Podcast Právní koktejl, v němž se Andrea Procházková a Matěj Slavík zabývají právem ze všech možných úhlů a vším, co s právem souvisí, přináší v jednom z dílů také otevřený rozhovor s předsedou České advokátní komory Robertem Němcem. Řeč byla o advokátních zkouškách, částečných úvazcích koncipientů, o otázkách konzistence kárných řízení s politicky aktivními advokáty nebo také o nominacích ČAK na Ústavní soud.

 

Mnoho aktuálních i veřejně probíraných témat týkajících se současné advokacie, toho, co ji trápí, co právě nejvíce řeší, ať už jde o klesající zájem mladých právníků o advokacii, co je toho příčinou, jak profesi zatraktivnit, nebo otevřeně o kauzách advokátních úschov, zpřísnění pravidel, co je v moci Komory a co už ne, ale také o konzistenci kárných řízení a co se stane, když se média chopí tématu, jež si v době sociálních sítí začne žít vlastním životem, o tom všem a mnoha dalších zajímavostech pojednává podcast Právní koktejl s předsedou ČAK, který má s laskavým souhlasem autorů Advokátní deník k dispozici a čtenáři si ho mohou celý poslechnout:

 

Co vše v rozhovoru zaznělo?

Moderátory zajímalo, jak člověk ve vedení komory přemýšlí o otázkách, které řeší mladí nastupující advokáti, nakolik jeho představy o světě a kariéře korespondují s představami mladých. Proč například advokátní koncipienti nemohou vykonávat svou praxi před tím, než jdou k odborné zkoušce, což mělo u mladých právníků často vliv na rozhodování, zda jít do advokacie, nebo do justice, kde je prostředí pro mladé trochu vstřícnější. Momentálně je ve sněmovně novela, která to má změnit. Otevřela se také otázka politické angažovanosti advokátů, moderační role Komory ve vztahu k těmto advokátům a jejich projevům, které jsou na sociálních sítích o to více zdůrazněné a viditelné, a mnoho kolegů, kteří jejich názory nesdílí, se může cítit poškozených, protože si je veřejnost automaticky spojuje s advokacií jako takovou.

 

Podoba advokátních zkoušek a možné úpravy

Je stávající podoba advokátních zkoušek efektivní? Sdílí Komora názory advokátních koncipientů na jejich strukturu a chystá úpravy? „Advokátní zkouška prověří schopnost advokáta v praxi,“ říká Robert Němec. Specializace není součástí advokátní zkoušky, ta je zaměřena především prakticky. Její součástí je ale i umění vystupovat, dokázat srozumitelně formulovat logický závěr. Podrobnosti a novinky ohledně advokátních zkoušek najdete v podcastu v čase 09:54 ⇓

 

Problémy s plnými pracovními úvazky advokátních koncipientů a koncipientek

Právní předpis by podle Roberta Němce měl vždy odpovídat tomu, jaká je praxe a co je potřebné. Proto i Komora naslouchá námitkám a připomínkám z řad doktorandů nebo maminkám právničkám, jež se starají o dítě, a pomohla by jim možnost částečného pracovního úvazku. Komora jim chce vyjít vstříc, návrh (novela zákona o advokacii) leží ve sněmovně. „Smyslem normy je, aby byla spíše benevolentní, než aby byla utažená,“ popisuje varianty, kdy bude možné schválit zkrácený pracovní úvazek, předseda ČAK. Více o možnostech částečných úvazků poslouchejte v podcastu v čase od 20:52 ⇓

 

Je zastoupení žen v advokacii dostatečné a existují překážky, které ženám brání ve výkonu této profese?

Komora sama žádné překážky k výkonu advokacie nevytváří. „Spíše je to pak samotná advokátní praxe, která klade velké nároky na advokáty, náročné požadavky klientů,“ vysvětluje Robert Němec. Jde o svobodné nezávislé povolání, podstatný je vztah mezi klientem a advokátem, jejich důvěra a potřeba plného nasazení. Více v podcastu v čase od 25:25 ⇓

 

Úbytek advokátů v regionech a jejich koncentrace do velkých aglomerací

Jaké problémy může přinést nedostatek regionálních advokátů a proč klesá zájem o advokacii i další právnické profese u mladé generace? „Určité agendy nejsou lukrativní,“ připouští předseda ČAK v souvislosti s poklesem advokátů v regionech. Nedostatek mladých advokátů v Praze, Brně a ve velkých městech je určitě menší problém než v malých městech. „Máme 12 a půl tisíce aktivních advokátů, což není málo,“ říká Robert Němec, je to dostatečné množství na naši zemi, problém je spíše jejich věkové rozložení, jde o stárnoucí generace. Dlouhodobě to může do budoucna znamenat problém v dostupnosti právních služeb. „I v naší kanceláři cítím pokles zájmu mladých lidí o advokacii, podobně to vidí soudcovská unie, státní zástupci,“ popisuje zkušenosti i svých kolegů právníků. Nejmenší problém má zatím korporátní sféra a státní sféra, tam míří mladí více. ČAK se snaží zvyšovat atraktivitu advokacie, pořádá workshopy na fakultách a přesvědčuje studenty, že advokacie je zajímavé, i když náročné povolání.  Více v podcastu v čase od 29:11 ⇓

 

Bezpečnost advokátních úschov a přísnější pravidla

Bezpečnost advokátních úschov je pro Komoru prioritní záležitostí, kterou aktuálně řeší. Proč i přísná opatření přijatá v minulosti mohla selhat? To moderátory podcastu zajímalo nejen v souvislosti s mediálně známou kauzou zpronevěry peněz advokátkou. Předseda ČAK říká, že je to nejhorší kauza, s jakou se za dobu svého působení v advokacii setkal. „Vztah mezi klientem a advokátem je projev největší důvěry,“ říká. Pro klienta je podstatné si sám advokáta vybrat, zjistit si o něm informace, vědět, proč mu může důvěřovat. Často doporučí advokáta realitní kancelář, klient by si měl ale advokáta sám vybrat a prověřit. O konkrétních opatřeních a zpřísněných pravidlech advokátních úschov, o tom, co může Komora zajistit a kam už její kompetence nesahají, se dozvíte v podcastu v čase od 36:30 ⇓

 

Výběr nových ústavních soudců a jejich zastoupení z řad advokátů

Rozhovor se týkal také výběru nových ústavních soudců, který zavedl prezident Petr Pavel. Kolik advokátů by mělo u Ústavního soudu působit a koho a proč Komora nominovala?

Výsledek výběru nových ústavních soudců je podle předsedy ČAK v pořádku, výběr je kvalitní, transparentní. Nominace některých soudců provázel i mediální rozruch, proto se Robert Němec domnívá, že by bylo vhodné vést prvotní konzultace diskrétně, aby se teprve následně nezjistilo, že je kandidát nepřijatelný. Jeho pověst je pak poškozená i v rámci jeho původní profese. Proces výběru by tedy měl být důkladnější dříve, než bude veřejně oznámeno jméno.

„Jsem rád, že brali v úvahu, že na Ústavním soudu mají být i advokáti,“ říká Robert Němec. Na ÚS jsou dva zkušení advokáti, proti jejichž nominaci nelze vůbec nic namítat. Předseda ČAK oceňuje, že systém je transparentní. Na ÚS by měla být určitě zastoupena rozmanitost práva z různých odvětví.  „Vzhledem k poměru počtu lidí v justici by mohla být na ÚS klidně více než polovina advokátů,“ domnívá se Robert Němec. Advokáti mají velké zkušenosti s porušováním individuálních práv. Ohledně nominací Komory vysvětluje její předseda, že je logické, že navrhujete kandidáty, které dokonale znáte z činnosti Komory. Zároveň připouští, že se o všech advokátech, kteří dělají záslužnou činnost, vždy nedozví, nezná je, ale pokud se s jejich aktivitami seznámí, určitě je mnoho těch, kteří si nominaci také zaslouží. Například advokáti Pro bono, to je záslužná činnost, která je potřeba, říká. Více o nominacích na ÚS v podcastu v čase od 45:21 ⇓

 

Veřejné a politické projevy advokátů. Svoboda projevu versus ochrana dobré pověsti advokacie

Aktuální je i otázka veřejných a politických projevů advokátů, kde stojí na jedné straně svoboda projevu a na straně druhé ochrana dobré pověsti advokacie. Moderátory zajímalo také to, zda je i v této souvislosti kárná praxe Komory konzistentní. V době, kdy se každý může vyjadřovat ke všemu a sociální sítě jednotlivá prohlášení ještě zdůrazňují a posilují, je tato otázka velkou výzvou pro Komoru.

„Je to obrovský problém, stojí tu proti sobě dvě silná práva: svoboda politického projevu a ochrana dobrého jména advokacie,“ popisuje situaci Robert Němec, který by si přál, aby advokacie nebyla spojována s nepřijatelnými politickými projevy. Podle judikatury: pokud výrok nesouvisí s výkonem advokacie, advokátní komora nemá moc prostředků chránit dobré jméno advokacie. „Máme velmi omezenou možnost do tohoto práva zasahovat,“ vysvětluje předseda ČAK. V minulosti už oslovil advokáty, kteří mají potřebu se politicky vyjadřovat, zejména pokud je jejich názor vyhraněnější a striktnější, aby zvážili pozastavení advokátní kariéry po dobu působení v politice. Nikdo výkon advokacie nepozastavil.

Pokud jde o kárná řízení, jsou neveřejná, nelze tedy zabránit, aby advokát, který podstoupil toto řízení, neprezentoval navenek svou verzi příběhu, která zcela neodpovídá skutečnosti a zmíní pouze ten přestupek, který je mediálně zajímavý a třeskutý, o mnoha ostatních pochybeních, která však byla také součástí řízení a důvodem například pozastavení činnosti (nebo jiné sankce) naopak zcela pomlčí. Více detailů a zajímavostí na toto téma najdete v podcastu od 1:02:41 ⇓

 

Právní koktejl, redakce AD
Foto: archiv Právního koktejlu