Tomáš Sokol slaví 75: Advokacie je pro něj povolání, poslání, ale i celý život

V začínajícím období Vah, tedy znamení Spravedlnosti, jsem zaregistroval, že se šíří poplašná zpráva o údajném pořadí letošních narozenin Tomáše Sokola, advokáta tělem i duší, s evidenčním číslem ČAK 00789. Rozhodl jsem se, že namísto podání trestního oznámení na neznámého pachatele využiji Advokátního deníku k tomu, abych Tomášovi za sebe, ale především advokátskou a právnickou obec pogratuloval k jeho níže přesněji a pravdivě stanovenému výročí.

 

Tomáše Sokola znám od našich studentských let, poprvé snad ze zaniklé žižkovské hospody U Kroužku nedaleko Sladkovského náměstí, posléze z Právnické fakulty UK, kde byl mým spolužákem z ročníku a kolegou, který žil naplno a byl znám jako jeden z rebelů, kteří se vyhýbali přednáškám z vědeckého komunismu, jakož i členství v SSM (Socialistický svaz mládeže), natož pak aby se nechal nalákat na výzvu: „Kup si čokoládu!“, ve zkratce KSČ.

Přál jsem Tomášovi, že po studiích mohl začít jako advokátní koncipient a posléze pokračovat jako advokát v Advokátní poradně č. 2 v Ječné ulici, známé tehdy jako ochránkyně a útočiště odpůrců komunistického režimu. Tam se vyprofiloval jako obhájce a vytvořil si pověst znalce poměrů v předlistopadové trestní justici a prokuratuře.

Nebylo pak divu, s jakým zděšením někteří „prokouši“ přijali zprávu, že se stal pražským městským prokurátorem. V této nastoupené dráze pokračoval i v politice jako ministr vnitra ČR v letech 1990–1992. Vzpomínám si, že i v těchto rolích byl na advokátské vodě na Vltavě a že se tu v žádném případě neprojevoval jako papaláš.

Po roce 1992 se Tomáš vrátil k advokacii a bylo na něm prima vista znát, že se – obrazně řečeno – vrátil domů.

Lze říci, že jeho hyperaktivita, jakož i workholismus mu umožňují prožívat život plnými doušky, a to jak na poli advokacie, pedagogického působení, rozsáhlé publikační činnosti, tak i v mimopracovním životě, věnovaném mimo jiné sportu, cestování a rozsáhlému okruhu nejrůznějších radostí.

Popsat vše, co Tomáš Sokol vykonal a prožil, s kým se setkal, koho obhajoval, kdo s ním souzněl a kdo mu naopak záviděl, bude ostatně pro historika advokacie, píšícího o sto let později o Tomášovi heslo třeba do v té době zahájeného vydávání Encyklopedie advokátských osobností z řad lidí vcelku snadné, poněvadž písemných či elektronických pramenů o jeho životě je již nyní k dispozici nepřeberné množství, a není tedy třeba usnadňovat takovému badateli či AI heuristiku. Však to o Tomášovi i my všichni víme a mediální stopa snad zůstane zachována.

Vážený pane doktore, milý Tomáši, abych uvedl na pravou míru onu zmiňovanou poplašnou zprávu, přeji Ti za všechny – shodou okolností přesně na den svého čtvrtstoletí konstantních pětačtyřicátin – vše nejlepší k půlstoletému jubileu Tvých konstantních pětadvacátin, hodně zdraví, neutuchajícího elánu a radosti ze života.

 

Srdečně a přátelsky

Standa Balík

 

K srdečnému blahopřání a přání všeho dobrého se připojuje také Česká advokátní komora a redakce Advokátního deníku a Bulletinu advokacie!

Hodně zdraví, štěstí a úspěchů nejen v pracovním životě, vážený pane doktore!

 

 

Go to TOP