Zajištění nemovitostí v trestním řízení
Následující článek se zabývá problematikou, která souvisí se zajištěním nemovitostí v trestním řízení. Jde o zajišťovací úkon, který se vztahuje k hla...
Nemajetkové újmy při zneužívání dětí
Smutné případy týrání a zneužívání dětí se v poslední době staly známými kauzami zejména v církevním kontextu. Bez ohledu na to však případy týrání a ...
Osobní údaje nejsou obchodní komoditou. Model „souhlas nebo zaplať“ může být v rozporu s nařízením GDPR
V internetovém prostředí se recentně začal výrazně častěji objevovat obchodní model „consent or pay“, který lze do češtiny přeložit jako „souhlas, neb...
Náhrada škody a bezdůvodné obohacení z jednání falešného zástupce
Nejvyšší soud (dále též jako „NS“) se ve svém relativně nedávném rozhodnutí[1] vyjádřil k zajímavému případu vzniklého bezdůvodného obohacení z jednán...
Konec justičního ping-pongu v trestním řízení?
Opakované rozhodování odvolacího soudu o vrácení věci soudu prvního stupně, které bývá tradičně označováno jako justiční ping-pong, je neblahým fenomé...
Přelomové rozhodnutí NS: Zrušit rozhodčí nález jen částečně je přípustné
Zatímco judikatura v oblasti naplnění důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu je poměrně bohatá, nejvyšší soudy doposud neměly možnost vyslovit se k otáz...
Rozhraní justiční praxe a umělé inteligence: evoluce a výzvy
Následující článek získal 2. místo v kategorii Talent roku soutěže Právník roku 2023 a v Bulletinu advokacie jej publikujeme jako již tradičně v soula...
Jak moc zavazuje obsah služebnosti nového vlastníka služebné či panující věci?
V právnickém světě je notorietou, že „věcná práva na věci lpí“[1] neboli že na existenci věcného práva k věci cizí, včetně práva odpovídajícího služeb...
Délka vazby u nenásilných zvlášť závažných zločinů de lege ferenda
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) konstatoval rozsudkem ze 27. 6. 2024 v řízení o stížnosti S. Zadeha proti České republice, ž...
Částečná neplatnost nebo zdánlivost smlouvy o zřízení věcného břemene a její vliv na výsledek vkladového řízení
Současný občanský zákoník je založený mj. na zásadě potius valeat actus quam pereat,[1] jejímž logickým projevem je preference částečné neplatnos...
