Koaliční poslanci poslali do druhého čtení návrh zrušit poplatky pro ČT a ČRo
Poslanecká sněmovna 24. října ve 4:36 po vyhroceném nočním jednání poslala hlasy vládních poslanců do druhého čtení návrh novely, který předpokládá zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas a jejich financování ze státního rozpočtu. Opozice neprosadila zamítnutí návrhu ani vrácení vládě k přepracování. Kvůli návrhu demonstrovaly přes noc na sobotu na Malostranském náměstí stovky lidí. V neděli na podporu ČT a ČRo zaplnily Staroměstské náměstí na demonstraci tisíce lidí. Opozice avizovala, že bude proti návrhu bojovat v dalším legislativním procesu.
Pro hlasování prosadil vládní tábor v pátek večer navzdory odporu opozice pevný čas a omezil také řečnickou dobu. Úvodní debatu k novele tím zkrátil zhruba na devět hodin. Vystoupilo jen několik řádně přihlášených poslanců. K řečništi se nedostalo 65 zákonodárců. Opozice se nedostala ani k řízení sněmovního jednání. Poslanci se přeli zejména prostřednictvím krátkých poznámek, atmosféra byla vyhrocená a zaznívaly osobní výpady. Celý jednací den vyplnil i s několika přestávkami přibližně 20 hodin.
Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek prosadila přednostní projednání návrhu nečekaně, což vyvolalo širokou odezvu. Od 13:00 se na Malostranském náměstí scházeli lidé na protest proti návrhu, mnozí zůstali přes noc až do ranního hlasování. Další demonstraci kvůli financování veřejnoprávních médií svolal spolek Milion chvilek na nedělní odpoledne na pražské Staroměstské náměstí.
Pracovníci obou veřejnoprávních médií také v pátek vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku. Iniciativa Veřejnoprávně, která je sdružuje, uvedla, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
Opoziční politici po skončení hlasování a přerušení schůze 24. října brzy ráno způsob projednávání návrhu ostře kritizovali. Podle šéfa ODS Martina Kupky koalice podupala při jednání všechna pravidla a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v ČR. Kupka podtrhl, že premiér se hlasování nezúčastnil. Babiš na síti X po hlasování uvedl, že vláda plní sliby.
Předloha zamířila k posouzení do výboru pro média a kulturu. Zamítnutí podpořilo 81 ze 177 přítomných poslanců. Stejný počet poslanců zvedl ruku pro vrácení novely vládě k přepracování, což se chápe jako mírnější způsob zamítnutí. Pro oba návrhy hlasovali výhradně členové dolní komory z opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Opoziční poslanci neuspěli ani s požadavky, aby předlohu posoudilo dalších 14 sněmovních výborů.
Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat z rozpočtu v měsíčních platbách celkem 5,74 miliardy korun, o miliardu méně než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl dostat od státu 2,065 miliardy korun, tedy o zhruba 400 milionů méně. Objem peněz se má vrátit před loňské zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků.
Návrh na změnu financování médií veřejné služby kritizoval Syndikát novinářů nebo Reportéři bez hranic. Současný model poplatků podpořilo předsednictvo České konference rektorů, které vládní koalici vytklo postup při projednávání změny. Také Evropská federace novinářů a Evropská vysílací unie vyzvaly české poslance, aby nejednali ve spěchu a bez veřejné diskuse. ČT a ČRo podpořila také některá divadla sdružená v Asociaci profesionálních divadel a Asociaci nezávislých divadel během páteční večerní děkovačky.
Způsob jednání o poplatcích podle Pavla budí pochyby o záměrech předkladatelů
Neočekávané zařazení a noční víkendové hlasování o návrhu novely zákona, jež ruší poplatky pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo), podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů. Na síti X to 24. října uvedl prezident Petr Pavel. Doplnil, že média veřejné služby řadí mezi základní pilíře české demokracie a každé velké změně má předcházet široká odborná i veřejná diskuse.
„Nelze unáhleně dělat kroky, které nepůjde navrátit. Opakuji, že média musí mít v každém ohledu jasné záruky nezávislosti v oblasti obsahové i finanční,“ uvedl.
Česko je podle Pavla jednou z mála zemí střední a východní Evropy, kde funguje velmi dobře systém veřejné služby a soukromých médií. „Pokud chtějí politici tento stav změnit, měli by to dělat se znalostí, kvalitně, promyšleně a transparentně,“ zdůraznil.
ČRo považuje postoupení návrhu na zrušení poplatků za ohrožení nezávislosti
Český rozhlas (ČRo) považuje postoupení návrhu na zrušení koncesionářských poplatků do druhého čtení za nezodpovědný krok, který ohrožuje nezávislost veřejnoprávních médií. Snižuje také finanční stabilitu médií veřejné služby a schopnost plnit jejich zákonné poslání. V tiskové zprávě to 24. října uvedla mluvčí rozhlasu Lidija Erlebachová. Připomněla, že na rizika spojená s navrhovanými změnami upozorňují také organizace včetně Evropské vysílací unie, Reportérů bez hranic, Evropské federace novinářů, Mezinárodního tiskového institutu či Syndikátu novinářů ČR.
„Považuji za nezbytné, aby další projednávání návrhu vycházelo z důkladného posouzení jeho dopadů, respektovalo evropská pravidla na ochranu nezávislosti médií veřejné služby, a především neohrozilo stabilitu financování služby, která je důležitou součástí demokratické infrastruktury České republiky,“ uvedl generální ředitel ČRo René Zavoral.
Erlebachová připomněla, že návrh počítá s poklesem financování rozhlasu zhruba o 400 milionů korun ročně, což by podle ní mělo přímé dopady na rozsah a kvalitu veřejné služby. „Nahrazení dosavadního funkčního systému financováním ze státního rozpočtu bez dostatečných záruk stability a předvídatelnosti příjmů tato rizika prohlubuje,“ dodala.
Chudárek: Debaty o ČT se soustředí na jednání, výpadek peněz zůstává stranou
Výpadek 1,3 miliardy korun z ročního rozpočtu České televize zůstává stranou pozornosti diskusí o její budoucnosti, více se řeší způsob projednávání zákona o převodu poplatků za veřejnoprávní média pod stát. Na sociální síti X to 24. října uvedl generální ředitel ČT Hynek Chudárek. Upozornil, že se snížením rozpočtu nemůže televize fungovat v dosavadním rozsahu a dostát svým závazkům.
„V debatě o budoucnosti České televize se stále soustředíme na způsob projednávání zákona a otázku nezávislosti. Stranou pozornosti přitom zůstává stejně zásadní problém: zákon, který prošel prvním čtením, snižuje náš rozpočet o 1,3 miliardy korun. S takovým výpadkem nemůžeme zajistit fungování České televize v dosavadním rozsahu a dostát všem svým závazkům,“ uvedl Chudárek.
Česká televize v letošním rozpočtu počítá s výnosem z poplatků zhruba 6,8 miliardy korun, pro rok 2027 předpokládala jeho zvýšení na přibližně sedm miliard korun. Podle novely by ČT ale měla příští rok získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun. Vedení ČT už varovalo, že návrh považuje do velké míry za likvidační.
Biskupové vyzvali k zachování poplatků pro ČT a ČRo, zaručují jejich nezávislost
Stálá rada České biskupské konference vyzvala zákonodárce, aby zachovali současné financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pomocí poplatků, které podle ní zaručují nezávislost těchto veřejnoprávních médií. Zrušení poplatků může oslabit ekonomickou stabilitu ČT a ČRo a zvýšit závislost na politickém rozhodování, varovala 24. října stálá rada biskupského sboru. Za důležitou označil existenci svobodných a důvěryhodných médií synod Českobratrské církve evangelické (ČCE).
„Současný poplatkový systém považujeme za důležitou záruku jejich nezávislosti a vyzýváme k jeho zachování,“ uvedla stálá rada biskupského sboru. Podle ní je třeba o budoucnosti veřejnoprávních médií rozhodovat na základě otevřené odborné a veřejné diskuse, s respektem k jejich poslání a redakční svobodě.
V době šíření dezinformací a mezinárodního napětí význam veřejnoprávních médií sílí
Proti rušení poplatků se dřív vyslovil také pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, který nepovažuje za moudré měnit financování ČT a ČRo.
Rada biskupů uvedla, že v době šíření dezinformací a mezinárodního napětí význam služby veřejnoprávních médií sílí. Podle ní navíc jejich profesionalita a důvěryhodnost mají sloužit celé společnosti, nikoli jednotlivým politickým či ekonomickým zájmům.
„Informace jsou veřejným dobrem. Kvalitní zpravodajství, nezávislá kontrola veřejné moci a prostor pro rozmanité názory pomáhají lidem svobodně se rozhodovat a přispívají k důvěře a vzájemnému porozumění. Důležitou součástí této služby je také práce regionálních studií, která přinášejí témata a zkušenosti ze všech částí naší země,“ dodala rada biskupů.
„Demokratická společnost stojí nejen na výsledcích voleb, ale také na důvěře v instituce, respektu k pravidlům a ochotě vést otevřený dialog. Za důležité proto považujeme chránit prostor pro svobodnou výměnu názorů, nezávislost institucí veřejné služby a existenci svobodných a důvěryhodných médií, která mohou bez politického či ekonomického nátlaku přinášet informace a podílet se na veřejné kontrole moci,“ uvedla Českobratrská církev evangelická.
Před ohrožením nezávislosti veřejnoprávních médií varovalo i brněnské vedení Janáčkovy akademie múzických umění. Na internetu je na podporu České televize a Českého rozhlasu vypsána petice studentů a pedagogů Masarykovy univerzity.
Odbory: Konec poplatků ohrožuje nezávislost práce novinářů i jistoty zaměstnanců
Financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu bez pevných a zákonných garancí ohrožuje podle odborářů nezávislost novinářské práce i základní profesní a sociální jistoty zaměstnanců. Současný vývoj povede k nedostatku peněz, omezení programu a propouštění, uvedl na sociální síti X prezident Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. „ČMKOS kritizuje způsob, jakým vláda o změnách rozhoduje, a požaduje plnohodnotný sociální dialog namísto pouhého vysvětlování hotových kroků ze strany státu,“ uvedl Středula. Podle odborů jsou vládou navrhované částky pro veřejnoprávní instituce nižší než dosavadní reálné příjmy. Česká televize by tak například mohla zrušit až 700 pracovních míst.
Středula na X sdílel také vyjádření členského Odborového svazu Media, který uvedl, že vláda nesmyslně zasahuje do kultury i veřejnoprávních médií. „Za tři roky prohloubí státní dluh deklarované příspěvky pro Českou televizi a Český rozhlas o více než 26 miliard korun. A kdo to bude platit? My občané,“ napsal předseda svazu Jan Křemen. Vyzval lidi, aby se nebáli vyjádřit svůj nesouhlas s navrhovanými změnami.
Politoložka: Postup koalice při rušení poplatků popřel princip parlamentarismu
Postup vládní koalice při snaze zrušit poplatky pro ČT a ČRo je popřením samotného principu parlamentarismu a dotýká se citlivých společenských emocí, řekla politoložka Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.
„Pokud vládní koalice protlačuje zákony na sílu a omezuje debatu, paradoxně tím sama oslabuje legitimitu schválené normy a riskuje, že se jí tento postup politicky velmi rychle vymstí. Způsob, jakým se v tomto případě nakládalo s jednacím řádem, nese rysy mocenského válcování, u kterého můžeme sledovat inspiraci rétorikou a taktikou lídrů typu Donalda Trumpa či Viktora Orbána,“ míní Klusová.
Podle Klusové je zvolený postup vládní koalice extrémně riskantní, jelikož česká společnost má historicky velmi silně zakořeněnou paměť boje za demokracii a svobodu slova, a podle jejího názoru je boj o změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) bojem o českou národní identitu a svobodu. Veřejnoprávní média totiž podle politoložky tvoří kritickou infrastrukturu státu a slouží jako jakási kotva pro stabilitu společnosti a záruka rovného přístupu k ověřeným informacím.
„Například Český rozhlas vnímá česká společnost jako národní symbol, a když oni udělají to, co udělali v noci, automaticky tím obrovským způsobem ve společnosti eskalují emoce, které v Češích probudí touhu bojovat za vlastní identitu. Teď je na opozici, aby se ten symbol pokusila ukrást zase zpět a zarámovala celou tu situaci jako obranu před diktaturou. Protože postup vládní koalice by se dal opravdu označit za násilné uchopení moci,“ podotkla Klusová.
Podle politoložky se navíc tento krok může vládní koalici vymstít. „Vyvolává radikální reakce na sociálních sítích, přičemž oni sami svou politiku ve velké míře staví na komunikaci s veřejností jejich prostřednictvím, takže tento počin hraje totálně proti nim,“ myslí si Klusová.
Alice Němcová Tejkalová, která vede katedru žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy ČTK sdělila, že podle jejího názoru překvapivé zařazení návrhu do programu i způsob nočního projednávání a hlasování rozhodně nemůže u veřejnosti vzbudit důvěru. „Způsob a překotnost prosazování tohoto návrhu je pro mne až děsivý, protože jsem si nedovedla představit, že by se v demokratické společnosti něco takového mohlo stát,“ sdělila ČTK.
Podle odbornice není takovéto noční jednání a prosazování návrhu zákona na změnu financování médií veřejné služby, k němuž je podle jejího názoru nutný velký společenský konsensus, ani trochu standardní. „Nevím o žádné jiné zemi, ve které by k něčemu podobnému došlo. I například na Slovensku se financování médií veřejné služby řešilo ve dne,“ zdůraznila Němcová Tejkalová.
Podle Klusové by mohla opozice uspět s napadením procesu u Ústavního soudu, a to zejména kvůli omezení rozpravy a nestandardnímu hlasování o přestávkách, které jej z jejího pohledu činí vysoce zranitelným. „Opozice má velmi silné argumenty pro podání k Ústavnímu soudu. Historicky už Ústavní soud v Česku zrušil zákony kvůli tomu, že opozici nebylo umožněno se k nim na plénu vyjádřit. Pokud se koalice rozhodla změnit pravidla pro financování veřejnoprávních médií takovým způsobem, že u toho pošlapala parlamentní procedury, může se stát, že soud celý proces zneplatní,“ dodala politoložka.
Podle ústavního právníka Marka Antoše je sporné, zda byly naplněny veškeré podmínky pro pevné hlasování. „Jednací řád je teď změněn tak, že je možné pevné hlasování nastavit. Zákon ale zároveň říká, že takový postup je možný jen ve zcela výjimečných případech a za podmínky, že poslanci měli dostatek času se s předloženým návrhem zákona seznámit, posoudit jej, zaujmout k němu stanovisko a v rozpravě se k němu dostatečně vyjádřit,“ uvedl ústavní právník
Tisíce lidí zaplnily Staroměstské náměstí na demonstraci na podporu ČT a ČRo
Tisíce lidí v neděli odpoledne zaplnily Staroměstské náměstí v Praze na demonstraci proti zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na stát. Demonstraci Ruce pryč od médií uspořádal spolek Milion chvilek pro demokracii, který se vymezil i proti způsobu, jímž vládní poslanci návrh v sobotu ve 4:36 poslali do druhého čtení. Předseda spolku Mikuláš Minář vyzval v úvodu i na závěr shromáždění premiéra Andreje Babiše a další politiky vládní koalice, aby návrh zákona stáhli a přestali demontovat demokratické pilíře společnosti.
Klidný protest kolem 17:30 ukončila státní hymna v podání nevidomé zpěvačky a lidé rozsvítili setmělé náměstí světly z mobilních telefonů.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com