné prodejce lístků na kulturní či sportovní akce. Využít ho budou moci i kupující výrobků se sériovými vadami nebo drobní podnikatelé poškození katalogovými podvody.

Nový zákon o hromadném řízení soudním (hromadných žalobách), který vstoupil v účinnost v červenci, může využít skupina alespoň 10 osob poškozených podvodným jednáním stejného podnikatele. V případě drobných podnikatelů jde o podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejich roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50 miliónů Kč. Pomůže tedy zejména poškozeným, kterým se kvůli nákladům na vedení sporu nevyplatí soudit jednotlivě a obávají se finanční nebo časové náročnosti soudního řízení.

Spotřebitelé ani drobní podnikatelé nepodávají v tomto případě žalobu přímo, ale prostřednictvím neziskové organizace, která je ze zákona povinna být zastoupena advokátem. „Základním přínosem zákona je rozšíření dostupnosti vymahatelnosti práva pro spotřebitele a drobné podnikatele ve sporech s ekonomicky silnějšími subjekty,“ vysvětluje Kristýna Nováková z poradenské kanceláře Rödl & Partner. „Jejich účast v řízení je bezplatná a při neúspěchu žaloby nenesou žádná rizika. Pouze v případě, kdy žaloba uspěje, vzniká žalobci (neziskové organizaci) nárok na odměnu, která může dosáhnout nejvýše 16 % vysouzené částky nebo nejvýše 2,5 miliónu korun.“ Výši odměny přitom znají zúčastnění členové skupiny (spotřebitelé či drobní podnikatelé) předem, protože částka odměny je stanovena již na začátku řízení. O přípustnosti žaloby včetně odměny rozhoduje na začátku řízení nezávislý soud (vždy Městský soud v Praze).

Zákon o hromadných žalobách se vztahuje výlučně na vztahy s podnikatelem, nezahrnuje vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ani vztahy se státem, kraji a obcemi s výjimkou případů, kdy by stát, kraj nebo obec uzavřela s poškozeným smlouvu související s jejich výrobní, obchodní či obdobnou činností. Podle zásady opt-in se musí poškozený žalobci, tedy neziskové organizaci, aktivně přihlásit. Lze se přihlásit i soudu. Přehled hromadných řízení s pokyny, jak při přihlášení postupovat a související formuláře, najdou zájemci na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

V případě úspěchu žaloby se poškození mohou domoci například vyplacení finanční náhrady čili odškodnění, opravy nebo výměny zboží, slevy z ceny, odstoupení od smlouvy či toho, aby se žalovaný dalšího nezákonného jednání zdržel.

Neziskové organizace, které budou poškozené zastupovat, musí být akreditovány u Ministerstva průmyslu a obchodu nebo u Evropské komise a splňovat řadu podmínek týkajících se jejich prokazatelné předchozí činnosti v oblasti ochrany spotřebitele, nezávislosti, transparentnosti a solventnosti. Žalobu může podat i několik ministerstvem akreditovaných subjektů společně, případně i zahraniční nezisková organizace zapsaná na seznamu Evropské komise. Neziskové organizace přitom mohou přeshraničně spolupracovat.

Zákon o hromadných žalobách obsahuje na druhé straně řadu pojistek, aby nedocházelo k jejich zneužívání konkurencí. „O přípustnosti žaloby rozhoduje soud, který přezkoumá, zda nebyla iniciována, financována ani jinak ovlivňována konkurencí. Žalovaný podnikatel má v průběhu řízení veškerá procesní práva a může v tomto směru uplatňovat námitky, které je soud povinen přezkoumat,“ dodává Kristýna Nováková. „Zahájení řízení je zveřejněno, nemá však zásadní dopady na činnost žalovaného, na jeho vztahy se zákazníky, zaměstnanci nebo dodavateli a žalovaný není ani nijak omezován v nakládání s vlastním majetkem.“

Zdeněk Zikmund, EPIC PR
Ilustrační foto: canva.com