Smírčí řízení: méně známá agenda, která také patří k povinnostem ČAK
Že Česká advokátní komora vede matriku všech advokátů a advokátních koncipientů, že má kárnou pravomoc či že organizuje vzdělávání advokátních koncipientů i advokátů, je věc známá. Komora má ale řadu dalších povinností. K jejím méně známým agendám patří i vedení smírčích řízení, přičemž právě tato agenda dokazuje, jak povinností Komory stále přibývá – kromě, dalo by se říci, historické kompetence vést smírčí řízení mezi advokáty podle zákona o advokacii totiž Komoře před deseti lety nově přibyla i povinnost vést smírčí řízení také mezi advokátem a jeho klientem podle zákona o ochraně spotřebitele.
Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů
Takovýchto sporů dosud řešila Komora ročně několik desítek. Po propadu v době covidu ale jejich počet v poslední době stoupá a letošní rok bude nejspíš „rekordní“, neboť zatímco v roce 2024 přišlo na ČAK 28 návrhů na zahájení řízení a za celý rok 2025 to bylo 39 návrhů, k 22. září letošního roku to bylo 34 návrhů.
Mimosoudním řešením spotřebitelských sporů pro oblast sporů mezi advokátem a spotřebitelem (jeho klientem) ze smluv o poskytování právních služeb byla Česká advokátní komora pověřena dne 5. 2. 2016 Ministerstvem průmyslu a obchodu, a to na základě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. I pro účely mimosoudního řešení těchto sporů, stejně jako pro smírčí řízení mezi advokáty, se přiměřeně používá advokátní smírčí řád (usnesení představenstva České advokátní komory č. 2/1998 Věstníku, kterým se upravuje smírčí řízení).
Výkonem této agendy je pověřena smírčí komise, kterou ustanovuje předseda či předsedkyně Komory.
Účast na smírčím řízení je jak pro klienta, tak i pro advokáta výhodná a zajímavá, protože samotné smírčí řízení je pro obě strany bezplatné, když náklady nese ČAK. Spotřebitel i advokát se dozvědí názor smírců a mohou si s nimi věc probrat a navzájem si vysvětlit stanoviska. Potom mohou zvážit, zda na základě nových informací uzavřou dohodu, či podstoupí soudní spor.
Nespornou výhodou je také rychlost řízení, která v průměru činí 75 dnů, tedy méně, než činí zákonná devadesátidenní lhůta, a nesrovnatelně méně, než by trvalo klasické soudní řízení.
Úspěšnost řízení se pohybovala do roku 2023 většinou kolem padesáti procent, v poslední dvou letech pak poklesla na 32 procent v roce 2024 a na 22,5 procenta v roce 2025.
Kromě několika málo výjimek se spory týkají obvykle dvou oblastí: buď se jedná o spor palmární (reklamace vyúčtování právních služeb), nebo si klient stěžuje na nějaké advokátovo pochybení (případná odpovědnost advokáta za škodu). U palmárních sporů je přitom častým důvodem sporu absence písemných ujednání o ceně za službu pro klienta či o způsobu jejího určení. V případě sporů o náhradu škody (dle tvrzení klienta) je rolí komise zpravidla vysvětlit postup ohledně nahlášení údajně tvrzené škody na pojišťovnu advokátem, případně, v případech zřetele hodných, iniciace jednání s pojišťovnou.
Pandemie covidu přinesla pak do celé této agendy – ať již se jedná o mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, nebo o smírčí řízení mezi advokáty –, jednu velmi oceňovanou možnost, a to tu, že se účastníci mohou řízení účastnit i „na dálku“, pomocí videokonference.
Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů před ČAK

Pokud by se Česká advokátní komora této agendy neujala, řešila by spory mezi klientem a advokátem Česká obchodní inspekce, což by pro advokáty, kteří se dostanou do sporu s klientem, znamenalo absurdní a těžko řešitelnou situaci, neboť by se s ohledem na advokátní mlčenlivost u takového smírčího řízení nemohli bránit; k prolomení advokátní mlčenlivosti totiž může dojít pouze v zákonem stanovených případech určených výhradně na obranu advokáta před orgány profesní samosprávy, které jsou rovněž vázány povinností mlčenlivosti. Komora proto považovala za nutné mimosoudní řešení sporů převzít, neboť je v takovýchto sporech garantem jak zachování ochrany povinnosti mlčenlivosti advokáta, tak rovnosti stran sporu. Smírci (konciliátoři) totiž nemají podle zákona na ochranu spotřebitele povinnost mlčenlivosti.
Smírčí řízení mezi advokáty
Pokud mezi advokáty dojde k vážnému sporu v souvislosti s výkonem advokacie, jsou podle § 28 zákona o advokacii povinni před tím, než zahájí proti kolegovi soudní nebo jiné řízení, využít smírčího řízení před orgány Komory.
Počet případů v této agendě se léta pohyboval mezi dvaceti a třiceti, v roce 2025 ale klesl na deset a také letos ke konci září činil deset případů.
Nejčastějším důvodem sporů mezi advokáty je zaplacení odměn za substituční právní služby či vypořádání podílů při rozdělení advokátní kanceláře nebo při odchodu společníka.
Přehled o smírčích řízeních, vč. jejich výsledků

Zcela výjimečné, i když podle advokátního smírčího řádu možné, je fakultativní smírčí řízení mezi advokáty ve sporech, které nesouvisejí s výkonem advokacie, nebo ve sporech, jejichž účastníky jsou vedle advokátů i osoby, které advokáty nejsou, a to, pokud s tím projeví všichni účastníci sporu písemný souhlas.
Poslední pak je smírčí řízení ve věcech hromadného pojištění advokátů. Podle rámcové pojistné smlouvy uzavřené mezi Komorou a Generali Českou pojišťovnou, a. s., platí, že pokud dojde mezi pojistitelem a advokátem ke sporu, týkajícímu se obsahu této smlouvy, budou strany sporu usilovat o smírné vyřešení sporu před smírčí komisí, do níž pojistitel i pojistník jmenují po dvou zástupcích. Cílem smírčího řízení je tedy dosáhnout odstranění příčin sporu, typicky ohledně poskytnutí pojistného plnění ze strany pojišťovny.
Redakce AD
Ilustrační foto: magnific.com