Senát téměř jednomyslně schválil vlastní novelu trestního zákoníku, která počítá s uzákoněním nepromlčitelnosti trestného činu vraždy. Rozhodl o tom na návrh skupiny senátorů kolem místopředsedkyně horní parlamentní komory Jitky Seitlové (KDU-ČSL) 30. září. Novelu nyní dostane k posouzení vláda a Sněmovna, která obdobné podrobnější návrhy koalice i opozice bude schvalovat zřejmě v říjnu.

Senátorskou novelu předložila sedmičlenná skupina senátorů letos v červnu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) poté návrh podpořil, ovšem s tím, že podobnou úpravu chce koalice prosadit v rámci novely o rozšíření trestného činu neplacení výživného. Podle této úpravy by se mohly mezi nepromlčitelné trestné činy zařadit úkladná vražda a některé další trestné činy s úmyslným usmrcením i na některé činy související s obecným ohrožením, teroristickým útokem a terorem, za něž hrozí až výjimečný trest.

Širší úpravu navrhla do stejné novely doplnit místopředsedkyně Sněmovny Barbora Urbanová (STAN). Její návrh předpokládá nepromlčitelnost vraždy ve všech formách a dalších trestných činů s možností uložení výjimečného trestu, pokud jimi byla nebo měla být úmyslně způsobena smrt.

Promlčecí doba vražd je nyní v Česku třicetiletá, pak trestní odpovědnost zaniká. Autoři senátní novely její potřebnost zdůvodnili rozvojem forenzních technik i zájmem pozůstalých a veřejnosti. Zrušením promlčecí doby vražd by se Česko podle Seitlové připojilo k řadě států včetně sousedních Rakouska a Německa.

Novela Seitlové by se vztahovala na vraždy spáchané po nabytí její účinnosti, tedy od 1. července 2027. Nepromlčitelnost by se tak mohla poprvé uplatnit až v červenci 2057.

Zdroj: ČTK
Foto: freepik.com